[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„Mám sedmiletého syna a půlroční miminko, holčičku. Matěj si už tak dva roky vytrvale přeje psa. Mají ho všichni jeho kamarádi a my nikdy doma zvířátko neměli, takže si kvůli tomu připadal i odstrčený, ostatní kluci ve školce a pak i ve škole se bavili pořád jen o psech, a on nemohl,“ začíná své vyprávění.
Magda a její manžel se však v názoru na pořízení psa vůbec neshodli. „Můj muž by mu psa pořídil klidně hned, když s tím někdy v pěti letech přišel poprvé. Já jsem tehdy řekla kategorické ne, protože jsme bydleli v malém panelovém bytě a neuměla jsem si představit, jak bychom to se psem zvládali,“ vysvětluje Magda.
Před rokem se rodina přestěhovala do řadového domku a téma pes začalo ještě víc rezonovat. „Zase jsem byla za tu špatnou, protože jsem o tom nechtěla ani slyšet. Ale tentokrát proto, že jsem byla těhotná. Manžel to na rozdíl ode mě považoval za ideální situaci – prý kdy jindy si pořídit štěně než v době, kdy budu doma na mateřské.“
Magda měla ale opačný názor. „Věděla jsem, že budu mít dost co dělat s miminkem a školákem, takže jsem několikrát zopakovala, že psa teď prostě nechci, že to Matěj musí ještě pár let vydržet.“
Manžel i syn ji ale pořád přemlouvali, že prý veškerou péči a starost vezmou na sebe, že maminka pomalu ani nebude vědět, že nějakého psa mají. „Vzdorovala jsem pořád, jediná jsem měla rozum, když se Anička v červnu narodila. Ale asi jsem nebyla dostatečně důrazná, protože manžel se tajně domluvil se svými rodiči a na Štědrý den od nich Matěj dostal psa.“
Nešlo ani o štěně, ale o tříletého voříška z útulku. Manžel ho vybral záměrně, protože už měl být naučený všem základním návykům, a tak počítal, že péče bude snazší. Když Magda viděla to obrovské Matějovo štěstí, „vyměkla“ a souhlasila, že pes tedy zůstane. I když ji mrzelo, jak ji manžel vlastně podvedl.
Jenže radost nevydržela dlouho. „Začalo to tím, že Barry, tak se pes jmenuje, je naprosto nevychovaný. Ano, je naučený hygieně, to jediné je v pořádku, ale jinak je to katastrofa. Demoluje byt, všechno rozkouše, roztrhá, neumí jediný povel, takže mu nedokážeme vysvětlit, že nesmí vlézt třeba do dětské postýlky nebo brát do tlamy dětské hračky,“ popisuje Magda.
Ona ani její manžel psa nikdy neměli, takže si s ním nevědí rady, neumějí ho vychovávat. „I manžel rychle pochopil, že to byl opravdu hloupý nápad. I to štěně by snad bylo jednodušší na výcvik než se snažit vysvětlit něco dospělému psovi, který má už nějakou historii – a my ji ani neznáme.“
Objevil se však ještě větší problém – Magda má zřejmě alergii na psí srst. „Po pár dnech, co byl u nás, mi začaly nejrůznější potíže. Vlastně mám od Vánoc rýmu a výrazně se mi zhoršil ekzém, kterým trpím, jsou tam i další věci. Nejdřív mě nenapadlo dát to do spojitosti, ale v polovině ledna byl manžel s Matějem na víkend u rodičů a Barryho si vzali s sebou. Najednou mi bylo líp, a jakmile přijeli zpátky, potíže se zase vrátily.“
Magda doufala, že si třeba zvykne a problémy ustoupí, ale je to prý čím dál horší. „Ve finále jsem v obrovském stresu, není mi dobře a do toho se mám starat o miminko? A k tomu i o druhé dítě a domácnost?“
Jenže Barry je prý jinak milý pes a Matěj je z něj úplně poblázněný, tráví s ním veškerou volnou chvilku, v noci spí Barry u něj v posteli, jsou jako jedno tělo, jedna duše. „Neumím si představit, že bychom mu teď řekli, že musí Barry pryč, jenže stejně tak nevidím šanci, že by mohl zůstat. Doma se skoro dusím, přes den je pes pořád na zahradě, ale jakmile Matěj přijde domů, už ho má jen u sebe. A chlupy jsou stejně všude, takže ani ta zahrada moc nepomáhá.“
Magdě je zdravotně čím dál hůř a ví, že musí být fit hlavně kvůli malé Aničce. Manžel o její alergii ví a je z toho zoufalý. „Vidí, že se opravdu snažím to nějak přemoct, ale nemůžu být celý život na zyrtecu. Má teď výčitky, myslel to dobře, ale vlastně nám hrozně zavařil.
Buď budu já trpět pořád, nebo Matějovi hrozně ublížíme, když mu Barryho vezmeme. U nás v rodině si ho nikdo vzít nemůže, já už rodiče nemám a oba manželovi naplno pracují a bydlí v paneláku, ti by ho mít nemohli. Vím teď jediné, musíme to nějak vyřešit, a to co nejrychleji.“
Co byste Magdě poradili vy?
Video: Děti vs. zvířata: Jak se spolu navzájem snesou