[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
První rok je obdobím velkých pokroků (základ postavení páteře se dokonce tvoří v prvních třech měsících!). Na druhou stranu, pokud miminko těmito fázemi neprojde tak, jak má, může to představovat určité riziko. „Většina potíží s páteří a s velkými klouby vzniká nesprávným pohybovým vývojem od narození do doby samostatné chůze nebo nesprávným používáním mobilních pomůcek,“ upozorňuje fyzioterapeutka Jana Skalová. Zkusme si spolu s miminkem jednotlivými fázemi stručně projít.
Samozřejmě nemůžeme do „milníků“ zahrnout úplně vše, proto se v případě pochybností poraďte s pediatrem a fyzioterapeutem. A to radši zbytečně, než něco zmeškat. Právě první milníky jsou dobrou příležitostí pro objednání dítěte k fyzioterapeutovi, aby zkontroloval, že se všechno vyvíjí správně.
Novorozenci přicházejí na svět s rovnou páteří, její dvojesovité prohnutí se musí teprve vytvořit. Potřebují k tomu jak polohu na rovné podložce na zádech, tak na bříšku. Zvedání hlavičky a opírání se o obě předloktí by měla miminka zvládnout do 3. měsíce. Pomoci můžeme častým pokládáním na bříško. Vždy pod dohledem a zpočátku jen na pár chvil. Do pozice na bříšku můžeme dítě pokládat nejen v postýlce, ale i na sebe nebo na velký nafukovací míč. NA CO POZOR: Miminko by nemělo mít hlavu do záklonu, ale v prodloužení páteře. Hlava v záklonu bývá důsledkem nedostatečné souhry nejen svalů paží, ale i svalů břišních, zádových… Hlídejte také, zda miminko nemá ruce sevřené v pěst.
Možná namítnete: „A co plazení? Vždyť ten náš se plazí už čtvrtý měsíc, nezapomněli jste na něco?“ Nezapomněli, plazení, stejně jako houpání se na kolínkách, je předstupněm lezení. V optimálním případě však nemá mít fáze plazení dlouhého trvání.
Dnešní děti se rády a dlouho plazí, zatímco předchozí generace využívaly plazení pouze krátce a brzy přecházely k lezení. Tento vývoj zapříčinila móda plovoucích podlah, dlažeb a lina, která nepřeje osvojení si pohybového vzorce lezení. Dětem můžeme pomoci, aby se plazící fází příliš nezdržovaly a pokročily dál.
To už je majstrštyk! Komplexní záležitost s několika předstupni. Celá dovednost začíná nízkým šikmým sedem už zhruba kolem 6. měsíce. Jde o polohu vleže na boku, kdy je dítě opřené o předloktí spodní ruky. Vysoký šikmý sed se může objevit ještě před lezením nebo zároveň s ním. A až tento styl sedu společně s bravurně zvládnutým lezením je předpokladem ke správnému rovnému sedu.
Když se dítě naučí samo sedět a vy ho budete posazovat např. na krmení, hlídejte čas a ze začátku děťátko neposazujte nadlouho. Sice by se mu to líbilo, ale pro jeho záda to není nejlepší. A dohlédněte, kdykoli bude dítě sedět s nohama dolů, aby si je mohlo opřít o opěrku. Sed bez opory chodidel přetěžuje zádové svaly. NA CO POZOR: Někdy se maminky radují, že se jim děťátko už ve zhruba 4 měsících vleže na zádech zvedá, přitahuje hlavu k hrudníku, a proto ho v dobré víře posazují. Miminko si ale přeje vidět, nikoli sedět. Zvedání hlavy je projevem zvědavosti, ale zrovna tento pohyb není dobré úplně podporovat a například zvednout dítěti nohy nad podložku, aby se hlava zase položila.
Přípravnou fází je vzpřímený klek (tedy ideálně, když je dítě lezec mazák), ze kterého si dítě nakročí a pomocí přidržení oběma rukama nábytku, špruslí postýlky apod. se přitáhne do stoje. Časově tedy můžeme stoupnutí čekat ideálně kolem 9. měsíce. Dítě by mělo došlápnout na plné chodidlo a důležité je nakročení jedné nohy. Pokud si dítě stoupá jen přitažením za ruce, zvedalo by se přes ohnuté špičky, což není dobré pro další vývoj chůze. NA CO POZOR: Dítě ve vertikální poloze se nám zdá jaksi dospělejší a někdy nás přepadnou myšlenky, že by se mu určitě hodila chodítka, nosítka, hopsátka a různá jiná udělátka, před kterými fyzioterapeutka Jana Skalová varuje: „Všechny pomůcky, které chceme dát svému dítěti, bychom si napřed měli vyzkoušet sami nebo si v nich sebe alespoň představit.“
Dítě obchází nábytek. Zprvu se drží oběma rukama, pak jednou, nakonec to začne zkoušet bez držení a přijdou samostatné krůčky. Zpočátku vrávoravé a zeširoka, ale měly by být po plných chodidlech. Výběru botiček bychom mohli věnovat celý článek, pro jednoduchost určitě neuděláte chybu, když necháte prcka naboso nejen doma, ale všude tam, kde to bude bezpečné. A nebojte se vyjít i mimo chodníčky. Chůze po nerovném povrchu krásně masíruje dětskou nožičku a vyrovnáváním se dítě učí stabilitě a posiluje plno svalových skupin.