Maminka.czVaše příběhy

Jsem zoufalá! Dceři je 13 a chodí s dvacetiletým

Martina Machová 11.  7.  2018
Nikdy bych nevěřila, že budu s nostalgií vzpomínat na kojenecké koliky a nepříjemnosti spojené s růstem prvních zoubků… Protože to, co mi dcera předvádí teď, začíná být nad moje síly. Tak líčí svůj příběh devětatřicetiletá Eva.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Jsem zoufalá, a to nesrovnatelně víc, než když jsem se s dcerou vrátila z porodnice a ona ze záhadného důvodu bojkotovala kojení, načež proplakala dny a nakonec musela přejít na umělé mléko. Jsem dokonce mnohem a mnohem zoufalejší něž v dobách bezesných nocí, kdy dceři rostly zoubky, trápily ji koliky i svědící ekzém. Vlastně si v dnešní době často s nostalgií na tyto „těžké“ chvíle vzpomenu.

Má rozštěp, řekl lékař a navrhl potrat. Dítě si nechala, je z něj krásný kluk

Nyní je dcera v osmé třídě, za pár týdnů jí bude 14 let a po prázdninách jde do devítky. Nic z toho mě ale pochopitelně netrápí! O spánek mě okrádá úplně jiná věc; moje holčička se před pár měsíci šíleně zamilovala.

Jenže ne do spolužáka ze základní školy, ale do kluka, který bydlí na druhé straně našeho města. Onen „klouček“ minulý rok maturoval a nyní pracuje jako číšník. Ano, moje dcera má opětovaný vztah s dospělým chlapem!

Kolegyně viděla, jak se „muckali“

Vše prasklo teprve nedávno, zhruba před třemi týdny, kdy mi vše přišla pěkně za tepla povědět kolegyně z práce: „Evi, víš, že tvoje holka chodí s dospělým klukem? Včera jsem ji viděla ve městě, jak se vede s takovým hubeným dlouhánem za ruku! Víš, že ten čahoun pracuje jako pingl? Hele, kolik je vlastně mladý? Vypadá hodně vyspěle.“

Dojemnější už to být nemůže! Než dala syna k adopci, natočila mu srdceryvný vzkaz

Nejenže vypadá, ona i vyspělá je. Cyklus má pravidelný víc než dva roky a v hlavě to má zatím docela srovnané. Od druhé třídy chce být učitelka ve školce, což stále platí. Kupodivu jsem u své holčičky ani nezaznamenala nějaký bouřlivý začátek puberty.

Není tedy divu, že mě ona novinka neuvěřitelně zaskočila! Naštěstí jsem se vše dověděla ráno, a tak jsem měla dost času vše rozdýchat a rozmyslet si, co podniknu. Nebylo to lehké, jsem s dcerou sama, její otec nás opustil rok po narození malé a od té doby žijeme jen spolu. Nějak nemám štěstí na muže, možná i proto si dcera našla o tolik staršího přítele. Kdo ví?

Sex až od patnácti, mami

Naštěstí se mi po návratu z práce podařilo udržet nervy na uzdě a s dcerou jsem si relativně v klidu popovídala. A tak jsem se dověděla: „Mami, proboha, ty jsi ve čtrnácti s nikým nechodila? A že je přítel starší? No, mohla bys být spíš ráda, že není takový ucho jako puboši ze školy. A neboj, on počká do patnácti, to jsme domluvený, nechce mít průšvih,“ sdělila mi moje holčička, která si ještě před dvěma lety hrála s poníky a lakovala nehty panenkám.

Samozřejmě jsem počítala s tím, že „to“ jednoho dne propukne, ale rozdíl skoro sedmi let mi přijde ve věku mé dcery prostě obrovský! Jenže, co dělat? Sama dobře vím, jak v tomto směru fungují a působí zákazy rodičů i jak jdou obejít.

Volnomyšlenkářská výchova by u nás neprošla, říká herečka Markéta Plánková

Navíc příležitost ke scházení se najde vždy, a tak jsem se alespoň pokusila začít s „osvětou“. Tedy spíš s ní pokračovat, s dcerou už jsme pochopitelně o sexu několikrát docela otevřeně mluvily. Jenže jsem se dověděla: „Mami, neboj se, nejsem hloupá. Není potřeba o tom zase mluvit.“ A tím rozhovor skončil, nemělo cenu, abych vedla jakýsi trapný monolog.

Co vidí dvacetiletý na třináctileté?

Jenže co dál? Dcera nosí dobré známky, netoulá se po nocích, doma si povinnosti plní – to ale nemění nic na tom, že o ni mám strach. Strach, že se vším začne moc brzy, že bude už od patnácti zobat chemii a připraví se o krásnou část dospívání, o sladkobolný mezičas mezi dětstvím a dospělostí.

Samozřejmě mi hlavou běží také otázky typu; proč si dvacetiletý kluk najde tak mladou holčinu, co na to jeho rodiče a okolí?  Vážně přemýšlím o tom, že se s klukem sejdu a popovídáme si. Pochopitelně bych nic takového nedělala, kdyby mu bylo stejně jako dceři nebo o rok víc.

Ale myslím, že dvacetiletý kluk, který chodí s ani ne čtrnáctiletou holčinou, by měl dostat jasný signál, že o věci vím a že očekávám, že se podle toho bude k mé dceři chovat. Tolikrát jsem si vzpomněla na maminku, jak mi, když byla dcera malá, říkávala: „Malé děti – malé starosti! Velké děti – velké starosti! Tak si to, Evičko, s malou užívej a nefňukej, než se naděješ, budeš plakat!“

Co vám nikdo předem neřekne o výchově pubertálních kluků
Nedělejte vše za děti. Jaké domácí práce zvládne dvouletý, pětiletý nebo desetiletý potomek?
Občas jsem zoufalá, ale šťastná. Fakt, že jo, říká o mateřství Nikol Štíbrová
Témata: Láska a vztahy, Rodina a vztahy, Vaše příběhy, Základní škola, Puberta, Malé dítě, Dospívání, Cyklus, Kluk, Kojenecká kolika, Dobrá známka, Umělé mléko, Velká starost, Holčina, Máma, Záhadný důvod, Číšník, Dospělý chlap, Narození malé, Dcera, Kolika, Dnešní doba, Desetiletý potomek, Chod, Jasný signál