[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V tomto ohledu máme být opravdu na co pyšní! Česká republika má totiž jeden z nejlepších a nejpropracovanějších systémů novorozeneckého screeningu na světě. Takže, i když máte coby rozechvělá rodička pocit, že první okamžiky po porodu by měly patřit jen vám a vašemu potomkovi, mějte trpělivost a důvěřujte lékařům na sále. Vědí, co a proč dělají, když vám miminko na nutnou chvíli odnesou a zkontrolují, aby nic nezanedbali.
„Důležitost provádění novorozeneckého screeningu již v porodnici spočívá ve vyhledávání chorob v jejich téměř klinicky němém stadiu, kdy se při včasném zahájení léčby výrazně sníží riziko nevratného poškození zdraví dítěte. Screening se provádí v Česku celoplošně a každý novorozenec jím musí projít,“ uvádí MUDr. Milena Dokoupilová, primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice.
V podstatě okamžitě poté, co miminko vykoukne na svět, se svěřuje do péče zkušených neonatologů, kteří provedou první důležitá měření a novorozence pečlivě prohlédnou. Zjišťuje se zejména tzv. Apgar skóre, což je celosvětově používané hodnocení zdravotního stavu novorozence ihned po porodu (neříká tedy nic o prognóze budoucího vývoje dítěte, jak si často maminky myslí). Sleduje se pět kritérií – dýchání, srdeční tep, napětí svalů, barva kůže a reakce na podráždění.
Každé je ohodnoceno body 0, 1 nebo 2. Jejich součet pak dává dohromady právě Apgar skóre. Stav novorozence se hodnotí v první, páté a desáté minutě. Pokud je již při prvním měření hodnota 8 až 10 bodů, miminko je v pořádku a nepotřebuje po porodu zvláštní péči. Pokud je hodnota mezi 5 a 7 body, děťátko zpravidla vyžaduje zvýšenou péči a pomoc lékařů nebo sester (například krátkodobé podání kyslíku). V případě, že je hodnota Apgar skóre 4 body a méně, jde už o přímé ohrožení života novorozence a je nutná okamžitá lékařská pomoc.
Dětský lékař dále provádí kontrolu velikosti fontanely, ústní dutiny, klíční kosti (zda nedošlo při porodu ke zlomenině), genitálu, zadečku a páteře a pohmatem vyšetří bříško.
K plošnému laboratornímu novorozeneckému screeningu pro včasné odhalení závažných nemocí a vrozených vad je v Česku vydán celoplošný metodický pokyn. Vyšetření je známé jako „odběr z patičky“ a maminky se kvůli němu často stresují. Zbytečně. Zákrok je to rychlý a téměř bezbolestný, miminko o něm zpravidla vůbec neví. „Odběr z kapilární krve se provádí na tzv. screeningové kartičky mezi 48. a 72. hodinou života dítěte. U některých novorozenců je nutné odběr ještě s odstupem opakovat pro riziko falešně negativního výsledku. Jedná se především o děti s porodní hmotností pod 1500 gramů, děti, které měly při odběru infuzní terapii či jinou danou léčbu,“ vysvětluje MUDr. Milena Dokoupilová. Pouze u příliš nezralých nebo nemocných dětí, kdy by byl odběr krve z patičky příliš komplikovaný, se provádí odběr klasicky ze žíly.
Od roku 2016 se testuje na celkem 18 onemocnění. Na prvním místě je vrozeně snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza), dále vrozená nedostatečnost tvorby hormonu nadledvin (kongenitální adrenální hyperplazie-CAH) a také vrozená porucha hlenu – cystická fibróza. Další velkou skupinu tvoří metabolická onemocnění, a to dědičné poruchy látkové výměny aminokyselin (fenylketonurie, argininémie, homocystinurie – dva typy, glutarová acidurie, izovalerová acidurie), dědičné poruchy výměny mastných kyselin (6 typů) a dědičná porucha tvorby vitaminů (deficit biotinidázy).
Výsledek vyšetření je obvykle uzavřen zhruba do dvou týdnů, přičemž pravděpodobnost pozitivního nálezu některé ze zjišťovaných nemocí je přibližně 1:1200. A pozor, pozitivní nález znamená pouze podezření na vyšetřované onemocnění. K vyloučení či potvrzení diagnózy jsou nutná další vyšetření, ke kterým budete neprodleně písemně vyzváni. Negativní výsledek screeningu se rodičům neoznamuje, nemějte proto obavy, když vám váš dětský lékař nedá vědět – znamená to, že je vše v nejlepším pořádku.
Na rozdíl od Slovenska, kde je screening sluchu novorozenců povinný a nařízený zákonem, u nás se provádí na základě metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví z roku 2013, který není právně závazný, jde tedy o doporučení, nikoli povinnost. Přistupují k němu ale v podstatě v každé české porodnici.
A co vás bude zajímat určitě nejvíce – pro miminko není nijak bolestivý, nepříjemný ani zatěžující. Screening je zpravidla třístupňový. V prvním stupni se provádí (ještě před propuštěním maminky s děťátkem domů) vyšetření metodou stanovení otoakustických emisí (tzv. TEOAE). Pokud má dítě v porodnici emise neprůkazné, ještě to sice hned neznamená poruchu sluchu, ale je potřeba provést druhou fázi screeningu. Již v místě vašeho bydliště navštívíte ORL lékaře, který do tří týdnů od narození prohlédne novorozenci uši a buď zopakuje vyšetření emisí TEOAE, nebo sluch změří takzvanou objektivní audiometrií (BERA).
„Pokud se neprokáže normální sluch ani v rámci tohoto druhého stupně, budete odesláni na vyšší specializované pracoviště, obvykle do nejbližší fakultní nemocnice, kde by mělo být do tří měsíců od porodu provedeno podrobné testování sluchu vašeho děťátka. V případě potřeby pak lékaři okamžitě přistupují k léčbě nebo kompenzaci poruchy sluchu. Hlavní zásadou neodkladné léčby je snaha o co nejmenší opoždění vývoje řeči a komunikace dítěte. U jinak zdravých novorozenců je výskyt sluchových vad 0,1 až 0,4 %. U dětí s nízkou porodní váhou nebo postižených jinými komplikacemi, nacházíme sluchové vady mnohem častěji, a to až v 5 % případů,“ zdůrazňuje MUDr. Tomáš Talach, Ph. D., vedoucí Oddělení klinické audiologie a foniatrie Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ve FN u sv. Anny v Brně.
Pečlivé vyšetření zraku miminka pár dní po narození pomáhá zjistit zvýšené riziko různých onemocnění, která lze díky tomu včas podchytit, a zabránit tak vážnějšímu poškození zdraví. V České republice systém screeningu zraku novorozenců velmi dobře funguje a to je skvělá zpráva! Lékaři každé narozené miminko ze zákona povinně testují na tzv. novorozeneckou kataraktu, tedy šedý zákal, se kterým děťátko už přichází na svět. Test provádí neonatolog, a to prosvícením zornic dítěte pomocí oftalmoskopu. Sleduje se tzv. červený reflex, tedy odraz světla od sítnice. Pokud se tento reflex objeví i jen velmi krátce, test je negativní a dítě kataraktou netrpí. V opačném případě, kdy je test pozitivní, musí novorozenec do týdne podstoupit vyšetření u oftalmologa, který určí další postup. „Pokud je šedý zákal odhalen, nastupuje zpravidla léčba operací. Po ní je nutné u miminka dále zahájit konzervativní léčbu, která spočívá v nošení speciální kontaktní čočky a zalepovaní zdravého oka po dobu tří až čtyř hodin denně s pravidelným sledováním vývoje vidění u oftalmologa každé tři měsíce,“ vysvětluje MUDr. Petra Teplanová, oční lékařka z Dětského očního centra Kukátko.
Jak se skutečně vyvíjí zrak miminek a kdy vás vlastně uvidí?
U zdravých dětí, tedy těch, u kterých screening těsně po narození neukázal žádný problém, probíhá následně kontrola vývoje zraku v ordinaci pediatra v rámci preventivních prohlídek – ve třech a šesti měsících, dále v jednom roce, v 18 měsících, ve třech letech a následně pak každý druhý rok.
Čím dříve se oční vada odhalí, tím vyšší je pravděpodobnost úspěšné léčby a minimálních následků.
Po nástupu do školy, tedy v šesti až sedmi letech, je totiž vývoj zraku vašeho potomka prakticky ukončen, neřešené potíže jsou tedy nevratné a hrozí trvalé poškození zraku. Čím dříve se oční vada odhalí, tím větší je pravděpodobnost úspěšné léčby.