Maminka.czVýchova

Jak zvýšit dětem IQ? 7 tipů od mentální koučky

len 25.  6.  2024
Měli jste za to, že inteligence je daná? Ano i ne, podle toho, kterou její část máme na mysli. Z toho plyne dobrá zpráva, a sice, že inteligenci lze do jisté míry zvýšit. Jak s tím pracovat u dětí, radí mentální koučka a paměťová trenérka Michaela Karsten.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

„Vrozené inteligenci se říká fluidní. Vrcholu dosahuje kolem dvacátého roku života a s věkem klesá. Umožňuje nám například spojovat informace, dedukovat a myslet. A pak máme takzvanou krystalickou inteligenci, do které se promítají naše zážitky, zkušenosti a vědomosti,“ vysvětluje Michaela Karsten.

Možná vám je její jméno povědomé, je totiž několikanásobnou mistryní České republiky a trojnásobnou mistryní světa v paměťovém sportu. Dnes se věnuje mentálnímu koučinku zaměřenému na rozvoj kognitivních schopností, zefektivnění učebního procesu, zvyšování odolnosti proti stresu, regeneraci mozku a nervového systému a samozřejmě paměťovému tréninku. A právě i pomocí paměťových technik se dá krystalická inteligence pozitivně ovlivnit.

VIDEO: Chytré hry pro děti

Jak naučíme smýšlet naše děti, taková bude další generace

Klepněte pro větší obrázek

Michaela Karsten je také dvojnásobnou maminkou. Zeptali jsme se jí proto, jak my jako rodiče můžeme pomoct dítěti zvýšit IQ, od batolete po puberťáka.

1. Najděte si kvalitní čas

Zejména pracující maminky trápí myšlenky typu: „Já se svému dítěti nevěnuju, jsem špatná máma.“ Ono ale nejde až tak o objem času stráveného s dítětem, ale o jeho intenzitu. I půlhodina, kdy se mu skutečně intenzivně věnujete, povídáte si s ním, mazlíte se a ukazujete mu lásku, je skvělá. A je mnohem přínosnější, než trávit třeba tři hodiny na hřišti a být duchem nepřítomná, naštvaná nebo nervózně honit dítě, že je čas jít domů. Zejména ve školkovém (ale i školním) věku je důležité najít si na dítě čas, číst si s ním knížky, povídat si, vysvětlovat slovíčka a podobně.

2. Naslouchejte jim

Velice často se na svých seminářích setkávám s tím, že dítě na rodiče mluví, jemu ale běží v hlavě scénář úkolů, které musí vyřídit. A když rodič mluví na dítě, jako by mluvil skrz něj, na pozadí se mu opět promítá, co ještě musí zvládnout. A děti to vycítí, to mi věřte. Kolikrát ani dospělákovi nic neřeknou, ale v hlavě jim ta situace šrotuje. Já chápu, že doba je náročná a máme toho všichni hodně, ale dát komukoli, nejen dítěti, najevo „já tě poslouchám“, je ohromně důležité.

Jak pěstovat emoční inteligenci u dětí? Psycholožka vysvětluje, proč jsou takové děti úspěšnější

3. Dodržujte dohody

Nejen vy, ale všichni u vás doma. Je super, když víte, že se můžete na dítě i partnera spolehnout. Že nemusíte volat a připomínat. A to platí i o dodržování dohodnutých časů. Umět dodržet slíbené je pro dítě do budoucna velmi důležitou kompetencí. Takto můžeme pomoct budovat kvalitní novou generaci, na kterou bude spolehnutí.

4. Hrajte s nimi šachy

Tuhle hru na svých konzultacích rodinám vždycky doporučuju. Rozvíjí řadu kompetencí: vizualizaci, strategické myšlení, koncentraci, učí respektovat pravidla, přemýšlet dopředu… Šachy jsou prostě výborné do života i do byznysu!

5. Buďte důslední

Pokud řeknete „teď budeme půl hodiny pracovat na úkolu, potom si uděláme čaj nebo svačinku“, tak se snažte tento program dodržet. Když dítě nechce (jako že většinou nechce), spousta maminek ustoupí a změní plány na „dobře, jdeme si hrát, dáme si tu svačinku a pak se do toho pustíme“. To dává smysl pouze tehdy, pokud vidíte, že je dítě opravdu unavené. Ale i tak bych byla opatrná, protože dřív nebo později nastane fáze, kdy si na ústupky dětský mozek navykne. A potom později, až po něm budete chtít nějakou povinnost, bude mít za to, že když ji neudělá, je to taky v pořádku. Je potřeba, aby se dítě učilo překonávat překážky a náročnější situace. Tímto způsobem podporujete i jeho odolnost vůči stresu.

6. Zaveďte úkoly sebedůvěry

To je soutěž, kterou jsme vymysleli s našimi dětmi, když jim bylo kolem deseti let. Skrze různé úkoly, které měly zvládnout, jsme jim ukazovali, že když udělají něco, co může být na první pohled neobvyklé nebo nečekané, reakce na to můžou být pozitivní. Naše fantazie nám totiž dost často nabízí nejprve negativní vizuální obrazy, a kvůli těm se kolikrát do něčeho ani nepustíme. Plněním možná trochu neobvyklých úkolů se děti učily, aby z některých věcí neměly zbytečně strach, samozřejmě v rámci zdravého rozumu. Protože sebevědomí hraje v životě důležitou roli, v řadě oblastí možná i rozhodující. Dost často máme předsudky, co řeknou ostatní, co si budou myslet. A přitom je kolikrát situace úplně jiná, než si myslíme. Když věříte ve své kvality, dokážete je pak také v životě lépe využít. Pozor, určitě zde nemluvím o arogantním chování!

Uvedu příklad: Byli jsme na hřišti v centru města. Bylo nedělní odpoledne, okolo se procházela spousta lidí, tedy výborná příležitost k získání bodů sebedůvěry! Nabídla jsem synovi zadání: Půjde k sedmi lidem a popřeje jim hezkou neděli. Jeho první reakcí byla obava, jak bude v očích těch lidí vypadat. Tak jsem se ho zeptala, jak by reagoval on, kdyby mu někdo popřál hezkou neděli. Zasmál se a pochopil. Překonal svůj strach a vydal se k prvnímu manželskému páru. Po posledním rozhovoru pak přiběhl se zářivým úsměvem: Nejen díky tomu, že dokázal překonat obavy, ale i díky krásným odpovědím a reakcím lidí. Zároveň to byl i dobrý skutek a těch není nikdy dost. Věřím, že jak naučíme smýšlet naše děti, taková bude další generace.

7. Přizvěte je na palubu

Na palubu! Tak jsme nezvali jednu z našich rodinných her, která vznikla, když šly děti do puberty. Jak jejich negace překročila jistou mez, upozorňovali jsme je: „Hele, už jsi jednou nohou z lodi, vypadneš a utopíš se!“ Takto celkem citlivě jsme dětem umožnili sebereflexi a dali čas, aby si uvědomily, že chtějí být s námi na jedné palubě. No a pak se začalo stávat, že když jsme „ujeli“ my dospělí, vyzvaly nás s úsměvem k návratu na palubu zase ony. My dospěláci jsme přidružili jako omluvu slovíčko „promiň“ a podobnou reakci jsme pak slýchali i od dětí.

Jaký druh inteligence má vaše dítě? Logickou, sociální, nebo pohybovou?
Témata: Mateřství, Výchova, Rodičovství, Péče o dítě a jeho výchova, Sport, učení, Inteligence, Michaela Karsten, trenérka, koučka, Úkol, Česká republika, Stres, Děti, Paluba, Sport na Heureka.cz