Maminka.czLáska a vztahy

Jste nesnesitelní rodiče? Poznáte-li se v těchto situacích, pak zbrzděte!

Kateřina Prachařová 6.  1.  2020
Své děti milujeme nade vše a udělali bychom pro ně cokoli. To je samozřejmě v pořádku. Někdy to ale s rodičovstvím poněkud přeháníme – dokonce ještě předtím, než se vůbec rodiči staneme. A tak je dobré si čas od času říct, že ačkoli my považujeme své potomky za ty nejúžasnější na světě, ostatní to tak pravděpodobně nevidí. A naše děti je dokonce třeba vůbec nezajímají.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Hranice mezi tím, kdy okolí ještě chápavě přikyvuje, a tím, kdy začneme být nesnesitelní, se dá překročit poměrně rychle. A tady je pár příkladů, které značí, že už jsme to se svým nadšením poněkud přehnali.

1. Těhotenství oznámíte v okamžiku, kdy má mít svůj velký den někdo jiný

Je jasné, že ve chvíli, kdy se rozhodnete o radostnou novinu podělit s ostatními, nechcete čekat pomalu už ani minutu, protože máte pocit, že jinak snad prasknete. Ve skutečnosti ale opravdu nehoří, a jestli se s těhotenstvím pochlubíte dnes, nebo až za týden, je úplně jedno. Co jedno není, je načasování téhle zprávy. I když to neděláte se zlým úmyslem, ale zkrátka proto, že už to nemůžete vydržet, rozhodně můžete budoucí babičku a dědečka překvapit jindy než uprostřed svatebních příprav vaší sestry.

2. Matkám, které trpí spánkovou deprivací, vyprávíte, jak vaše dítě spalo od prvního dne celou noc

To nevidíte ty obří kruhy pod očima? Tu skvrnu na tričku, které si ani nevšimla, protože je zkrátka příliš unavená a vyčerpaná poté, co se její dítě probudilo asi tak čtrnáctkrát za noc a přes den nezabere na víc než čtvrt hodiny v kuse? To poslední, co tahle žena potřebuje slyšet, je informace, že vaše dítě bylo spánkový zázrak. I kdyby to byla pravda, vy už tohle období máte za sebou. Teď nejde o vás, ale o ni. A tak si považujte toho, jaké štěstí jste měla, dejte si pusu na zámek a raději ji podpořte tipy, které na vaše dítě zabraly. Případně přidejte historku o tom, s čím jste sváděla velký boj zase vy.

Pravda o mateřství? Vypadá přesně takhle, ukazují statečné mámy

3. Nahlas pohoršeně komentujete, kdy jiní rodiče vezmou batole do McDonalds

Věřte tomu nebo ne, ale žádný rodič určitě cíleně neplánoval, že bude své dítě brát na obědy do fastfoodu. Nikdo rozumný nepovažuje hranolky a smažené stripsy za zdravý jídelníček pro malé dítě. Jenže jsou v životě zkrátka chvíle, kdy to třeba jinak nejde, a pranýřovat někoho za to, že koupil prckovi kyblík u okénka, není na místě. I kdyby vaše rodina měla ty nejlepší stravovací návyky, neznamená to, že můžete soudit ostatní. Ve chvíli, kdy se zmíníte, že váš tříleťák sáhne raději po květáku než po dortu, vám 98 procent matek stejně neuvěří – a 99 procent z nich se s vámi rovnou přestane bavit.

4. Když se na síti pochlubí jiné mámy, musíte je trumfnout

S radostí okomentujete status kamarádky, v němž se rozplývá, jak se jejímu dítěti něco povedlo. Co k němu ale napíšete? Vlastní historku na podobné téma, která ukazuje, že vaše dítě je ještě lepší, ještě úžasnější! Je samozřejmé, že se chcete pochlubit i vlastními dětmi, ale nedělejte to na úkor někoho jiného. Přátelské komentování se může snadno zvrhnout v konkurenční boj a vzájemné trumfování. Po něm místo radosti z našich dětí zůstane spíš pachuť a neustálé srovnávání se s ostatními.

Instagram vs. realita: Takhle se mámy fotí, ale pravda je úplně jiná!

5. Vaše dítě je multitalent a vy ho nechcete brzdit, když mu všechno jde

Na co sáhne, to se mu daří. Váš tříleťák zkusmo kopne do míče a vy už ho vidíte jako nového Ronalda. Zabrouká dětský popěvek a rázem je jasné, že z něj bude popová hvězda. A vy jste ve stresu a přihlašujete ho na jeden kroužek za druhým, protože přece nemůže připustit, aby některý z jeho mnoha talentů zůstal nerozvíjený. Je jasné, že to myslíte dobře, ale žádné dítě nemůže dělat dobře deset věcí současně. A ani by nemělo. Vaším úkolem jako rodiče není vodit ho na co největší počet kroužků, ale umět zodpovědně vybrat jeden nebo dva, které se pro vaše dítě opravdu hodí.

6. Bezdětným lidem shovívavě říkáte, že to pochopí, až budou rodiči

Ano, to je možná pravda. Ten, kdo dosud nemá vlastní děti, se asi opravdu do některých situací nedovede vcítit a nemůže pochopit pocity, které mámy a tátové prožívají. Na druhou stranu vy zas nemůžete vědět, jak se cítí oni, protože vy už se na svět díváte právě rodičovskýma očima. A především – pokud nevíme, proč dotyčný člověk děti nemá, je velmi nezdvořilé mu něco takového vmést. Může to tak být z mnoha důvodů, nezřídka i bolestných, a jitřit rány podobnými poznámkami je opravdu necitlivé. Pro příště si podobnou přezíravost odpusťte.

Mateřství bez iluzí: Jak zvládnout rutinu? Říkejte si, že to není navždy!

7. Myslíte si, že ostatní rodiče mají na všechno stejný názor jako vy

Chcete pro své dítě to nejlepší, takže je jasné, že i vaše metody, jak toho dosáhnout, musí být ty nejlepší. Vaše dítě je šťastné, protože se mu věnujete naplno, zatímco dítě maminky, která už v jeho roce začala chodit do práce, musí být chudák. Tohle si to myslíte a jste přesvědčená, že každá normální matka si to přece musí myslet také. Ve skutečnosti nemáte tušení, jaké názory mají ostatní lidé. Každý má úplně jinou představu o tom, co znamená být dobrým rodičem, a každý ji po svém naplňuje. To, co je pro vás kontroverzní a nepřípustné, je pro jiného norma – a naopak.

8. Nerespektujete, že někde děti zkrátka nejsou vítány

Dostala jste pozvánku na akci určenou výhradně pro dospělé. Ale protože nemáte hlídání a jít chcete, vezmete zkrátka své miminko s sebou. Jenže přítomnost dítěte mění tón celé akce. Pokud jde o setkání s blízkými přáteli a vy zkrátka nemáte kojence kam odložit, je pochopitelné a akceptovatelné, že přijdete i s kočárkem. Ale u formálnějších událostí, kam děti nejsou zvány, byste se měla přinejmenším zeptat – nebo se z akce omluvit. I seberoztomilejší batole je pořád jen batole, které dá dospělácké akci úplně jiný ráz.

Své děti miluju, ale cizí mi vadí o to víc. Jsem divná?

9. Na legraci reagujete smrtelně vážně

Ano, jsou věci, které asi nejsou úplně příkladem ukázkového rodičovského přístupu. Třeba okamžiky, kdy děti uplácíme lízátkem nebo tabletem, aby nás nechaly chvíli v klidu u kafe klábosit s kamarádkami. Nebo chvíle, kdy házíme prázdné dárkově zabalené krabice do kamen, abychom vystrašili zlobivé ratolesti. Ale kdo z nás někdy něco podobného neudělal? Takže to chce opravdu trochu nadhledu a spíše ocenění, že se jiní rodiče k těmto pokleskům přiznají. Měli bychom se nad tím pobavit a zasmát – a víc to neřešit.

Témata: Těhotenství, Láska a vztahy, Mateřství, Péče o dítě a jeho výchova, Batole, Rodina a vy, Rodiče, Mateřská, McDonald, Fastfood, Děti, Ronald, Kámen, Máma, Rodičovství, Ronaldo, Kroužky