[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Možná to znáte s vlastní domácnost i : Manžel ráno vstane, ztlumí topení a k snídani vypije hrnek mléka právě vytaženého z lednice. Když vstane manželka, obleče si teplý župan, postaví vodu na čaj a pustí topení naplno. Není přitom ani nemocná, ani „divná“. Je jen od přírody „jiná“.
Není žádnou novinkou, že se jednotlivá pohlaví pohybují v úplně jiné klimatické zóně. Ženy přitom obvykle preferují mnohem teplejší prostředí než muži. Často slyšíme názor, že je to kvůli rychlejšímu metabolismu mužů, což je sice pravda, ale samo o sobě to nic nevysvětluje. Lékařská literatura nabízí více možností, ale podle některých odborníků je nám údajně zima jenom proto, že jednoduše nejsme na zimu stavěni! „Vyvinuli jsme se na rovníku a odtamtud dál migrovali do všech koutů světa. Abychom se tedy udrželi v teple, museli jsme změnit své návyky: naučili jsme se nosit oblečení, stavět domy, rozdělat oheň. To vše nás chrání před zimou,“ říká Mike Tipton, odborník na lidskou fyziologii z Univerzity v Portsmouthu ve Velké Británii, který odlišné vnímání chladu u žen a u mužů přisuzuje také historickým skutečnostem: „Zatímco muži trávili většinu dne venku lovem zvěře, ženy udržovaly oheň, tudíž byly zvyklé na vyšší teploty. Stačilo tedy vzdálit se od ‚rodinného krbu‘ a hned jim byla zima.“ Tak jednoduché to ale přece jen není.
Ženské a mužské biologické termostaty jsou nastavené na jinou úroveň. Zatímco něžnější polovina lidstva potřebuje mít na sobě několik vrstev oblečení, té druhé stačí tričko s krátkým rukávem. Tento rozdíl je přitom zcela přirozený – stačí se podívat na samotnou konstrukci postavy: Odlišná výška, tělesný objem, typ pokožky. To vše hraje ve vnímání vnější teploty důležitou roli. „V první řadě mužské tělo tvoří mnohem více svalů než ženské, a ty skvěle hřejí, protože jsou bohatě zásobené krevními cévami. Takže čím více svalů, tím lepší prokrvení a více tepla. Pokud bychom mluvili o tuku, ten sice izoluje, nemůže ale vytvářet teplo,“ říká praktická lékařka Dita Kelnerová. To je také důvod, proč se citlivější vnímání chladu někdy týká i silnějších lidí, kteří nezřídka mívají sklon ke studeným končetinám. Jejich kůže a periferní části těla jsou totiž izolovány od prokrveného středu těla vrstvou tuku. S teplotou jsou na tom ale asi tradičně nejhůř velmi štíhlé ženy, které nehřeje izolační tuk, často ale také ani svaly, takže není divu, že musí vždy mít po ruce teplý svetr.
Další příčinou věčně zmrzlých žen je fakt, že jsou vzrůstově menší než muži. Jejich postava má tedy menší jak obsah, tak objem. Proto produkuje méně tepla a rychleji se ochlazuje. Navíc ženy mají obvykle více stažené cévy, což znamená, že jsou užší a vydávají do okolí více teploty. Podle některých odborníků hraje v neprospěch žen také jejich jemná kůže, která rychleji reaguje na zimu. Když teplota klesne, zúží se ženské cévy rychleji než mužské. Roli zde hraje rovněž fakt, že naše kůže obsahuje 4x více senzorů pro chlad než pro teplo. Takže zimu cítíme dříve než změnu teploty směrem nahoru. Podle studií tak ženy mají přirozeně o něco chladnější tělo ve srovnání s muži a za stejných podmínek se v případě povrchu kůže může jednat až o 3 stupně Celsia. „Největším rozdílem jsou pochody, které se odehrávají, když dojde k náhlé změně vnější teploty. Když zamrazí muže, jeho krev spěchá do kůže, aby vyrovnala teplotní změny. U žen se vlivem chladu prokrví především střed těla, kde krev chrání životní orgány potřebné pro hypotetické donošení dítěte,“ popisuje lékařka. To vysvětluje, proč jsou ženy statisticky více náchylné na nemoci související s chladem, jako je zimnice, omrzliny či podchlazení. A také to objasňuje, proč vždy stahují klimatizaci na minimum.
To, že ženy a muži pociťují zimu při různé teplotě, však nezáleží pouze na fyziologii či fyzické kondici (tj. množství svalů) jednotlivých pohlaví. Důležitou roli podle odborníků hraje také náš věk a způsob stravování, ale údajně i kvalita a množství spánku či dokonce to, v jaké společnosti se pohybujeme. „Pokles vnější teploty vnímáme intenzivněji, když jsme unavení. U žen je pak častější buzení se kvůli zimě ze spaní, protože teplota těla v noci klesá, přičemž u žen je to o něco rychlejší než u mužů,“ říká Dita Kelnerová, která dále udává, že na zimu jsou náchylnější také kuřačky, které často trápí studené končetiny, což je vlivem špatné cirkulace krve. Podle některých studií naše vnímání tepla ovlivňují také lidé kolem nás a to, jak se v jejich společnosti cítíme. Pokud je nám příjemně teplo, jsme prý (bez rozdílu pohlaví) štědří a důvěřiví, alespoň to tvrdí výzkumy Univerzity v Yale. Je to údajně také proto, že psychologické teplo a fyzické teplo jsou v našem mozku propojené. Jiný výzkum, tentokrát v Kanadě, zase prokázal, že lidé, kteří jsou osamělí nebo sociálně na okraji, jsou také citlivější na zimu. Takže pokud chcete, aby vám bylo teplo, vyrazte někam do společnosti!
JÍDLO: Někdy může tělesná teplota klesnout po vydatném jídle a jako první obvykle trpí nohy a ruce. Je to způsobeno intenzivní prací žaludku, která dočasně vyžaduje více krve. Proto je lepší jíst malé porce víckrát denně.
DIETA: Pokud zhubnete o pár kilogramů, ztratíte přitom tuk, který je pro tělo izolačním materiálem. Pokud přitom necvičíte, přijdete navíc i o svalovou hmotu, jež je pro zateplení těla ještě důležitější.
NEVHODNÉ LÉKY: Pocit zimy může být také vedlejším efektem některých léků. O jejich vhodnosti se proto vždy poraďte s lékařem.
NEDOSTATEK ŽELEZA: Při chudokrevnosti nebo během menstruace dochází k poklesu množství železa v těle, a krev se tak obtížněji dostává do jeho okrajových částí, čímž se jeho teplota samozřejmě snižuje. Zvyšte proto přísun železa, najdete ho v některých potravinách, jako jsou například celozrnné výrobky, libové maso nebo luštěniny. NEMOC: Někdy mohou být studené nohy a ruce projevem závažných nemocí – cukrovky, potíží s krevním oběhem, štítnou žlázou či srdcem. Pokud je pro vás pocit zimy netypický, vyhledejte raději lékaře a poraďte se s ním.