[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Každý rok je to stejné. Kdykoli si na konci zimy nebo na začátku jara někomu postěžujeme, že jsme ráno víc unavení, než když jdeme večer spát, dočkáme se podobné reakce: „Čemu se divíš, to je jarní únava.“ A naši kamarádi, kolegové nebo partner jen účastně pokývají hlavou a začnou vysvětlovat, že jsme všichni po dlouhé zimě vyčerpaní, protože jsme měli málo slunečního světla, vitaminů, pohybu, ale nejspíš i zdravého jídla, spánku a aktivního odpočinku na čerstvém vzduchu…
Mají pravdu a my to dobře víme. Proti jarní únavě můžeme účinně bojovat tím, že změníme svou životosprávu. Že budeme víc přemýšlet nad tím, co jíme a jak vůbec žijeme. Ale ruku na srdce: Opravdu to uděláme? Nebo nás vyčerpanost, skleslost, špatná nálada a celková ochablost navštíví i letos? Nemusí.
Jsme schopní trávit hodiny a hodiny výběrem nového mobilu, oblečení či letní dovolené. A nějaký „šunt“ si jen tak vnutit nenecháme. Ale nad tím, co zítra budeme jíst, málokdy uvažujeme takhle dlouho a důsledně. Není to zvláštní? Vybíráme si kvalitní kabelku, kolo nebo kočárek, ale pak se k obědu odbudeme jen rohlíkem se salámem nebo pytlíkem chipsů. Možná že právě teď nastal čas něco změnit.
„Je potřeba pídit se, co je pro nás dobré, nedělat ze svého těla popelnici, nenechat se tlačit reklamou do potravin nepotravin, ptát se po původu potravin, používat vlastní selský rozum a mít i odvahu se na něj spolehnout,“ povzbuzuje nás lektorka celostní diagnostiky doktorka Michaela Šimková.
Takové povzbuzení potřebuje určitě každý z nás, ale ženy méně než muži! Jak vyplývá třeba z loňského průzkumu, který si nechala udělat společnost Billa, ženy obecně více dbají na zdravý životní styl, rády a často nakupují zeleninu, jogurty a další mléčné výrobky (až 86 % žen). Naproti tomu muži se při nakupování řídí spíše tím, co jim chutná, a tak téměř vždy přidají do košíku uzeniny, pivo a polotovary. Přitom až 70 procent žen a 65 procent mužů se rozhoduje o nákupu potraviny podle země původu.
„Na konci zimy se u většiny z nás projevují nepříjemné změny v oblasti metabolismu a imunity. Jaro by mělo být obdobím, kdy změnou životních podmínek, a to především ve výživě, odstraníme důvody zdravotních obtíží a připravíme se na aktivnější část roku,“ vysvětluje alergolog a imunolog Jan Krejsek.
V zimě jsme s výdejem energie velice šetrní, naopak zhruba v únoru dochází ke změně toku energie směrem na povrch těla. A tak bychom měli udělat všechno pro to, aby energie mohla volně proudit. V našem jídelníčku by měly mít větší zastoupení potraviny, které jsou účinné pro detoxikaci jater a pro krvetvorbu. Snížíme tak energetický příjem oproti zimě, kdy jsme měli mnohem vyšší energetické nároky. Navíc dodáme tělu tolik potřebné vitaminy, minerály a vlákninu.
Nyní bychom si měli dopřávat především čerstvou zeleninu, listové saláty, naklíčené obilniny a luštěniny. Z ovoce bobulovité plody, granátové jablko, ananas a citrusy. Právě potraviny s kyselou chutí osvěžují a regenerují játra a pomáhají odstraňovat energetické blokády. Z obilnin je na jaře nejvhodnější špalda nebo produkty z celozrnné pšenice, jako je bulgur a kuskus. Z masa je právě teď vhodné jíst drůbež.
Je vědecky prokázáno, že potrava má zásadní vliv na ekosystém, který sídlí na střevní sliznici, neboli střevní fyziologickou mikrobiotu (mikroflóru). Na mikrobiotu pozitivně působí především složité cukry nazývané prebiotika. Ta jsou v různé míře obsažena právě v zelenině, luštěninách, celozrnných moukách, hodně jich je v česneku, cibuli, obilných otrubách nebo také v banánech. „Prebiotika naše tělo neumí trávit. Stimulují však střevní mikrobiotu, a následně pozitivně ovlivňují imunitní systém,“ vysvětluje profesor Krejsek.
Ovšem na jaře bychom si měli promyšleně dopřát i kvalitní živočišné bílkoviny, zejména mléko a mléčné výrobky včetně másla. „Mléko je nezastupitelným zdrojem bílkovin, cukru, tuků, minerálů a vitaminů, včetně nepostradatelného vitaminu D, a stopových prvků,“ tvrdí Krejsek. Ale ani ti, kteří mléko takzvaně nemusí, protože se po něm necítí dobře, by se ho neměli vzdávat. Například jogurty, které obsahují bakterie mléčného kvašení, jsou zdraví velice prospěšné. Mléčným kvašením se navíc zlepšuje stravitelnost mléčných bílkovin.
Všichni také stále slýcháme o prospěšnosti tzv. probiotik, která obsahují některé zkvašené mléčné produkty. Ovšem ne každá bakterie mléčného kvašení je probiotická, a tak je potřeba při nákupu sledovat informace o složení potraviny.
Co kdybychom hned zítra změnili něco ve svém jídelníčku? Třeba si místo polévky a druhého chodu dali jen lehký zeleninový salát? Nebo místo sušenky k svačině zařadili ovoce? Naše tělo nám sice poděkuje až po nějaké době, ale budeme se cítit lépe už jen proto, že jsme se ke změně odhodlali. A jak na to?
Výživový specialista Martin Škába doporučuje na několik dní vynechat maso a jíst hodně tepelně upravené zeleniny (hlavně kořenové, ale třeba i brokolice), ke každému jídlu si dát také čerstvý zeleninový salát a nešetřit na cibuli ani na česneku. Očistu výrazně podpoříme kysaným zelím (denní dávka 100 až 200 gramů), které obsahuje spoustu vlákniny, vitaminů a fytoživin.
Pokud doma odšťavňujeme, můžeme si vyrobit ideální detoxikační šťávu a zároveň skvělou svačinu sobě, dětem i manželovi do práce. Stačí k tomu kousek brokolice, rajčete, kedlubny, mrkve, celeru a červené řepy. Směs doslova nabitou minerály a živinami ještě vylepšíme stroužkem česneku (do práce a do školy raději ne), čtvrtkou cibule a trochou zázvoru. Do každého jídla si můžeme přidat umleté lněné, konopné nebo chia semínko – úžasně tím podpoříme očistu tlustého střeva a odlehčíme játrům.
Kromě toho je potřeba, abychom vylepšili svůj pitný režim. Není však dobré pít perlivou vodu. Martin Škába také radí, jak nejlépe začít den. Po probuzení máme s kávou nebo čajem počkat a vypít sklenici teplé vody s čerstvě vymačkanou citronovou šťávou (asi 1,5 dl).
Po chvilce je dobré se trochu protáhnout, zakroužit trupem a udělat pár předklonů a dřepů. Je totiž prokázáno, že nejúčinnější jsou tyto cviky, pokud je provádíme mezi pátou až sedmou hodinou ranní, kdy tlusté střevo pracuje nejvíc, a tak přirozeně podpoříme trávení. A poté bychom měli vypít ještě jednu sklenici vody s citronem.
Do ranní vody můžeme rovněž přidat rozemleté lněné nebo chia semínko.
Co a jak jíme, je velmi důležité. Avšak nežijeme proto, abychom jedli, nýbrž obráceně. A k životu potřebujeme také dostatek pohybu. Odborníci doporučují, abychom se každý den hýbali alespoň 30 minut. A pokud nemáme čas na jiné aktivity, dopřejme si třeba svižnou procházku nebo jogging.
Ovšem možností, jak se hýbat, je mnohem víc. Zapomeňme, že máme v domě výtah, zkusme vystoupit o zastávku dřív a dojít tam, kam potřebujeme. Na malý nákup se můžeme vypravit pěšky nebo na kole. A hlavně, naplánujme si i s rodinou pořádné víkendové výlety.
Kromě pohybu nutně potřebujeme také odpočinek, čas jen pro sebe a své zájmy. Dopřejme si kvalitní spánek, zejména před půlnocí. Ostatně, ráno už se rozednívá docela brzy, a tak je dřívější vstávání hned veselejší! Možná bychom mohli na čas omezit alkohol (a kouření). Nač zatěžovat organismus zbytečnými jedy, když se chceme v rámci „nové“ jarní životosprávy spíše detoxikovat.
A pokud cítíme, že nám některé látky chybí, užívejme doplňky stravy. Na jaře máme přirozeně větší radost ze života, i přes všechny starosti, co jich jen každý z nás má. Optimismus a dobrá nálada nepřicházejí samy od sebe, ale můžeme jim pomoci tím, že poskytneme svému tělu i duši to, co právě teď nejvíc potřebují.
„Starejme se také o to, jaké programy vkládáme do své duše a zda nepolykáme něco, co polykat nechceme. Buďme v tomto bdělí, berme odpovědnost za to, co žijeme a jak žijeme, a každý jděme za svým vnitřním štěstím,“ vybízí doktorka Šimková.