[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Vojtíšek se narodil bez pravého ouška, s asymetrií obličeje, parézou lícního nervu, srdeční vadou a postižením krční páteře. "My jsme čekali naprosto zdravé dítě, a zlom přišel až na porodním sále, když jsem viděla, že Vojtíšek má asymetrii obličeje a nemá pravé ouško. Lékaři nám vůbec nedokázali nic odpovědět, jenom nám říkali, co všechno mu je, co všechno mu může být, s čím se musíme vypořádat, že to budeme mít v životě těžké,“ vypráví Kateřina. Zpočátku netušili, jestli na levé ouško slyší. Informovanost rodin v České republice byla v té době skoro nulová.
Vojtovi byl diagnostikován Goldenharův syndrom. „Já osobně jsem velmi těžce nesla, že se Vojtíšek nenarodil jako úplně zdravý kluk. Tady je to maloměsto a lidé se koukali do kočárku, ptali se,“ popisuje maminka.
„Vojtíšek se asi zhruba v těch třech letech začal ptát, proč nemá ouško. To ouško chtěl, takže jsme vymysleli to, že si ho prostě zapomněl v bříšku. S čímž se spokojil v těch třech letech," říká. Kateřina a její manžel pracují jako zdravotníci a celý život pomáhají lidem, kteří bojují o záchranu života, proto nechtěla Vojtův sen o oušku jen tak vzdát. „Já myslím, že jsem sebrala veškerou sílu, energii, protože jsem mu chtěla dopřát, aby se jednou mohl stát normálním klukem. Zkontaktovala jsem kliniku v Los Angeles. Další den jsem měla na e-mailu odpověď. A tak v roce 2020 začala naše cesta. Sami jsme na to peníze neměli. Společně s nadačním fondem Kryštůfek a Nadačním fondem manželů Pokorných jsme založili sbírky. Protože operace v Americe je nákladná, podpořila nás Nikol Leitgeb. Společně se nám podařilo díky tolika dobrým lidem vybrat přes 2,5 milionu korun,“ vypráví Kateřina.
„Nejde jenom o estetiku. Nikdo z nás, kteří slyšíme oběma ušima, si nedovede představit, jaké to je, slyšet jenom na jedno ucho. To dítě nemá prostorovou orientaci. Vojtíšek se mi ztrácel v obchodě,“ doplňuje.
Po půlroce po rekonstrukci boltce vůbec nikdo nepoznal, že to ouško má z medporu, což je porézní polyuretan. Ale tím příběh nekončil. Po úspěšné operaci společně s kamarádkou založila spolek na pomoc rodinám dětí narozených s mikrocií a atrésií boltce. „Založily jsme společně s kamarádkou spolek Microtia Czech Republic a sdružily jsme okolo sebe okolo stovky rodin. Podporujeme rodiny už od začátku, když se miminko narodí. Aby už nikdy rodiče nemuseli být v té situaci jako já, aby nebyli bezmocní, aby maminky nemusely plakat. Vždycky vědí, že se můžou na mě obrátit. A já jsem řekla, že když lidi pomohli splnit přání Vojtíškovi, takže já pomůžu každé mamince, která mi zavolá,“ vypráví Kateřina.
V současné době je po rekonstrukci boltce v Americe několik dětí. S ostatními rodinami se společně podporují, pomáhají si a předávají nové informace o možnosti řešení mikrocie v ČR a ve světě.
Co tahle složitá cesta Kateřinu naučila? Podívejte se na video medailonek v úvodu článku a nezapomeňte 17. října sledovat finálový galavečer.
Maminka roku 2023 Finalistky Maminky roku 2023: Toto jsou maminky hrdinky