[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
< první="" díl="">
* Pojďme se ale vrátit na začátek, k porodu. Maminky si o nich rády povídají, máte nějakou historku z porodního sálu, třeba nějakou veselou?
Porod byl dlouhý a s komplikacemi, které opravdu nikdo nečekal, ale tím nechci nikoho strašit. Vtipnější je, že nám dvakrát potvrdili, že čekáme chlapečka! Dnes jsem ale ráda, že máme Justýnku. Je perfektní a to mi stačí ke štěstí…
* Plánujete Justýnce sourozence?
Spíš ano, Justýnka je skvělé dítě, ale sourozence potřebuje jako prasátko drbání. Neříkám hned teď, ale sejdeme se tu začas a já budu buď s bříškem, nebo kočárkem, člověk nikdy neví a plánovat děti je ošemetné.
* Už s Terezou Kostkovou jsme se shodly, že plánování v tomto případě není namístě, takže bychom se měly spíš bavit o tom, jestli miminko chcete, nebo ne, protože za chvíli bychom se mohly dostat ke grafům a podobně…
Podle těch já nežiju, sešněrovaný život by mě ničil. Vychutnávám si okamžiky štěstí, ale že bych se trápila, že se něco nepodařilo? Když něco nevyjde, vím, že je to pro mé dobro. Možná to zní divně, ale tento pozitivní přístup k životu je jediný možný. V každém případě se nesnažím přelstít osud.
* A ještě něco k práci. Moje rodina včetně holčiček sleduje retroseriál, ve kterém hrajete. Nestříká z něj krev a ony si pravidelné večery u televizní obrazovky užívají jako „dospělácký“ nadstandard. Líbíte se dceři ve vašich rolích?
Maminka je v televizi krásná jako princezna, hlásí mi malá tisková mluvčí. Pár dílů také viděla a to, co říkáte, mě těší. Dneska dostane nálepku rodinný seriál i to, na co bych svou dceru koukat nenechala. Spíš mě baví Justýnce vysvětlovat, že takové oblečky se opravdu nosily, že telefon v kapse nikdo neměl, a když chtěl člověk s někým mluvit, musel na roh do budky nebo sedět doma u aparátu… Myslím ale, že tohle moje nebo vaše děti už nikdy nepochopí. To je fakt, mě se dcera ptala, proč tam nikdo nepracuje na počítači, souhlasím. Nebo proč měli všichni vždy takovou radost z džínů, že?
* Mohly bychom vyjmenovávat ještě dlouho, v každém případě mým dcerám se nejvíc líbíte vy. Víte proč? Protože jste podle nich děsná mrcha a máte dlouhé vlasy.
Děkuju za kompliment, mrchy se vždy hrají lépe, jsou barvitější, neustále překvapují a hlavně s diváky dokážou emočně hnout. Zaujmou víc než světice. Takže si svou roli užívám. Diváci často v takových mrškách poznají sami sebe, pokud jsou upřímní, anebo někoho z přátel a kolegů, zkrátka nenechám nikoho chladným, nesklouznu po povrchu. A to mě baví. Tedy na té roli :-)
Jana Bernášková se narodila v roce 1981 v Krnově, vystudovala Janáčkovu konzervatoř v Ostravě. V šestnácti letech dostala v Divadle Petra Bezruče svou první roli ve hře Tajemná zahrada. O rok později získala v N árodním divadle moravskoslezském nejprve stipendium a pak stálé angažmá, ve kterém zůstala šest let. Hrála v mnoha rolích, například Julii v Romeovi a Julii, Terinu v Romanci pro křídlovku, Irinu ve Třech sestrách a jiné. Hrála i ve filmech Král ozvěny, Duše jako kaviár, O Ječmínkovi. Ve čtyřiadvaceti letech se rozhodla odejít do Prahy. První rok byla bez angažmá a pracovala jako servírka, uklízela a prodávala v obchodě. Pak dostala v Divadle na Vinohradech hlavní ženskou roli ve hře Král se baví a zároveň jí také režisér Dušan Klein nabídl roli kadeřnice Bety v televizním seriálu Ulice, díky níž se stala známou. Rovněž hrála v televizním seriálu Horákovi a ve filmu Bestiář. V roce 2006 se jí narodila dcera a Jana byla na mateřské. Poté hrála v seriálu Vyprávěj a uspěla na castingu na hlavní ženskou roli ruského špionážního filmu Bystroletov režiséra Valeri Nikolajeva, který zároveň hrál hlavní mužskou roli. Momentálně natáčí seriál o strašidlech, který je určen dětem. Jmenuje se Mazalové. Dlouhodobě podporuje Fond Sidus, který nakupuje zdravotní přístroje určené dětem v nemocnicích. Tyto přístroje v České republice buď chybějí, nebo jsou jen v malém množství. Pomohly zachránit již několik dětských životů.
Je svobodná, pět let žila s divadelním režisérem Davidem Drábkem, s nímž má dceru Justýnu.Od roku 2010 je jejím partnerem scenárista seriálu Vyprávěj Rudolf Merkner.
Máte nesplněné sny? No přece toho jednorožce.Mami, musím mít do pralesa očkování?Ano, musíš, Justýnko.Do zadečku?To nevím, zeptám se ti, jo?Ale brzo, mami, potřebuji to nutně vědět.
Kam byste se chtěly společně podívat? No do toho pralesa přece, chápeš? Jo a musíme si vzít lano, mami.
Jaké dětství byste chtěla Justýnce připravit? Radostné přece. Teď už snad bude hezké. Po mém rozchodu s jejím tatínkem to pro ni bylo opravdu těžké. Takže máme oba co žehlit celé její dětství. Což neznamená rozmazlovat. Jsem poměrně přísná máma. Hranice se musí stanovit, aby se děti neutopily v bezbřehosti možností. A jako záchranný kruh mají mít fungující rodiče – kapitány lodi, na které se plaví.
Justýnko, jak se ti s mámou líbí a co nejvíc? Nejraději s ní spím v její posteli. A když mě uspává, je to nejlepší na světě.
Jaké máte nejoblíbenější jídlo? Špagety a rajčatovou omáčku. Ne, tu ne. Rajskou omáčku.
Nejoblíbenější hra? Dostihy pro malé děti a Activity.
Justýnko, co bys chtěla dělat, až budeš veliká? To, co máma? Ne, budu veterinářka nebo číšnice. Ta umí nosit moc talířů na rukách, až skoro na rameni je má.
Jano, co vás na mateřství nejvíc baví? Dětská logika. Jak spojuje věci, slova a situace, které pro nás dospěláky zdánlivě nemůžou fungovat, a podívejte se, ono to jde. Například můj přítel šel venčit psa, já si toho nevšimla a hledala ho v bytě a Justýnka mi řekla: „Když tu není, tak zavoláme tátovi, ať se nastěhuje.“ A já na to: „Justý, vždyť má přítelkyni, kam bychom ji dali?“ A ona: „Do pokojíčku, bude moje sestra.“ A má to vyřešené.
A co vás nejvíc překvapilo? Jaká je mateřství nekončící dřina. Na to mě nikdo nepřipravil :-)