[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Vypadá to poměrně jednoduše: nají se, zaplní plenku, odříhne si, nechá se přebalit, blaženě vzdychne a na několik hodin zase spokojeně usne. Ale není tomu tak.
Na druhý pohled je miminko mnohem složitější, než by se mohlo zdát. Nepodceňujte ho a věnujte mu přesně tu péči, kterou váš uzlíček potřebuje! Pokud si dítě nepochováte hned po porodu, nikdy vás nebude milovat. To tvrdí radikální matky, jenže ty, které si nemohly ze zdravotních důvodů porod prodýchat, u nichž došlo ke komplikacím a v jejichž případě byl proveden císařský řez, mají smůlu. Jejich děti je nebudou mít rády, budou kvůli tomu v pubertě propadat depresím a experimentovat s drogami. Americká psycholožka Debra Rosenbergová se na toto tvrzení zaměřila a zjistila, že tomu tak opravdu není.
Nebraňte se tedy narkóze, je-li nezbytně nutná, ani odpočinku těsně po porodu. Máte na něj plné právo. A že uvidíte svého potomka o pár hodin později, než se v dnešní době sluší? Však on vám to vynahradí a vy jemu také.
Jistě, to je pravda, miminka po mateřském mléku na váze přibývají a z toho důvodu jsou také kojena. Ve Spojených státech amerických se ovšem vyskytly (a pozor, v Česku už také) matky, které nejenže odvažují potravu svým školou povinným holčičkám, aby byly krásné a s budoucností modelky, ale jsou i maminky, které stopují svým potomkům, jak dlouho pijí mateřské mléko. Na internetu totiž koluje fáma, že miminkům stačí osm minut a vše ostatní už je nadstandard, který neslouží ke zdravé výživě, ale k přecpávání se.
Takže maminky stopují a měří, aby se na návštěvy z kočárku nedíval otesánek. Jenže kde je emoční náboj? Děťátko přece vnímá kojení jako důvěrný kontakt s matkou, možná se prvních pár minut pouze těší z blízkosti nejmilovanější osoby… A pak, v okamžiku, kdy si uvědomí, že na mazlení má času dost a mělo by se najíst, je mu prs odebrán s tím, že limit vypršel…
Opak je pravdou, vědci ve Wisconsinu zkoumali kojence, na které od narození jejich rodiče žvatlali, a ty, na které mluvili normálně. Rychlejší fyzický i duševní vývoj během prvního roku života prodělali ti, se kterými rodiče hovořili „jako rovný s rovným“. Než si tedy pustíte na návštěvu tetu, která bude na vaše dítě nejen šišlat, ale i prskat, zvažte, jestli náhodou tenhle způsob komunikace není pro vaše zlatíčko nevhodný a infantilní.
ČTĚTE TAKÉ: Startuje seriál „Anetin těhotenský deníček“: 1. trimestr
A to vám řekl kdo? Nějaký rádce, který chce, abyste svého potomka vychovávala pěkně po spartánsku a hlavně bez zbytečných štráchů? Třeba vaše tchyně? Co ta může vědět o strachu, který váš uzlíček prožívá v okamžiku, kdy zůstane o samotě, zatímco touží být s vámi a ve vaší náruči? Novorozenec vás potřebuje vnímat všemi smysly.
Takže pokud to není nezbytně nutné, neztrácejte se mu z dohledu, mluvte na něj, když je vzhůru… I když se důstojné zpětné vazby nejspíš nedočkáte, přece jenom budete mít pocit, že pro své zlatíčko děláte to nejlepší. Děti, které stráví v novorozeneckém věku co nejvíc času se svými blízkými, tedy matkou a otcem, jsou podle amerických sociologů v dospělosti mnohem komunikativnější než jejich vystresovaní kolegové, kteří sice dostanou napít i nějaké to pohlazení, ale pak jsou odloženi do postýlky a nikdo se o ně dále nezajímá. Třebaže si budete připadat jako blázen, věnujte se svému novorozeněti, vysvětlujte mu svět kolem sebe, mazlete se s ním. Každá minuta, kterou svému dítěti dáte, je skvělá investice – do jeho budoucnosti.