[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Za mého dětství (a že to není snad až takový pravěk) se ještě tohle vyšetření běžně neprovádělo. Dostala jsem zkrátka od lékaře oražený recept a už si to se mnou maminka šinula do lékárny pro antibiotika, která jsem polykala několikrát do roka. Kolikrát se tím snažila paní doktorka vyhnat viry, které na ně povětšinou stejně „neslyší“, dneska asi už nespočítám. Samozřejmě neříkám, že na tom byli všichni mí vrstevníci stejně…
Stále dokola, a to i v dnešní době, se ale mluví o nadužívání antibiotik. Pokud jsou tyto medikamenty, které bezesporu zachránily nespočet lidských životů, předepisovány zbytečně, bakterie si na ně velice snadno zvyknou a začnou jim odolávat. Odhaduje se, že nejméně 25 tisíc lidí v Evropské unii zemře každý rok vinou infekce, kterou má na svědomí právě rezistentní bakterie, na niž neúčinkují žádná antibiotika. Globálně se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jedná asi o 700 tisíc lidí ročně.
Dnes už ale mají lékaři možnost během pár minut zjistit, jestli v těle probíhá zánět způsobený bakteriemi, a poměrně rychle se rozhodnout, zda jsou antibiotika opravdu potřeba. V diagnostice mnohých nemocí jim pomáhá test CRP, který po zvážení všech symptomů výrazně usnadňuje rozhodování při další léčbě.
Tahle zkratka ukrývá C-reaktivní protein, což je bílkovina, která se tvoří v játrech a řadí se do skupiny tzv. bílkovin akutní fáze. Koncentrace těchto bílkovin pak začne stoupat, když se v našem těle objeví zánětlivý proces. K jejich zvýšení dochází nejenom právě u infekcí, ale i u nádorových onemocnění nebo autoimunitních chorob. U zdravého člověka se hladina této bílkoviny drží nízko (méně než 5 miligramů na litr), podle síly zánětlivého procesu v těle pak stoupá. V rozmezí od 5 do 40 mg/l se většinou jedná o virovou infekci, na kterou antibiotika nezabírají. O infekci způsobené bakteriemi se hovoří až při hodnotách nad 40 mg/l. „Výhodou je, že CRP stoupá v krvi velice rychle, již čtyři hodiny po začátku zánětu, oproti tomu jiné proteiny akutní fáze stoupají pomaleji a v krvi je lze detekovat s latencí několika dnů. Výše CRP koreluje s tíží infekce: Zatímco při bakteriální bronchitidě a bakteriální střevní infekci se hodnoty pohybují kolem 100 mg/l, při zánětu mozkových blan či těžším zápalu plic přesahují hodnoty 300 mg/l. Pomocí dynamiky hodnot CRP pak lze sledovat úspěšnost léčby, eventuálně odhalit případné komplikace,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Písecká z VFN v Praze s tím, že pokud se jedná o zánět lokální, bývá ovšem i tak CRP často nízké. Konkrétní léčba vždy závisí i na druhu infekce a zdravotním stavu pacienta.
Aby lékař zjistil hladinu C-reaktivního proteinu v krvi, je potřeba provést odběr. Obvykle se krev odebírá ze žíly, stále více lékařů má ale v ordinaci speciální přístroj, kterému stačí doslova jen kapka krve. Vaše ratolest pak dostane jen malou včeličku do prstíku (kojenci častěji do patičky), sestřička krev nasaje do malé pipety a následně vloží do přístroje, který vyhodnotí hladinu CRP. Především pro děti je tento způsob odběru rozhodně méně stresující, než když musí podstoupit klasický odběr ze žíly. Malý pacient cítí jen lehké píchnutí a za pár chvil si na „bebí“ ani nevzpomene. CRP je tedy jistým řešením v boji proti nadužívání antibiotik. Když je opravdu potřeba je nasadit, opakovaným měřením C-reaktivního proteinu můžeme sledovat jejich účinek. Pokud budou infekci zvládat, jeho hladina poměrně rychle poklesne.
Běžný laboratorní test, který se provádí v rámci odběru ze žíly, hradí pojišťovna. U rychlých testů z kapičky krve tomu tak být nemusí – záleží na tom, jestli má váš praktický lékař hrazení testů ve smlouvě s pojišťovnou. Existují už i testy pro domácí použití, které si můžete koupit v lékárně za cenu kolem 200 Kč, jejich spolehlivost ale může být různá.
Doc. MUDr. Rastislav Maďar doporučuje i mnohá nepovinná očkování