[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Nerada polykám tablety – jednak proto, že mám tablety spojené s nemocemi, jednak proto, že při pravidelném užívání musím hlídat, zda jsem si je skutečně vzala. A tak se snažím, pokud to jde, dostat do těla všechny potřebné vitaminy a minerály přirozenou cestou. Ačko, béčko, céčko, vápník, fosfor, železo, kyselina listová – každý z nich se nachází v jiném druhu potravin. Komu něco nechutná, má smůlu a vitaminy musí do organismu dostat jinou cestou, třeba v podobě potravinových doplňků. A jak je na tom „déčko“?
Pokud přemýšlíte, která živina vám asi chybí nejvíc, pak vězte, že to bude nejpravděpodobněji vitamin D. Bohužel – velká část populace, a to od malých miminek až po seniory, postrádá právě tento vitamin. Přitom je podle posledních výzkumů jedním z nejdůležitějších vitaminů, a to pro funkce, které má (a že jich má skutečně hodně!). Pokud jste si mysleli, že „déčko“ je potřebné pouze pro to, aby regulovalo množství vápníku v těle, pak jste na omylu. Výzkumy dnes pokročily a o vitaminu D se toho ví už mnohem více.
Bez něj totiž nebudete jen bezzubí, ale budete mít také osteoporózu, nedostatečně fungující imunitu, a dokonce špatnou náladu, protože vitamin D stimuluje i produkci serotoninu (hormonu štěstí). Kromě toho chrání před rakovinou prsu, rakovinou tlustého střeva, slinivky a plic a ochraňuje před mrtvicí a infarktem. A údajně prý pomáhá, abyste déle žili. Experti sice nevědí, proč tomu tak je, ale studie na několika tisících lidech starších 73 let jasně prokázala, že ti, kteří měli nízkou hladinu vitaminu D, měli o 83 % větší riziko úmrtí. Že by zázračný lék na všechno?
Všechno souvisí se vším – vitamin D hraje stěžejní roli v metabolismu vápníku a fosforu. Aby se vápník, který konzumujete především v mléčných výrobcích, správně využil a tělo ho skutečně co nejefektivněji zpracovalo, pak bez „déčka“ to nepůjde ani omylem. To ostatně potvrzuje i výživová poradkyně Blanka Sekerová. „Vysoký příjem těchto minerálů bez dostatečného příjmu vitaminu D by byl zbytečný, protože mineralizace kostí a zubů je zajišťována mimo jiné působením vitaminu D.“
„Déčko“ patří do skupiny vitaminů rozpustných v tucích a ve stravě ho najdete jako přirozenou součást tuků živočišného původu. „Nejlepšími zdroji jsou rybí tuk, játra, vaječné žloutky, mléko a neodtučněné mléčné výrobky,“ vyjmenovává Blanka Sekerová. Z toho plyne, že například vegetariáni by mohli mít s vitaminem D velký problém a do těla ho musí dodat jinou cestou. „Doporučená denní dávka je u dospělých 10 µg a u dětí 5 µg. Vyšší množství pak potřebují děti (kvůli růstu) a kojící ženy. Za bezpečnou dávku se považuje pro dlouhodobější podání 25 µg pro kojence a 50 µg pro děti.
Podstatné množství vitaminu D si dokáže lidský organismus vytvořit z provitaminu, který vzniká v kůži působením slunečního záření. Problém ale nastává v zimě nebo při nedostatečném pobytu na denním světle,“ dodává výživová poradkyně. Právě v těchto měsících slunečních paprsků moc není, takže spousta lidí může pociťovat deficit vitaminu D. Rozhodně není žádná náhoda, že nálada většiny lidí má tendenci vrcholit v létě a klesat v zimě – a jedním z důvodů, proč lidé trpí zimními depresemi, je to, že jim prostě a jednoduše došly letní zásoby vitaminu D.
Kde ho najednou pak vzít? Pokud si ho tedy „nenatankujete“ v letních měsících, pak máte téměř stoprocentní šanci, že z vás bude v zimě morous, který je často nemocný, dostane hned rýmu a bude vypadat jako „bledule“. Co se výživy týče, česká populace na tom není zrovna moc dobře – mladší děti přijímají průměrně 66,6 % doporučené denní dávky, starší školní děti pak už jen 55,1 %, a jedna desetina přijímá dokonce méně než 10 % doporučené denní dávky vitaminu D. Zřejmě zde je zakopaný pes, co se přibývajícího počtu dětí s depresemi týče… A dospělí? Výzkumy na dospělých se sice žádné neprováděly, ale podle Blanky Sekerové na tom budou rodiče velmi obdobně jako jejich děti.
Věděli jste, že člověku stačí deset až patnáct minut na slunci aspoň třikrát týdně bez opalovacího krému, aby nabral „déčkové“ zásoby, které mu pak vystačí po celou zimu? Podle dermatoložky Karolíny Kykalové se toto doporučení týká osob spadajících do fototypu II, a to na čtvrtinu povrchu těla v běžných středoevropských klimatických podmínkách, u fototypů III raději jen 3–8 minut. „Nezapomínejte na běžnou akceleraci UV expozice při pobytu na horách nebo u moře. Renomovaní odborníci z řad dermatologů i internistů jednoznačně preferují přirozené a bezpečné slunění pro získání dostatečných hladin vitaminu D v těle,“ dodává dermatoložka.
Pokud tedy vyrazíte třeba jen na desetiminutovou procházku do obchodu, nenamazaný obličej a ruce vaše zdraví určitě neohrozí. Možná vám naskočí na tváři několik pih, ale věřte, že jinak se budete cítit, jako kdybyste se znova narodili. Naši předkové, kteří trávili většinu času venku, deficitem vitaminu D netrpěli – a v plavkách také nechodili. A proč se tímto vitaminem nepředávkovali, když byli pořád na poli? Jediným důvodem, proč se v těle našich předků nenahromadilo toxické množství, je to, že slunce vitamin D nejen vytváří, ale také rozkládá, čímž udržuje zdravou rovnováhu.
Jakmile se tedy mažete opalovacími krémy, zejména pak s vyššími faktory, k většině z nás přes kůži nepronikne ani tolik sluníčka, aby se vytvořilo minimální množství vitaminu D potřebného pro udržení zdraví. Proto do sebe musíte ládovat „déčko“ v potravinových doplňcích, proto ho musíte dodávat tělu jinak. A jste-li žena, pak je to s hladinou vitaminu D ještě horší. Čím jsou totiž ženy starší, tím jejich pokožka produkuje méně vitaminu D (až o čtvrtinu) než v mládí.
A ještě jedna zajímavost – čím více pigmentu pokožka má, tím pomaleji a komplikovaněji vitamin D vytváří. „Vitamin D ale není v UV záření, UV záření se jen podílí na jeho přeměně v kůži,“ říká dermatoložka Karolína Kykalová. Vyvrací také mýtus, že by naše pokožka vitamin D potřebovala. „Kůže jako taková ho nepotřebuje, je pouze jakousi mezistanicí látkové výměny,“ říká. Jednoduše řečeno – kůže je místem přeměny prekurzorů (méně aktivních předchůdců D2 a D3) v účinný vitamin D, který se dále „dodělává“ v játrech a ledvinách. Nestihli jste svoje zásoby v létě natankovat a přemýšlíte, že vyrazíte někam do Afriky? Radši počkejte na jarní sluníčko a do té doby jezte častěji ryby nebo si dopřejte nějaký kvalitní mléčný výrobek.
Jste často nemocní a unavení? Každý měsíc máte aspoň rýmu, nebo dokonce chřipku? Je možné, že trpíte nedostatkem vitaminu D. Dlouho si odborníci i laici mysleli, že jedinou úlohou vitaminu D je pomáhat vápníku, aby se mohl správně vstřebat. „Jaké bylo překvapení, že hraje důležitou roli i v imunitním systému,“ říká imunoložka, profesorka Anna Šedivá. „Imunitní buňky, a to hlavně lymfocyty, ale i další buňky, mají receptory pro vitamin D a na působení vitaminu D reagují.
Ukazuje se však, že vysvětlení jeho působení v imunitním systému není tak jednoduché. V některých zdrojích můžete najít příklady, jak aktivuje imunitní buňky v obraně proti infekci, například chřipce, a existují další velmi věrohodné práce, které nacházejí jeho tlumivý vliv a významnou roli v prevenci autoimunitních onemocnění. Nakonec panuje určitá shoda v tom, že vitamin D má důležitou úlohu v imunitních reakcích, která spočívá v jejich regulaci,“ vysvětluje lékařka.
Odpověď na to, zda může nedostatek vitaminu D nějak „nabourat“ imunitu, není jednoznačná – ale celkově se dá říct, že jeho nízké hladiny mohou v komplexu s dalšími vlivy působit na citlivou vnímavost k běžným infekcím a na jejich horší překonávání. Hlasité výkřiky ze světa, že vitamin D je aktivátor imunitního systému, jsou tedy možná až trochu příliš hlasité. „Vitamin D není jednoznačným aktivátorem imunity, za určitých okolností imunitu dokonce naopak tlumí, a to v náš prospěch při regulaci imunitních reakcí, které by v případě autoimunity mohly poškodit náš organismus. Celkově je vhodné vitamin D mít ve fyziologickém rozmezí, tedy ani málo, ani moc,“ dodává profesorka Anna Šedivá.