[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Když nás před pár lety nouzový stav uvěznil na celé týdny v domech, a především maličkých bytech, myslím, že jsme si to uvědomili úplně všichni – potřebujeme existovat venku, ideálně v polích, lukách a lesích. Chodit, vypnout telefony, zhluboka se nadechnout a pak zase s úlevou vydechnout. Pomalu ignorovat starosti, které se jako bumerang vracejí bez pozvání. Krok za krokem přepínat z přetížené hlavy plné dětského křiku, nerudného partnera či náročného šéfa na totální klidovou hladinu, v níž je najednou prostor pro to, zvednout oči k obloze, nastavit obličej slunci, zout si boty, bosky se brodit trávou nebo potokem, poslouchat zpěv ptáků a doslova se „koupat“ ve vší té nádheře kolem. Upřímně, nevím, jak bych bez takových „zelených koupelí“ nebo „lesních terapií“ zvládala spoustu ponorkových stavů, složitých situací nebo rozhodování. Protože to jsou věci, na které nezabírá ani gigantická tabulka čokolády, ani dvojitý gin s tonikem. A když se z toho neumíte vyběhat nebo vyboxovat ani neumíte stát hodiny v kuchyni a relaxovat u vaření, mohlo by vás bavit šinrin-joku. Právě tak Japonci nazývají zelené „smyslové koupele“, které vám i v největším průšvihu a stupni vyčerpání pomůžou od stresu, napojí vás zpátky na všechny smysly. Sepnou zpátky hlavu s tělem, příjemně vás uzemní i nabijí energií pro další fungování. Je to vlastně dokonalá forma techniky mindfulness, kterou nejvíce využívají a nejlépe popsali právě Japonci.
Japonci si totiž dokonale uvědomují naše lidské propojení s přírodou a už v 80. letech 20. století začali zkoumat, jak přesně na nás příroda působí. Bylo to tedy už dávno předtím, než se začalo na přelomu tisíciletí probírat téma ekologie, než jsme znovu začali toužit po souznění s přírodou. Než jsme si uvědomili, jak moc jsme se jí my lidé především svým stresujícím a sedavým způsobem života vzdálili. Co jsme u toho dlouho nevnímali, byl fakt, že odpoutáváním se od přírody jsme se odpoutali i sami od sebe. Přestali jsme vnímat svá unavená, nevyspalá těla. Na první místo jsme dali výkon. Zapnuli jsme počítače a vypnuly své smysly. Soustředili jsme se na to, abychom někomu nebo něčemu vyhověli, místo toho, abychom se zaměřili na vlastní pocity spokojenosti. Zapomněli jsme být sami sebou i součástí přírody. A doplatili jsme na to pandemií stresu a civilizačních nemocí.
Víc než jen obyčejná procházka
Tělo ve stavu blaženosti, mysl lehká
Speciální pacient - máma
Rozhovor s odbornicí na mindfulness
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Už mám předplatné. Přihlásit se