[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Když se narodila prvorozená Viktorie, vylekal jsem se, jestli se někde nestala chyba, přišla mi totiž malinká. U syna už jsem byl zkušenější. Obě dcery měly při narození 2,8 kilogramu, ačkoli se narodily normálně v termínu. Yanis vážil zhruba stejně, jenže se narodil téměř čtyři týdny před termínem.
Z početí všech svých dětí jsem byl jednoduše nadšený. V případě mladší dcery Amálky jsem byl velmi překvapený, protože těhotenství bylo naprosto nečekané. U syna Yanise to bylo podobné, navíc situace, kdy jsem se o těhotenství své ženy Mariem dozvěděl, byla naprosto výjimečná z dalšího pohledu – bylo to hodinu poté, co jsem při seskoku z letadla poprvé v životě otevíral záložní padák, protože se mi ten hlavní začal nad hlavou rolovat a musel jsem ho odhodit, takže jsem byl v ohrožení života.
U Yanise jsme se ženou uvažovali o domácím porodu, naštěstí se tak ale nestalo. Byl totiž velmi komplikovaný, nemohl jsem ani nijak pomáhat. Nicméně jsem byl u všech tří porodů.
Jsem přesvědčen o tom, že „umělá stejnost“ není dobrá věc. Co tím myslím? Ženy jsou jiné než muži, jsou krásnější a většinou citlivější. Je přirozené, že žena se v průměru stará o něco více, ačkoli muž by měl být také zapojován.
Takže Mariem pomáhám, přebaluji a o malého se starám celkem dost. Nikdy by mě nenapadlo na děti šišlat. Což neznamená mluvit s nimi identicky jako s dospělými. Řekl bych, že s malým mluvím jakýmsi dětským tónem, ale nevím, jak přesně to charakterizovat.
V žádném případě s dětmi nemluvím ani náznakem formálně. I když mluvím přísně, je to jakási „dětská přísnost“. Yanis je technicky na výši z hlediska ovládání mobilů i počítače. Když mu bylo asi patnáct měsíců, chtěl si hrát s počítačem mé ženy. Dala mu tedy starší, nefunkční. Začal si nejprve hrát s klávesnicí.
Když viděl, že laptop nefunguje, stiskl tlačítko napájení, to ale nefungovalo. Rozhlédl se a viděl, že její laptop je v zásuvce. Odpojil nabíječku ze zásuvky, zapojil ji do svého počítače a opět stiskl tlačítko napájení. Yanis také funguje jako strážce mé ženy. Není výjimkou, že někteří muži ve Francii se pokoušejí Mariem sbalit, proti čemuž on zásadně protestuje!
Taky ho extrémně baví řídit jakékoli auto, skutečné i to na hraní. Z holčiček se více potatila mladší Amálka, která je takový exaktní analytický typ. Viktorka je pravý opak – umělecky založená bohémka.
Ve výchově se snažím v rámci možností o rovnovážný přístup, který zahrnuje přísnost (když cítím, že je namístě) a občasné, ale jen jemné rozmazlování. Myslím, že jakýkoli fyzický trest by měl být naprosto výjimečný.
Co se týče mých dcer, pouze jedinkrát jsem starší plácnul silněji přes zadek v situaci, kdy bylo jasné, že vědomě a účelově brečí a chce dělat problém. Řekl jsem jí něco ve stylu „a dost“ a byl jsem šokován reakcí.
Překvapeně se na mě podívala, okamžitě se uklidnila a byla v pohodě. Dá se říci, že byla ráda, že jsem ji plácnul! Jsem rád, že holky jsou z mladšího bráchy nadšeny. Myslím, že je skvělé, že s Mariem máme syna, protože ho vzaly úžasně a není zde žádný náznak konkurence nebo něčeho podobného. S bývalou ženou žádné zásadní neshody, co se dcer týče, nemáme.
S Mariem máme ohledně malého mírné neshody týkající se spíše přílišného oblékání a starostlivosti, kdy nechci malého ani trochu rozmazlovat. Jsem přesvědčen o tom, že svoboda patří mezi nejvyšší lidské hodnoty. Věřím, že hodnotu svobody bychom měli u svých dětí podporovat, nabízet jim co možná nejširší paletu osobního rozvoje a inspirovat je k tomu, aby dokázaly samy najít své poslání.
Za své děti bychom neměli příliš často rozhodovat, a když je chceme směrovat, pak jedině mírně a nenásilně. Netoužím po tom, aby mé děti byly v něčem po mně. Toužím po tom, aby to byly šťastné svobodné bytosti, které najdou své životní poslání.
Zároveň jsme ale odpovědni za to, jaký svět pro ně tvoříme, a zvláště v současné kritické době je extrémně důležité být zodpovědný vůči vývoji ve společnosti a ve světě. Musíme střežit naši svobodu. Příkladem malého a jednoduchého, ale přesto velmi důležitého aspektu zodpovědnosti vůči světu a našim dětem je hlasování na www.prezident21.cz. Mrkněte.