[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Starodávných zvyků a tradic spojených s Vánocemi, konkrétně se Štědrým dnem, existuje celá řada. Spousta z nich je již polozapomenutých, k mnohým se však i dnes rádi vracíme. Prozradíme, které jsou nejpopulárnější a jak na ně. Vždyť mít doma své vlastní tradice, které budete všichni dodržovat, těšit se na ně a provádět je společně utuží vzájemné vztahy, přinese spoustu zábavy a udělá vánoční svátky ještě kouzelnější. Uvidíte, že na to vaše děti budou ještě po letech s láskou vzpomínat.
Vánoce jsou výjimečným a magickým časem lásky, klidu, radosti, rozjímání, setkávání se s nejbližšími a pomáhání potřebným. A právě tradice patří ke společným rodinným chvílím, dokážou je zpříjemnit a ozvláštnit. Jsou důležité, protože poskytují příležitosti, jak udržet vaše rodinné dědictví, a mohou vytvářet nádherné vzpomínky od těch vtipných po sentimentální. Vyzkoušejte letos něco nového a zaveďte doma zbrusu nové sváteční zvyky. Tady máte inspiraci.
Slavnostní večeře byla vždy velkou událostí, kdy se u stolu sešla celá široká rodina. Podávalo se devatero chodů. Proč právě devět? Protože devítka je považována za symbol úplnosti. Dodnes se v některých domácnostech peče právě devět druhů cukroví.
K vánoční tabuli se usedlo teprve ve chvíli, kdy na obloze vyšla první hvězda. Ta byla považována za symbol počátku Vánoc a narození Ježíše Krista. Od štědrovečerní večeře, stejně jako je tomu dnes, nesměl během jídla nikdo vstát, protože se věřilo, že ten, kdo vstane, na sebe do roka a do dne přivolá neštěstí.
Dejte si záležet na svátečním prostírání, pod každý talíř vložte minci nebo rybí šupinu pro štěstí, nohy stolu můžete ovázat stuhou nebo provázkem, což odpradávna symbolizuje (dříve se stůl omotával řetězem) to, že i v příštím roce budete všichni držet pohromadě a nikdo z rodiny neubude.
A nezapomeňte, že počet strávníků u stolu by měl být sudý. Lichý počet věštil neštěstí nebo úmrtí některého ze členů rodiny. V minulosti lidé přizvali k večeři tuláka nebo žebráka, dnes to můžete vyřešit tak, že prostřete pro jednoho navíc. Ke stolu usedejte oblečeni ve svátečním, jak se pro tuto slavnostní chvíli sluší.
Dříve bývalo zvykem společné pojídání jablíčka během štědrovečerní večeře. Hospodář zpravidla oloupal a rozkrojil jablko a každému ze strávníků ukrojil kousek. Společně pak jablíčko snědli, aby se za rok zase společně sešli. Dnes se v mnoha rodinách drží tradice, že si každý rozkrojí napůl vlastní jablíčko – a krásná hvězdička při průřezu jádřince znamená štěstí, hojnost a dobré zdraví pro celý příští rok.
Kdo se na Štědrý den od rána postí a vydrží nejíst až do večeře, uvidí za odměnu zlaté prasátko. Také vám to od malička rodiče opakovali? Tento zvyk pochází již z pohanských dob, kdy naši předci slavili zimní slunovrat. A právě jeho symbolem bylo nejen slunce, ale rovněž zlaté prase. V mírnějším znění této pověry uvidí zlaté prasátko i ten, kdo se na Štědrý den až do večeře vzdá masa, vlčím hladem tedy trpět nemusíte. Dopřejte si bez výčitek k snídani kousek vánočky nebo k obědu pár lžic tradičního houbového kuby, pokud ho doma chystáte. No a večer se dobře dívejte kolem…
Pouštění lodiček z ořechových skořápek po vodě děti zbožňují. Lodičky si můžete s ratolestmi doma vyrobit, stačí k tomu rozpůlené vlašské ořechy, rozehřátý vosk ze svíčky a kousky knotu (koupíte v papírnictví nebo prodejnách kreativních potřeb). Tekutý vosk nalijete do skořápek, doprostřed vložíte kousek knotu (asi 1,5 cm) a přidržíte, dokud vosk trochu nezatuhne. Kdo si na výrobu netroufá, sežene ořechové lodičky na každém vánočním trhu – třeba u vás na náměstí...
Po večeři si pak sedněte do kruhu, doprostřed položte skleněnou mísu nebo třeba lavórek s vodou a každý si zapálí a pustí svou lodičku. Lodičky jsou symbolem životní cesty a plamínek značí lidský život. Plavba každé loďky podle pověstí předpovídá životní pouť toho, kdo ji poslal na vodu.
„Co tam vidíš, Jindřichu?“ Komu by se nevybavila legendární otázka Emílie Vášáryové určená Jiřímu Kodetovi odlévajícímu olovo ve slavném filmu Pelíšky? Lití olova do vody je staročeským zvykem, který má předpovídat budoucnost. Tvar, do kterého olovo následně ztuhne, dává tušit, co dotyčného v příštím roce čeká. Každý může vyslovit svůj názor, co mu výsledný tvar připomíná, což bývá docela zábava. Rovné tvary prý věští poklidný a spokojený život, dva spojené kruhy zase svatbu. V obchodech se dají dnes sehnat vánoční sady pro lití olova, takže se tento zvyk dostává znovu na výsluní. Jen buďte při práci s ohněm a horkým olovem extra opatrní.
Zachumlejte se a dívejte se na pohádky a vánoční filmy. Užívejte si, že můžete své postřehy a dojmy sdílet navzájem. Ke sledování si připravte oblíbené dobroty, zabalte se do huňatých dek a nechte se vtáhnout do děje. Zaručenými tipy jsou například filmy Vánoční koleda, Čtvery Vánoce, Sněhová královna, Anděl Páně, Láska nebeská, Polární expres nebo třeba komedie Trable o Vánocích.
Jděte se provětrat. Projděte se po vyzdobeném rozsvíceném městě, zajděte do lesa s nadílkou pro zvířata nebo si udělejte dopolední výlet do zoo (do některých z nich mají o Štědrém dnu děti vstup za symbolickou korunu).
Vyrazte na štědrovečerní bohoslužbu. Vydat se společně na půlnoční mši bude pro všechny silným zážitkem, uvidíte. Určitě najdete v okolí vašeho bydliště kostel, kde se vánoční bohoslužba uskuteční, tak neváhejte. Uvědomíte si lépe, o čem vánoční svátky skutečně jsou, jaký je jejich hlavní význam. A ukážete to i svým dětem. Možná ji letos budou někde dávat on-line.