[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Otázku, zda je alergie dědičná a může se přenášet na potomky, si pokládá stále více rodičů. Jak to tedy je a co můžeme ovlivnit? Poradí alergoložka a imunoložka.
Alergické onemocnění jako takové není dědičné. To, co rodiče dávají svému potomkovi do vínku, je genetická predispozice k jeho rozvoji. Jde o nadměrnou reakci na alergeny, která se může projevit formou ekzému, alergickou rýmou, astmatem a podobně. Automaticky to ale neznamená, že se alergie během života projeví. Šance, že dítě bude alergik a přitom jeho rodiče žádnou alergií netrpí, je přibližně 20 %. Pokud je jeden z rodičů alergický, úměrně se zvyšuje riziko až na 40 %. V případě, že mají alergii oba rodiče, je riziko zvýšené až na 75–80 %. Riziko přenosu alergického onemocnění je také asi 4× vyšší, je-li alergická matka.
Pro alergiky a jejich děti je zásadní i prostředí, ve kterém žijí. Tím je myšleno například vzduch, který dýchají, pravidelný úklid domácnosti, kouření v domácnosti, zvážit byste měli i domácí mazlíčky.
Alergické onemocnění má mnoho podob. Od kožní reakce přes stálou rýmu až po nebezpečné astma. Nejčastějším alergickým onemocněním je alergická rýma. V České republice jí trpí kolem 10–20 % všech dětí. První příznaky se obvykle projeví po pátém roce života, může se však rozvinout i u menších dětí. Jde o zánětlivé onemocnění nosní sliznice, které se po kontaktu s alergeny (např. pyly, plísněmi, roztoči) projevuje svěděním, pálením nosu, vodnatým výtokem, kýcháním a pocitem ucpaného nosu. Někdy jsou patrné i oční příznaky – slzení a svědění očí a zarudnutí spojivek. Častá je i únava, bolesti hlavy, problémy s koncentrací či spánkem.
Máte-li nějaké podezření, že by vaše dítě mohlo být alergikem, a případně i vy sami jste alergici, s návštěvou lékaře neváhejte. Vyšetřit lze už děti v kojeneckém věku, a začít tak s optimální léčbou opravdu brzy. Mějte na paměti, že například alergickou rýmu způsobují hlavně sezónní pyly. Léčbu byste proto měli zahájit ještě dříve, než se v ovzduší objeví. Ideální jsou k tomu zimní měsíce.
Ke zlepšení alergického onemocnění pomůžou obecně antihistaminika například ve formě sprejů do nosů. Ty však příznaky pouze potlačují. Léčit alergii lze ale specifickou alergenovou imunoterapií, která je dostupná kromě kapek a injekce i ve formě rychlorozpustných tabletek bez nutnosti zapíjení. Tato léčba má však u dětí svoji věkovou hranici, je vhodná už pro pětileté alergiky. Poraďte se proto s alergologem.
Už v únoru zahajuje pylovou sezonu líska. Přidává se olše a následuje bříza či topol. Čím teplejší jaro, tím rychlejší nástup alergenů může být. Zajímavostí je, že některé pyly stromů se kříží i s alergiemi na potraviny. Například pokud vás svědí v ústech, když sníte oříšky, můžete být alergičtí na pyl břízy. I s touto nepříjemností v podobě alergie na potraviny alergenová imunoterapie dokáže pomoct.
VIDEO: Co to znamená, když dítě kašle a zní to jako " štěkot" ?