[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
"Nebul pořád, budeš mít uřvaný dítě," říkávala mojí mamince kdysi ta její. Aby nebulela, když nad ní neustále viselo riziko potratu způsobené negativním Rh faktorem, kvůli kterému si proti mému prenatálnímu (Rh pozitivnímu) já vytvářelo její tělo protilátky.
Dnes už by si s tímhle problémem medicína hravě poradila, tenkrát to ještě neuměla. A tak ležela šest měsíců s nohama nahoře a četla pohádky. Přesvědčovala sama sebe, že lékaři nemůžou mít pravdu, když tvrdí, že není prakticky možné, aby mě donosila, a když se tak stane, nemůže se narodit zdravé dítě. Díkybohu se mýlili.
Věř a víra tvá tě uzdraví, v tomhle případě tedy možná platilo. I když často propadala beznaději. A jak je to s mojí povahou? Mělo na ni to maminčino slzavé údolí nějaký vliv?
Za sebe odpovídám jedno velké ano. Těžko říct, v jaké míře, protože vlivů, které se podílejí na povaze a charakteru člověka, je bezesporu mnoho. Miminko jsem ale byla prý hodně uplakané a s přecitlivělostí bojuji celý život. A často se ptám: Může to být tím těžkým těhotenstvím? Může se na charakteru dítěte podepsat složitý porod? Nebo je to spíš jakási směska genetické výbavičky?
Nastávající maminky se ve většině případů vyrovnávají se změnami nálad. Jejich tělo řídí hormony, které se podílejí na fungování mozku – a často jedou sakra rychle, neustále měníce směr. Bezdůvodné slzy nejsou žádnou výjimkou. Když se k tomu ještě přimotá stres a únava, obavy o nenarozeného drobečka se můžou stupňovat. „Nálady se v průběhu těhotenství mění kvůli poměrně složitým hormonálním změnám. Upřímně si ale nemyslím, že by měly později vliv na povahu dítěte. Tu utváří genetická výbava od rodičů, láska, s jakou se mu věnují, a také okolní prostředí, do kterého se narodí. S náladami maminek v těhotenství to jistě nesouvisí,“ podotýká gynekoložka MUDr. Lea Chroustová.
Průvodce těhotenstvím ve dvou minutách
Běžných „těhotenských slziček“ tedy není třeba se jakkoli obávat. Nevyčítejte si, když si popláčete nad kdejakým kýčem, nad kterým byste jako netěhotná jen pohrdavě zvedla obočí. Nemá smysl se tím jakkoli zabývat nebo se tomu bránit. Hormony zkrátka vyhrávají.
Pokud se ale dostanete do situace, která vás vnitřně delší dobu stresuje, tady už je určitě namístě pokusit se s případným stresem zabojovat. Ten totiž neprospívá opravdu nikomu, ba právě naopak.
Dlouhodobý stres může vést až k depresi, přičemž právě těhotenství může (a také vůbec nemusí) být jejím spouštěčem. Těhotenskou depresí trpí jedna z pěti žen. A právě její diagnostika, vzhledem k předem očekávané hormonální nerovnováze, často bývá poměrně složitá.
Kdy už je to tedy, jak se říká, za hranou?
Pokud se v těchto třech bodech poznáváte, určitě neváhejte a vyhledejte pomoc psychologa nebo rodinného terapeuta. Svěřte se svému partnerovi nebo kamarádce, tyhle stavy opravdu nejsou něčím, za co byste se měla jakkoli stydět. V mnohém si ale můžete ulevit i sama, ať už jde právě o depresi nebo „jen“ o vyplavení stresu či špatné nálady.