[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Přihlaste se, kolika z vás odnesl dudlík někdo z Mikulášovy party? Tenhle zvyk se dědí z generace na generaci. Vsadíme se, že v prosinci se zbaví dudlíku statisticky nejvíc dětí v ČR. „Dcerka ho sama odevzdala čertovi a ty ostatní si čerti vzali, když jsme nebyli doma. Asi týden se v noci budila, že chce dudlík, a pořád nás pro něj posílala do pekla. Vysvětlili jsme jí, že se bojíme stejně jako ona a nevíme, kde to peklo vlastně je.“
VIDEO: Neotřelý tip, jak se rozloučit s dudlíkem
Nejdřív ufiknout jen špičku, pak pomalu zastřihávat. S tímto šik účesem se prý dudlík špatně dudlá a dítě ho dobrovolně odloží. „Varovala jsem dceru, že když bude pořád cumlat, zmizí špička a nebude fungovat. Pak jsme ustřihli špičku, ona strčila dudlík do pusy a se slovy ‚mami, on nekunduje‘ ho sama vyhodila do koše. Takhle postupně všechny dudáky, které se válely po bytě, přestaly najednou fungovat.“
Tato praktika se k nám dostala ze zahraničí a už i u nás pár takových specializovaných dřevin najdete. Nebo si prostě něco podobného „vyrobíte“ se sousedy sami. „U nás máme strom dudlíkovník, na který děti věší dudlíky. Je u něj skřítek Dudlíkář a má tam o sobě i pohádku.“
Miminko Dáte mu dudlík? Laktační poradkyně jsou proti, ale je to jen na vás
Až jsme při pročítání facebookových komentářů žasli, která zvířata dokážou uzmout takový použitý dudlík. A rodiče k tomu umějí zinscenovat pěkné divadélko: „Tytyty, kočičko, pejsku, králíku, ptáčci, sloni v zoo, broučci… A slepice.“ „Naše sousedka namočila dudlík v hořčici a dala ho k plotu. Řekla malému, že ho pokakala její slepička, a to se přece do pusinky nedává. A malý, že pokakaný je ee, a to teda nee.“
Můžete zapojit prodavače, kurýra, popeláře, paní na poště – je úžasné, jak cizí lidé se zbavením šidítka duchapřítomně pomáhají. „Paní prodavačka v hračkářství v rámci improvizace synovi řekla, že přece může svoje dudlíky vyměnit za hračku. Hned po příjezdu domů všechny posbíral a hurá do hračkářství. Stálo mě to tisíc korun!“
Retro Sladký jako cumel! Neuvěříte, co všechno strkaly maminky v historii dětem do pusy
Klasika je odevzdat dudlík Ježíškovi. Ale třeba pustit si Krkonošské pohádky a dát ho Krakonošovi přímo ve Špindlu, tomu říkáme tip, díky! Obecně mezi maminkami frčí svést takové zmizení dudlíku až následně na nějakou pohádkovou postavičku. „Já: Sežral nám ho kašpárek. Syn na to: Vemu kladivo a rozbiju kašpárka!!“
Ideální je, když se dudlík zhmotní v něco jiného – jen je potřeba mrňousovi nějak vysvětlit, že to je jednosměrný a nevratný proces. Klasika je hračka, ale maminky jsou ohromně vynalézavé… „Společně jsme zasadily dudlík do květináče a ráno tam dcerka měla novou kytičku. Občas se po něm sháněla, tak jsem vždycky připomněla, že jí z něj přece vyrostla krásná kytička.“
Poštou se dá poslat kdeco, teď ještě vhodně zvolit adresáta. Menší děti pochopí, že dudlík posílají miminku. Na pokročilejší dudlíkáře musíte vynaložit větší fabulační schopnost. „Ve čtyřech letech jsme dudlíky poslali poštou panu prezidentovi Miloši Zemanovi, protože nás o to požádal. Je to přirozená autorita.“
Že ji neznáte? Ale znáte, to je přece kolegyně víly Zuběnky! A stejně jako její kámoška funguje stylem „dar za dar“. „Řekla jsem dcerce, aby si dala na noc dudlík pod polštář, že si ho vezme dudlíková víla pro další miminka, která ho potřebují, a že jí tam místo něho určitě nechá překvapení. Zabralo to, dokonce ani ráno neplakala, jak měla radost z dárečku. Akorát ji za dva dny omrzel a chtěla celou výměnu stornovat.“
Miminko Nechce se vám v noci vstávat k miminku kvůli dudlíku? Maminka vymyslela důvtipné řešení
Proč to komplikovat – ztratil se, tak prostě není. „Zkusila jsem vyměnit tvar dudlíku, prý ho pak dítě nechce. Jenže kluk se po krátké hysterii prostě smířil s jiným tvarem. Jednou se kvůli něčemu naštval a dudlík zahodil. No a od té doby prostě není.“
Řekla byste, že informované redaktorky z časopisu Maminka přesně vědí, po jaké metodě sáhnout, aby prcek absenci dudlíku v klidu a beze scén přijal? Metod známe spoustu, ale jakou aplikovat zrovna na to svoje dítě, to se muselo taky zkoušet. Tiše jsme přitom záviděly grafičce Mirce, jejíž ratolesti dudlík nikdy neměly. Jenže se ukázalo, že ona zase závidí nám: „Mým dětem vždycky dudlík vypadl z pusy, takže si na něj vůbec nezvykly. A já bych je někdy zašpuntovala tak ráda!“
SIMONA PROCHÁZKOVÁ, redaktorka Přišlo mi, že skoro ve dvou letech začíná syn vypadat s dudlíkem legračně a nedůstojně. Mezi mé silné stránky rozhodně nepatří trpělivost, takže jsem to pojala krátce a razantně. Zkusila jsem metodu postupného ustřihování dudlíku – nefungovalo to ani trošku, kousal a přežvykoval to, co mu v puse zbylo. Tak jsem mu dudáka prostě jednoho večera sebrala, ukázala oknem ven na západ slunce a řekla, že sluníčko si ho vzalo, aby se mu lépe usínalo. Dva dny se rozčiloval a trošku bulel, pak už byl klid. MARTA LAŇKOVÁ, art directorka Našemu Tomášovi dudlíky slušely, Suavinex dělal super design, měli jsme jich spoustu. Bylo mu něco málo přes rok, když jsme vyrazili na moře na plachetnici, a vznikl tak ideální prostor mu dudlík vzít. Když se po něm pídil, řekla jsem mu, že spadl do vody. Pak se nám ale protáhla cesta autem zpátky a já vzala na milost schovanou zálohu a dudlík mu zase dala. Po návratu jsem ho opět schovala a Tomovi řekla, že si ho odnesla kočička pro svoje koťátka. Přijal to v pohodě, akorát dva dny nato jsem ho načapala, jak sedí u našeho kocoura a vyzývá ho: „Fído, dej dudu!“ Zvláštní, už mu ho nevrátil.
Dudlík (někdy též šidítko) je gumová nebo silikonová náhrada prsu. Je používán k utišení nebo uklidnění dítěte.