Jana (35): Do příchodu dětí jsme byli dokonalý pár. Teď jsme na rozchod

Koca 29. 1. 2014 14:00
"mě to leze na nervy" " já si vedle něj často připadám" "se mě nesnaží srážet" "mi to imponovalo" "útok na svou osobu" Co k tomu dodat.
Terka 29. 1. 2014 17:07
A řekla jste mu to vůbec, jak se cítíte? Ve vztahu je totiž důležité komunikovat..
Oli 29. 1. 2014 17:20
Myslím, že by se paní měla zamyslet nad sebou, než si začne stěžovat na manžela... a pak by možná mohla začít řešit svoje nízké sebevědomí, Možná by to pomohlo. Takhle hrozí, že se zkazí čtyřem lidem život...
Kaspinka86 29. 1. 2014 19:32
Bohužel chápu Vás ani nevíte jak, od té doby co se narodila dcera je to u nás stejné :( Váš článek mi naprosto mluví z duše....s manželem jsem to řešila několikrát ale nic, bohužel on ani nechce jít někam společně, máme dítě tak všude spolu...ale prostě potřebuju vědět proč ho miluju:( je úžasný otec, nemám v okolí muže, který by si takto staral o dítě ale já jsem vždy ta nejhorší...bohužel :( držím palečky ať se Vám to nějak podaří vyřešit ale u nás to asi nepůjde ...
Lupina 29. 1. 2014 20:46
Paní naprosto chápu! Měli jsme to dost podobně, jen s jednám kouskem. Měla jsem úplně stejné pocity, připadala jsem si neschopná, nemožná, i když v našem případě ze sebe manžel nedělal toho chytrého. Několikrát padlo slovo rozchod. Dost se změnilo mým návratem do práce a obnovením koníčků. Moje sebevědomí opět vzrostlo , dnes si užívám i sama sebe a všechno tohle mělo podobný vliv i na náš vztah. Takže vydrž Prťka vydrž, bude líp!!!!
Eliska 29. 1. 2014 23:02
Tak se mi zdá že některé komentáře tu jsou dost k Janě kritické. Copak nedokážete pochopit jak se ta žena musí asi cítit? Že ji to bolí? Je pak jasné, že mluví o sobě, když jde o její bolest a její pocity méněcennosti. To že manžel na tom může být podobně, jen s tím rozdílem, že on si to vynahrazuje chytrými řečmi, je věc druhá.
Sama se bojím jaké to bude až do mého nerozhodného života a přítelova spokojeného bytí ve dvou, přijdou děti. Doufám, že to přestojíme. A proto vám přeji hodně štěstí. S manželem je si potřeba sednout a promluvit. Ujasnit si budoucnost. Pokud si nepromluvíte, nemá cenu stěžovat si. My to nezměníme. Tak kuráž a do toho!
matas 5. 2. 2014 20:56
Ahojky docela chapu problem u nas je to stejne ale zacal jiny problem.Pani zacala pracovat driv nez koncila materska a trochu vice nez je zdravo,chapu penize jsou treba ,ale ma to sve hranice.Timto nam odesel vztah zacal jsem vyjizdet,ze neni uklizeno ,uvareno atd a dokonce jsem ohrozil i svou praci no proste dohnala me k silenstvi pocitu druhe koleje ,tal jsem se upnul na maleho a zase zle,presne jak rikala Jana ted jsem v jejich ocich ten dokonalej jak se staram a ona je ta nejhorsi.Nase vychodisko skoncilo tim,ze jdem od sebe a budu se snazit mit maleho u sebe,protoze nesnesu pocit jak putuje babicka atd,asi stojim jako chlap za nic.........Damy vzdy si uvedomte ,ze na vsechno byli dva a pokud se postavite na nohy nesmite zapominat ze i otec se chce pripojit,tak zkus nejake veci prekousnout deti za to stoji drze se i ostatni zatim ahojky
7