[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
< první="" díl="">
* Jak ses k práci pro tuto charitativní organizaci dostala?
Oslovila mne s prosbou o pomoc zakladatelka sdružení Magda Hrudková. Dnes na mateřské dovolené, ale i tak, ač externě, je jedním z nejdůležitějších článků organizace. Vlastně bych měla říct, že DebRA je interně tvořena pouze třemi lidmi, což samo o sobě mnohé vypovídá. Máme o všem naprostý přehled! Magda mi tehdy vyprávěla o pacientech, respektive o dětech, které bojují s tímto nesmírně bolestivým onemocněním. A protože jde o vzácné onemocnění, mnozí jej ignorovali a dělali, že neexistuje, to mne doslova zvedlo ze židle. Dnes již úspěšně spolupracujeme se zdravotními pojišťovnami, které s námi nekomunikovaly, v parlamentu se již činí stále více vstřícných kroků a já jsem šťastná za pacienty a jejich rodiny, že jsme to celé dotlačili tam, kde jsme dnes, protože jedině tak můžeme efektivně pomoci.
* Vždy jsi bojovala za práva utlačovaných?
Nás s bratrem rodina vždy vedla k silnému sociálnímu cítění, takže vždycky bojuju za nespravedlnost a chráním bezbranné. A kromě jiného jsem v DebRA našla stejně zapálené přímočaré srdcaře. Když jsem se přesvědčila, že tato charitativní organizace funguje naprosto ryze, s totálním zapálením pro věc, které k charitativní činnosti náleží a jinak se dělat nedá, téměř okamžitě započala naše spolupráce. Takových lidí nepotkáte mnoho.
* Prožívala jsi těhotenství se strachem, co vše se může přihodit?
Já jsem hrozně radostný a pozitivní člověk, takže na takové věci nemyslím. Nemám je v hlavě. Jistě, nevymažete úplně všechny špatné myšlenky, ale snažila jsem se nepřemýšlet negativně, a to dělám dodnes.
* Věříš v Boha?
Nezlob se, ale to je tak intimní otázka... Jsem věřící člověk a více to nehodlám pro nikoho rozvádět!
* Bulvár tě nedávno propíral, že jsi matka, která od dcery odchází do práce, myslíš si, že svou dceru zanedbáváš?
Zatím jsem od porodu poskytla jen jediný rozhovor, protože vím, že bulvár si ho vycucá, přemele podle svého a na jedné tvé větě vykonstruuje úplně jiný příběh. I proto mi redaktorka z toho druhého, velmi solidního časopisu trochu vyčítala, že jsem opatrná/nudná. Naučila jsem se vážit každé slovo a snažím se domyslet, jak bude a může být jakékoli moje prohlášení zneužito a zpřevraceno. U nás v Čechách se svoboda tisku zaměňuje za naprosto jiná slova, jako jsou lež, pomluva… Bulvár si útržkovitě vezme, co jsem naznačila, dotvoří si vlastní omáčku. Ta redaktorka mi nevěřila. A v době, kdy vyšel mnou autorizovaný rozhovor, se asi ve čtyřech bulvárech najednou objevily články o mně. Ať si klidně píšou, co chtějí, ale z principu mě nebaví bulvár živit. Proč by měli vydělávat na mém jméně, nebo jméně mé rodiny? Tak to ani náhodou! (poprvé v životě vidím Jitku bez úsměvu a opravdu naštvanou) Takže proto dávám nerada rozhovory a novináři se vždycky zlobí, že nechci komunikovat. To je ten důvod. Protože i když dáte solidní rozhovor, bulvár ho zneužije. A na mně vydělá.
Ale na otázku jsem ti vlastně neodpověděla: Jak se starám o svou dceru? Je jí devět měsíců a stále ji kojím, z toho do sedmého měsíce jsem kvůli jejímu ekzémku kojila plně, bez příkrmů, já myslím, že to jako odpověď na podobná skandální odhalení úplně stačí… nebo dá se snad kojit na dálku?
* Jak se dá skloubit herecká práce a mateřství?
Pokud člověk není líný, dá se skloubit mnoho věcí… Já jsem vůbec pracovitý člověk. Malá usne a já sednu k počítači a pracuji. Nejsem workoholik, ale jsem hyperaktivní člověk, který řeší věci za tři lidi. A mě to takhle baví. Nejdu si během dne lehnout, protože to neumím, takže vytvářím hrozně moc věcí. To znamená, že skloubit to jde, nemám ve zvyku cokoli zanedbávat a vše je jen otázkou osobního nastavení.
* Jaké role tě baví nejvíc? Maminkovská, divadelní, role manželky?
Baví mě moje práce, ale tohle je poklad, Elenka je smysl života. Rodina je naprosto nejvíc.
* Odmítla jsi někdy nějakou roli? Jak máš nastavené mantinely?
Odmítám nejen „nahé“ role, ale může to být i odmítnutí krásné role, o které vím, že už není pro mě. Nedávno jsem odmítla svatou Janu, myslím si, že jako ona už nemám co říci. Přitom je to krásná role, ale musela bych ji dostat v jiný životní okamžik. Takže k odmítnutí role nemusí být jen důvod ryze negativní.
* Kdysi jsi studovala stavařinu, dnes hraješ, jak se na podobné veletoče budeš dívat u své dcery?
Ono je to jistě těžké, když dítě přijde s něčím, co si rodič úplně nepředstavuje, je ale důležité udržet demokracii. Myslím, že nemá smysl cokoli zakazovat. Kéž bychom byli s mužem tak osvícení, abychom Elence nechali volnost.
* Elenka je spokojené dítě, jaký máš recept na výchovu?
Ona má zkrátka dobrou povahu. Ale taky vnímá, jak moc je od samého počátku chtěná. Už když jsme se rozhodli, že bychom děťátko chtěli, mysleli jsme na ni s největší láskou a asi se to takto projevilo. Třeba v ní naše láska zakořenila.
* Co bys jí nikdy neodpustila?
Svému dítěti? Uf! Obecně řečeno, já odpouštět umím, ale neodpouštím, respektive nezapomínám lež a křiváctví. Budeme se snažit Elenku vychovat příkladem, aby z ní byl dobrý a kvalitní člověk. Kéž by se nám to povedlo.
* Když přeskočíš následujících třicet let a budeš najednou mít dceru třicetiletou, jak bys ji chtěla vidět?
Přála bych si, aby byla usměvavá, zdravá, šťastná a čestná a jinak ať si dělá, co chce.
* Čeho se bojíš nejvíc, když se budeme bavit o její pubertě – drog, toho, že pozná nevhodného partnera, kyberšikany? Jak vnímáš nebezpečí, která děti ohrožují…
Já se snažím strachy nemít a řešit věci, až nastanou. Ale jak ji můžu chránit? Můžu jí věci vysvětlovat, ukazovat… Kéž by ji v životě potkalo jen to dobré. I když vím, že to není úplně reálné. Musí mít rozum a dostatek lásky, aby se se situacemi kolem sebe dokázala popasovat. Aby uměla zabojovat.