Maminka.czSlavní rodiče

Jitka Schneiderová: Dítě nemá zaplácávát díry ve vztahu

Marta Fenclová 1.  5.  2013
Jitka Schneiderová: Dítě nemá zaplácávát díry ve vztahu
Životním heslem herečky Jitky Schneiderové je: „Nevěřte sama sobě v ničem!“ Takže tím celý tenhle rozhovor v podstatě padá…

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

* Zrovna nedávno opakovali Samotáře, film, ve kterém jste dostala svoji první velkou roli a který byl možná prvním českým filmem o singles. Byla jste někdy single?

Párkrát jsem single byla, ale bylo to vždycky jen pár měsíců. Takže spíš ne…

* Tak to jste v dnešní době možná jednou z mála žen, kterým se tahle zkušenost vyhnula…

Ale oni to mají i chlapi.

* To je pravda, pár jich taky znám, ale ti jsou na rozdíl od single žen s tím stavem docela spokojení.

Já bych řekla, že jsou s tím „stavem“ single v určitém období života spokojení muži i ženy, ale chlapi umějí líp vyzobávat.

* Co to přesně znamená?

Prostě si umějí víc užívat a vyzobnou si vždycky to, co se jim zrovna chce, na co mají náladu nebo chuť a na nic se nevážou. Ženský tohle tak dokonale neumějí.

* Možná ženy nejsou na ten single stav tak dobře nastavené. Vy jste byla vždycky víceméně zadaná. Bydlím taky na Vinohradech a potkávala jsem vás jednu dobu často s takovým pohledným cizincem…

Jé, vy asi myslíte Paula! Tak to byl Paul Epworth. Dneska jeden z nejlepších britských hudebních producentů, který si „vyzobnul“ už spoustu hudebních cen včetně Grammy nebo Brit Award. Napsal Rolling in the Deep a Skyfall pro zpěvačku Adele a spoustu dalších výborných věcí. To bylo úplně skvělé období mého života. Každých čtrnáct dní jsme za sebou lítali, celý můj honorář za Samotáře padnul za telefony a letenky. Ten vztah byl navíc pořád takový čerstvý, protože jsme se nevídali denně.

* Tak to byla slušná partie. To už byl tenkrát takhle úspěšný a slavný?

Tenkrát na tom dělal. Moje návštěvy Londýna se hodně odehrávaly v nahrávacích studiích a klubech. Vím, čím vším prošel, kolik hodin proseděl ve studiu, psal písničky, nahrával, předělával to, hledal ten nejlepší zvuk, kolik měsíců asistoval ve velkých studiích… A dneska ho zastupuje nejlepší nahrávací studio a je pro mě důkazem toho, že si člověk může splnit svůj sen. On vždycky říkal: „Neboj se, já to dokážu.“ A dokázal. Když jsem ho viděla v televizi při přebírání Grammy za producenta roku, úplně se mi stáhl žaludek štěstím.

* Kde jste se potkali?

U Idy Kelarové na workshopu na Valašsku, kam přijel. Potkali jsme se vlastně až poslední den a byla to láska veliká. Pro mě to byl obrovský životní zlom, protože jsem tam potkala Paula, a když jsem se vrátila, dostala jsem roli v Samotářích.

* Proč jste se nakonec rozešli?

To vyplynulo přirozeně. Paul chvíli přemýšlel, že by šel něco dělat sem, ale začala se mu rozjíždět kariéra v Londýně, a já jsem si neuměla představit, že bych se do toho nějak dokázala začlenit. Byl to poměrně náročný život.

* Volali jste si, když dostal cenu?

Jo…

* Máte také nějaký takový sen? Přebírat jednou Oscara, Medvěda…

Absolutně ne! Já jsem realista. Vím, kde jsou moje možnosti. Navíc se mnohem hůř koncentruji na práci od té doby, co se mi narodila dcera. A bez jasného a silného záběru na jeden cíl to prostě nejde.

* Přece jenom jste ale nějakou dobu žila v Londýně, mohla využít různé kontakty, nenapadlo vás, že byste mohla zkusit prorazit tam?

Jasně. Měla jsem tam domluvenou schůzku v agentuře, která zastupovala třeba Kate Winslet, ale to byla úplně legrační záležitost. Přinesla jsem tam svoje CV, oni mi řekli: „My o vás víme, ozveme se, děkujeme a nashle!“ Konec.

* Dál jste to nezkoušela?

Já jsem to hlavně nedělala s nějakým jasným cílem a velkými ambicemi. Žila jsem tam mezi rodilými Angličany a viděla, jak je pro ně samotné těžké se někam dostat, navázat kontakty… A velice rychle jsem si sesumírovala, že cizinci, navíc Češi, kteří jsou pro ně „russian class“, nemůžou chtít nic.

* Když se vrátím k těm singles, nemáte pocit, že je tahle generace prostě jen pohodlná?

Tahle generace je hlavně hrozně zapeklitá. Nás potkalo to, že jsme singles, ale vůbec s tím neumíme zacházet. Když budu mluvit za sebe, tak já jsem vyrostla v rodině, která fungovala a měla svá pravidla a svůj pevný řád. A tenhle vzorec rodiny ve mně zůstal zapsaný. A když se lidi, kteří vyrostli v takových rodinách, najednou ocitnou v roli singles, musí se s tím vzorcem nějak poprat, znásilnit ho, a to je hrozně těžký.

* Pocházíte ze Znojma, jak fungovala vaše rodina?

V té době měl životní rytmus úplně jiný režim. Velkou roli hrála i tehdejší doba. Všemu vládl pevný řád dnů a roků, dodržovaly se všechny tradice, rodiče chodili v pravidelnou hodinu z práce, já jsem v pravidelnou hodinu po škole vylítla kolem baráku do parku, a když jsem se vracela, už na mě volali, že jdu pozdě na večeři, a tak dále…

* Vyhovovalo vám to?

Myslím, že dítě má mít v některých věcech řád, protože mu to dává klid a jistotu. Někdo takový řád potřebuje do desíti let, někdo do patnácti, ale poskytnout ho dítěti, to je základ.

* Co dítě ještě potřebuje?

Bezpodmínečnou lásku a jasná pravidla a jistotu.

* Máte sedmiletou dceru Sofii. Zatímco pro muže je často životním cílem kariéra, pro ženu bývá tím pevným bodem dítě. Souhlasíte?

Určitě. Tedy alespoň já to tak vnímám. Ale můžou být ženy, které to tak nemají, a je to v pořádku.

* Hodně žen si taky myslí, že až budou mít dítě, tak se všechno tak nějak spraví, uklidní, vyřeší…

Že vám dítě něco vyřeší, je úplně naivní představa. Ano, vyřeší touhu po mateřství, i když se žena rozhodne být na dítě sama. Dítě je ale další bytost, která má naloženo a bude žít svoje věci. A rozhodně by ho člověk neměl zatěžovat svými problémy. Ideální samozřejmě je nezaplácávat problémy ve vztahu dítětem.

* Vám přišlo do života dítě v pravý čas?

Počítala jsem s dítětem už mnohem dřív, než se to stalo. Žila jsem v manželství a na miminko jsme se hrozně těšili. Dítě pro mě nebylo řešením něčeho, ale vyústěním lásky a vztahu. Pro mě bylo dítě láska. Přišla návštěva, která už nikdy neodejde. Tedy jednou jo, ale ve mně už nikdy.

* V březnu jste oslavila čtyřicetiny, jak to vnímáte?

Jak stárnu, cítím se čím dál líp. Sama jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží. Mám za sebou půlku života a čeká mě výborná druhá půlka. Tomu věřím.

Pokračování >>>

Témata: Slavní rodiče, Časopis Moje psychologie, Jitka Schneiderová, Kate Winslet, Vztah, Náročný život, Děti, Jasný cíl, Jitka, Paula, Poslední den, Pevný bod, Druhá půlka, Pevný řád, Adele, Schneiderová
Mohlo by vás zajímat
Před pěti lety získala titul Nejkrásnější dívka světa. Jak vypadá Anastasiya dnes a čím by chtěla být, až vyroste?
Mrázková Dita
slavné děti
Princ George nebo princezna Charlotte jako dospělí: Jak se promění tváře dětí z královských rodin za několik let?
Formánková Simona
Galerie
První těhotný muž světa porodil 3 děti. Nechtěl jsem zůstat lesbickou ženou, opačné pohlaví je pro mě přirozenější, říká
Formánková Simona
transgender
Těhotenství s trojčaty týden po týdnu. Podívejte se na neskutečnou proměnu ženského těla
kog
Těhotenství
Použitý kondom nebo ojetá pneumatika? Tyhle těhotenské fotky jsou kreativní až za hranu! Posuďte sami
Formánková Simona
Galerie
Intimněji už to nejde: Tyhle fotky zachycují první vteřiny dítěte na světě. Podívejte se na dechberoucí detaily
Víchová Tereza
Porod
Dejte „to” do ústavu, řekli jí o dceři. Jana se nevzdala a z „hadrové panenky” Johanky křeše denně zázraky
Víchová Tereza
Příběhy
Tajemná linea nigra: Co znamená hnědá čára uprostřed těhotenského bříška?
Machová Martinasim
Těhotenství
Chlapec žil pouhých 10 dní. Společně strávený čas pro nás byl požehnáním, tvrdí rodina. Jejich dojemný příběh obletěl celý svět
Formánková Simona
Příběhy