[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak vás ovlivnilo pořadí, do kterého jste se narodili? A přistihli jste i sami sebe, že ve výchově přistupujete jinak k prvorozenému a jinak k nejmladšímu členovi rodiny? Ono je to i logické, čím víc zkušeností a nadhledu máme, tím víc se mění i náš výchovný postoj.
Moje rodičovská evoluce by se dala s nadhledem popsat takto: Když jsem zjistila, že jsem poprvé těhotná, okamžitě jsem přestala pít kávu a nepila ji ani po celou dobu kojení. U druhého dítěte jsem pila kávu bez kofeinu. U třetího jsem si řekla, že jedno kafe denně přece nevadí. No a u čtvrtého jsem dospěla k tomu, že pokud si nedám denně aspoň dvě, nemůžu prostě fungovat. Tahle paralela dost trefně vystihuje postupné uvolňování mých rodičovských hranic.
Co jsem u prvního dítěte řešila, u třetího jsem občas nechávala plavat. Už jsem totiž věděla, že to řešit nemá cenu. To se samozřejmě promítlo i do mých dětí. Nedávno jsem vyslechla rozhovor svých synů, kdy nejstarší komentoval domácí úkol mladšího bratra: „Tak naškrábanou písanku by mi mamka v první třídě nikdy nedovolila odevzdat a tobě se pod to klidně podepíše?“
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Už mám předplatné. Přihlásit se