[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„Podle zveřejněných průzkumů se v naší zemi za posledních sto let zvýšil počet alergiků z půl procenta populace na 40 procent! Alergií trpí každý druhý Evropan. Dle WHO alergická onemocnění drží čtvrté místo nejčastěji se vyskytujících onemocnění na světě,“ uvádí se na webu Mojezdraví.cz.
Alergie dnes trápí čím dál větší měrou již malé děti. Je tedy otázkou, proč se vlastně alergie projevuje už od útlého dětství. Nesou si ji děti zpravidla jako genetický „dárek“ od rodičů nebo širší rodiny?
Jak podotýká MUDr. Martina Olenič z ordinace klinické imunologie a alergologie Olšanské polikliniky v Praze 3, vrozená geneticky podmíněná dispozice k alergii se nazývá atopie. Nicméně zda se tato vrozená dispozice v životě jedince skutečně projeví, či ne, záleží na mnoha faktorech.
Video: Není rýma jako rýma! Jak poznat alergickou od nachladnutí?
„Důležité je vědět, že alergie se může u člověka projevit kdykoli v průběhu života. To pro vysvětlení, proč se někteří z nás posléze (třeba až ve středním věku) dostanou do ordinace alergologů s alergickou rýmou nebo potravinovou alergií, přičemž předtím neměli žádné problémy. Nebo jiný „scénář“: po výskytu atopického ekzému v útlém dětství a po zcela bezpříznakovém období ve školním věku se v průběhu dospívání „znenadání“ objeví průduškové astma. Možností je mnoho, každý jsme originál s jinými genetickými předpoklady i jiným životním příběhem, který je neodmyslitelnou součástí našich případných onemocnění,“ píšou na Mojezdravi.cz.
V případě, že máte podezření na alergie, nevyhnete se návštěvě lékaře. Základem vyšetření je anamnéza. „Následuje fyzikální vyšetření pacienta se zvláštním zaměřením na stav kůže, očních spojivek a víček, sliznice nosní a s poslechovým nálezem na dolních cestách dýchacích. Důležité je samozřejmě správné stanovení příčinného alergenu daných obtíží.
To je možné několika souběžnými metodami. Provádí se kožní alergologické testy pro zjištění přítomnosti přecitlivělosti časného typu (vbodový, takzvaný prick test pomocí standardizovaných alergenů nebo u potravin například i testace nativním alergenem) či též intradermální kožní testy (aplikace alergenu jehlou pod kůži).
Vyšetření napomáhají laboratorní metody: stanovení koncentrace specifických IgE protilátek, test aktivace bazofilů nebo nově stanovení alergenových komponent (izolované antigenní komponenty, které nesou alergenní potenciál),“ popisuje alergoložka MUDr. Martina Olenič pro Mojezdraví.cz.