[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Na úvod mi dovolte poznámku, že pokud o tom musíte přemýšlet opravdu usilovně a stále se nemůžete dobrat smysluplného závěru, možná ještě na druhé dítě připravená nejste. Na druhou stranu ale, možná jste jen velmi zodpovědná osoba, která si uvědomuje, jaký závazek tím na sebe bere, a k takovým věcem zkrátka nepřistupuje lehkomyslně. Ať tak či onak, věřte, že podle odborníků psychologů ideální věkový rozdíl mezi sourozenci neexistuje. Všechny mají své plusy a mínusy. Někde ovšem převažují plusy pro děti (mínusy pro rodiče) a někde je tomu obráceně. A na vás je, co upřednostňujete.
Například z malého věkového rozdílu (1-3 roky) vychází jasně líp děti. Mají k sobě bližší vztah, mohou se od sebe navzájem učit, od zhruba roku a půl věku toho mladšího už mají i podobné zájmy, takže nemusíte vymýšlet odlišné způsoby zábavy, ale vystačíte si s jedním. Sourozenci si mezi sebou vytvoří mnohem silnější pouto, ovšem vy jste na tom zvláště v prvních měsících a letech jejich života trochu bitá. Tedy trochu – dost. A obzvlášť pokud ten starší je ještě v plínkách.
Při hodně malém věkovém rozdílu (rok a méně) se odborníci shodují, že děti vyrůstají téměř jako dvojčata. To opět znamená velký přínos pro ně, ale velkou honičku pro vás. A taky velký stres. Nejenom psychický, ale i fyzický a o stresu z nedostatku financí ani nemluvě.
Středně velký věkový rozdíl (3-5 let) znamená, že se už tak nesedřete, ale zároveň že vaše děti k sobě nebudou mít tak blízko. Přece jenom sedmiletý chlapeček už bude vyhledávat jinou společnost než společnost svého dvouletého brášky. Na druhou stranu ale už bude dost velký na to, aby pochopil, jak se ke svému mladšímu sourozenci chovat a rád se jistě zhostí role učitele a zasvěcovatele do všech tajů tohoto světa, které on sám už s přehledem zvládá. Tady je to, co se plusů a mínusů týče, mezi dětmi a rodiči zhruba vyrovnané.
Plusů na straně rodičů jasně přibývá s větším věkovým rozdílem sourozenců (šest a víc let). Jedno dítě už máte téměř samostatné, už se samo oblékne, nají, připraví si (pod vaším dohledem pravda) tašku do školy a vy máte čas na to věnovat se miminku. Jenže vaše pohodlí do jisté míry odnesou vztahy mezi sourozenci. Ten prvorozený, který do teď vlastně vyrůstal jako jedináček, příchod sourozence často špatné snáší, žárlí na něj, snaží se všemožně upoutat pozornost rodičů zpátky na sebe a i přes snahu milující maminky a tatínka si ti dva nikdy nemusí vytvořit skutečné sourozenecké pouto.
No a teď babo raď. Jak jsme již předeslali v úvodu článku – ideální věkový rozdíl mezi sourozenci neexistuje. Všechno záleží na vás, na tom, na co si troufáte, co si myslíte, že zvládnete, a co je pro vás důležitější. A když píšeme ‚vás‘, myslíme tím vás a vašeho partnera, protože není snad na světě rozhodnutí, které by vyžadovalo větší shodu obou stran, než rozhodnutí týkající se příchodu dalšího potomka do vaší rodiny. A jestliže shoda panuje, není velikost věkového rozdílu mezi vašimi dětmi vlastně zas tak podstatná.