[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pro začátek několik základních doporučení, která bychom měli při výběru láhve pro dítě zohlednit v první řadě. Rozhodujte se podle kvality, nikoli podle ceny. Na první místo stavte zdravotní nezávadnost výrobku. A počítejte s tím, že láhev z některých materiálů rozhodně není napořád.
Stejně jako láhve pro dospělé, i ty pro děti se vyrábějí obvykle buď plastové, nebo skleněné, případně nerezové či hliníkové. Hlavní výhoda plastu je především v bezpečnosti, pokud láhev upadne, nehrozí, že se rozbije. Je také lehčí než skleněná. Na druhou stranu u většiny plastových lahviček výrobci uvádějí, že se nemají mýt v myčce.
Pokud jde o plast, vždy si pozorně prostudujte výrobní etiketu, a to zejména u syntetických plastových výrobků. Nesmějí obsahovat ftaláty, olovo ani Bisfenol A (BPA). O posledně jmenované látce se často mluví v souvislosti s možným vlivem na hladinu hormonů v těle a rizikem vzniku závažných onemocnění, jako je třeba cukrovka.
Pokud jde o plast, vždy si pozorně prostudujte výrobní etiketu, a to zejména u syntetických plastových výrobků.
Nevýhodou plastových lahví je, že je těžší po hmatu odhadnout teplotu tekutiny. A také to, že se po čase obarví. Pokud tedy používáte plastové lahvičky třeba na čaj či ovocné šťávy, počítejte s tím, že po nějaké době zhnědnou – a navíc do sebe absorbují i pachy. Totéž platí i pro láhve vyrobené z nerezu nebo hliníku. Vždy tedy používejte pro různé druhy nápojů různé láhve.
Oproti tomu skleněná láhev se dá lépe čistit, její povrch do sebe nic neabsorbuje a je zdravotně naprosto nezávadná, sklo je přírodní materiál. Je však o něco těžší, a i když bývá odolná vůči nárazům, riziko rozbití může existovat. Ujistěte se také, že je sklo určené i pro sterilizaci a je možné vložit láhev do vroucí vody. Nevýhodou skla je, že se tekutina v něm o něco déle ohřívá.
V případě malého miminka je asi jedno, jaký má láhev tvar či velikost, držet v ruce ji totiž budete pouze vy, takže záleží jen na vás, která láhev vás osloví. Totéž platí i o designu, zda upřednostníte čistě praktickou láhev, nebo zvolíte nějakou veselejší s nejrůznějšími dětskými motivy. Existují také speciální antikolikové láhve, které zabraňují vytváření přebytečného vzduchu v mléce.
Savičky se liší také tvarem. Kulaté nejvíce připomínají matčinu bradavku, ale pro správný vývoj patra a čelistí je vhodnější pořídit anatomicky tvarovaný dudlík.
To opravdu stěžejní je výběr správné savičky. Vyrábějí se buď ze silikonu, nebo z latexu. Silikon je trvanlivější, ale děti, které již mají zoubky, ho mohou prokousnout, těm tedy raději pořizujte latexový dudlík. Počítejte s tím, že lahví vám možná postačí několik, saviček však zřejmě spotřebujete mnohem více. Dobré je, že bývají kompatibilní s většinou lahví nezávisle na výrobci.
Savičky se liší také tvarem. Kulaté nejvíce připomínají matčinu bradavku, ale pro správný vývoj patra a čelistí je vhodnější pořídit anatomicky tvarovaný dudlík. Dalším kritériem je pak síla průtoku tekutiny savičkou. Ten je regulován velikostí i počtem otvorů. Dítě v různém věku potřebuje různě silný průtok. Možná budete muset chvíli experimentovat, než přijdete na to, jaká savička vyhovuje právě vašemu dítěti.
Pokud se miminko při pití zalyká a mléko vykašlává, teče tekutina příliš rychle, pokud naopak nesaje rovnoměrně, je pro něj otvor již nedostatečný. Obecně platí, že čím řidší tekutina, tím slabší průtok by měla savička mít. Pokud láhev otočíte dnem vzhůru, tekutina má z otvoru pouze kapat, nikoli téct pramínkem. Správná velikost otvoru je stěžejní, pokud dítě naučíte, že z láhve „to teče samo“, může mít pak problémy při kojení. Pozor, nikdy otvor nezvětšujte svépomocí třeba pomocí nůžek.
Jak dítě roste, je na čase pomalu přecházet od dudlíku k jinému typu pítka. V obchodech či lékárnách najdete bohatý sortiment lahví, na kterých bývá uvedeno, od kolika měsíců se doporučuje jejich užívání. Obvykle se začíná menšími lahvičkami se širším hrdlem, které mají pomocná držátka, aby se dětem dobře uchopily, později mohou přijít na řadu klasická ouška a nakonec již „čisté“ lahve.
Pokud jde o pítko, obvykle se postupně přechází od měkké savičky k tvrdší a poté k plastovému pítku, které může být různě vytvarované. Sama ale poznáte, co vašemu dítěti nejlépe vyhovuje. Některé plastové pítko odmítají a raději upřednostní láhev s brčkem, jiné preferují láhve bez pítka, které mají okraj jen lehce vyvýšený a v něm otvor. Takové lahve už docela dobře simulují pití z hrnku.
Stejně jako v jiných oblastech, každé dítě se vyvíjí jinak rychle. Některé dokáže samo pít z klasického hrnku již v roce, jinému to trvá mnohem déle. Jak v případě lahví, tak hrnečků samozřejmě platí, že by se batoleti či předškolákovi měly líbit i na pohled, pak z nich budou pít mnohem raději. Nechte dítě v obchodě vybrat si láhev samotné. Školáci už pak mohou pít prakticky z čehokoli.
Z jakých lahviček pijí nejraději vaše děti?