[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V prvním roce života potřebuje kojenec speciální výživu, která mu zajistí správný vývoj a růst. O tom, že se jedná o miminko a ne „dospěláka“, snad nemusí být ani řeč. Nejprve je výhradně kojeno, případně dostává mléčnou kojeneckou výživu, a to ideálně po celou dobu prvních šesti měsíců. Množství mléka pro zdravého kojence odpovídá podle výživových požadavků 1/6 jeho hmotnosti, to znamená 150-180 ml/kg/den, maximálně pak 1 litr mléka denně. Plně kojené děti nemusí v tomto období dostávat další tekutiny kromě mateřského, případně náhradního mléka.
Jen čistě v horkém počasí při zdravotních potížích a podobně jim lze podávat po lžičkách převařenou kojeneckou vodu či čaje vhodné pro kojence. Dětem v prvním roce života by se nemělo dávat neupravené kravské mléko. Proč? Obsahuje vysoký podíl bílkovin a minerálních látek, jež mohou zatěžovat ledviny a na druhou stranu postrádá v přiměřené míře železo, jod a zinek. Neupravená mléka jsou doporučována až ve druhém roce života dítěte, v omezeném množství je lze použít od 10. měsíce. Obdobně je na tom neupravené kozí mléko, které může být navíc chudší o vitaminy C, D, B2 a železo. V tomto období se nedoporučuje ani ovčí či kobylí mléko. Pozor je nutné si dávat také na to, co si děťátko strká do úst a počkat se zavedením příkrmů na dobu, kdy bude připraveno.
Také během kojení je důležité, aby maminky vyloučily ze svého jídelníčku potenciálně nebezpečné suroviny, především tepelně neupravené výrobky, například saláty s majonézou, syrová vejce, nepasterizované mléčné výrobky a raději i zrající a čerstvé sýry.
Neměly by jíst ani syrové maso v podobě tatarského bifteku či sushi. Rizikové mohou být nápoje s obsahem chininu, kofeinu a alkoholu. A v neposlední řadě také polotovary a potraviny obsahující konzervační látky, umělá sladidla, barviva a dochucovadla.
Příkrmy se doporučuje začít podávat nejdříve na konci 4. měsíce, nejpozději na konci 6. měsíce. O tom, kdy je ten správný čas, rozhoduje mnoho faktorů. V první řadě se jedná o období, kdy miminku už mléko samo o sobě nestačí, nepokrývá požadavky na energii a složení stravy obvykle u dětí s hmotností nad 6 kg.
Signálem také může být to, že je hladové, kojí se 8-10x denně a vypije více než 1000 ml mléka denně. V tomto případě je třeba pokrýt zvýšený požadavek na energii, bílkovinu, zinek a železo, jehož nedostatek by mohl vést k anemii. Současně je důležité kromě vývoje trávicího ústrojí brát zřetel také na psychomotorický vývoj kojence. Sledovat, zda je miminko připravené i po motorické stránce, zda již dobře kontroluje pohyby hlavou, sedí s oporou, je-li schopné polykat ze lžičky stravu, jež není tekutá. Pokud není kojenec na příkrmy připraven, může se stát, že podávané sousto vdechne a začne se dusit. Nejprve se podávají mléčné kaše, jednosložkové zeleninové pyré, poté vícesložkové zeleninové pyré, následuje zelenina s masem, ovocné pyré, bílý jogurt atd. Vždy je důležité sledovat, zda se u děťátka neprojevila alergická reakce. Z toho důvodu se vše zavádí pozvolna a teprve po 2-3 dnech se zkouší nový druh pokrmu.
Z pyré a kaše se postupně s přibývajícími zoubky, v období kolem 10. měsíce, nechávají v jídle malé kousky, které však nesmí být tvrdé. A i když se začnou zavádět tzv. Finger foods, neboli jídlo do ruky, je důležité, aby bylo miminko pod stálým dohledem. Nevhodné v tomto případě může být i tvrdší pečivo, syrová mrkev, kedlubna, jablko, menší kousky ovoce se slupkou a podobně. Pomoci v tomto případě může speciální síťka na ovoce, ze které kojenec vysaje šťávu, ale slupka i jiné tvrdší části zůstanou uvnitř. Nebezpečná může být i nedovařená rýže i těstoviny. Ořechy se až do 3 let věku dítěte nedoporučují, už jen proto, že jsou potenciálním alergenem.
Takové situace, kdy miminko něco vdechlo, se stávají velmi často. „Moje sedmiměsíční dcera vdechla špatně rozmixovaný plátek jablíčka. Začala jsem panikařit a v tu chvíli jsem vážně nevěděla, co dělat,“ vypráví Hanka a dodává: „Dala jsem si ji na předloktí do předklonu, aby se vykašlala. Pokusila jsem se jí strčit prst do krku, trošku si ublinkla a pak si odkašlala. Opravdu jsem se bála, aby se jí něco nedostalo do plic.“ Na obdobné reakce narazíte na různých diskusích na internetu. První pomoc dítěti do jednoho roku při vdechnutí předmětu, nebo v tomto případě kousku jídla se doporučuje provést tak, že si jej položíte na ruku, případně přes koleno obličejem dolů. Opatrně provádějte údery plochou dlaní mezi lopatky a v případě, že to nezabere, pak lehce mačkejte hrudníček jako při masáži srdce. Jedná-li se ale o závažnější situaci, tedy moment, kdy není dítě schopné plakat, slabě kašle, nemůže dýchat, promodrává a postupně ztrácí vědomí, neváhejte a zavolejte sanitku.
Kojenci mohou v rámci poznávání světa sníst i něco jedovatého. Podle statistik jsou nejohroženější skupinou právě děti do 5 let. Nejvíce otrav, až 53 %, se vyskytují v batolecím věku, 70-90 % případů se odehraje v domácnosti. Může se jednat o léky, chemické přípravky a v menší míře i o rostliny. Že je dítě „otrávené“ poznáte změnou v jeho chování, poruchou vědomí, spavostí, apatií nebo naopak nápadným pohybovým neklidem. Mohou se mu nápadně zúžit či rozšířit zorničky, špatně se mu dýchá, zrychlí se, či naopak zpomalí tepová frekvence. Může se pozvracet nebo mít průjem či mu může být cítit nezvyklý zápach z úst. Zvýšit nebo snížit se může také tělesná teplota malého pacienta. Otrava se projevuje i změnou prokrvení kůže. Nikdy otravu nepodceňujte. V těchto případech je nutné v první řadě zachovat klid, nepropadat panice, s dítětem manipulovat pokud možno klidně. Zavolejte svého dětského lékaře, v kritické situaci pak rovnou záchrannou službu a zkuste si vzpomenout, co mohlo otravu vyvolat. Tahle informace je pro ošetřujícího lékaře více než důležitá.