Kdo hledá, volbu najde...

Její rodina zde žije od roku 1997 – tehdy se jí a manželovi narodila dvojčata, dnes už velké gymnazistky. Pražský smog a zalidněnost jim najednou začaly vadit, a tak se rozhodli, že se přestěhují právě sem. Do půvabného domku, jehož základy tu stojí dobrých tři sta let. Chalupu měli Zrubečtí po Adélině babičce, která tu kdysi žila. Čekala je náročná oprava, aby se v ní dalo vůbec žít. Tehdy možná vypadali jako „blázni“, ale dnes je bydlení mimo
Prahu a jiná velká města celkem běžné. „Tenkrát to nebylo tak snadné, především kvůli práci, ale v současné době se už díky internetu dá pracovat z domova,“ říká Adéla. Pro ni nebyl přechod tak bolestný jako pro jejího manžela, rodilého Pražana. Nakonec si zvykl i on, a dnes by už zpátky do Prahy nešel.

Přechod do jiných životních podmínek je nerozdělil, ale naopak stmelil. K dvojčatům před téměř dvěma lety přibyl další člen rodiny, Matýsek, a součástí „Vlčky“, jak familiárně říkají svému domovu, je také spousta zvířat. Bez určitého druhu servisu si to ani jeden z nich ale
neumí představit. Auto je samozřejmostí, zvláště po narození třetího dítěte. Dnes už jsou holky velké, takže na gymnázium jezdí samy autobusem, ale před lety to prostě byla nutnost. A jak se z Adély stala biomáma? K přírodě inklinovala již dávno předtím, než se rozhodli s manželem přestěhovat na venkov. V roce 1987 emigrovala do Velké Británie, kde se dostala k aromaterapii a k alternativní medicíně. Vystudovala tam Institut tradiční přírodní medicíny a aromaterapie a získala řadu certifikátů na provádění holistických masáží, které u nás praktikuje od roku 1996.

Není toho jistě málo, co všechno dělá. Je usměvavá, přívětivá, působí vyrovnaně – přestože
před rokem prodělala vážnou nemoc. Rozčilenou ji neuvidíte, možná jen tehdy, když se s ní začnete bavit o výživě ve školních jídelnách. „Když jsem se dostala k alternativní medicíně a aromaterapii, nebylo už daleko ani k bio,“ vysvětluje. „Člověk pak začne podvědomě hledat ty
nejčistší látky, se kterými chce pracovat, a když děláte tohle, tak se automaticky dostanete k bioproduktům, a jakmile se k nim dostanete přes aromaterapii, pak už na to navazuje výživa, kosmetika a tak dále. Jde to prostě ruku v ruce,“ říká Adéla. Její dcery například okusily antibiotika jen jednou, vždycky zabrala alternativní aromaterapeutická léčbě. I to je jasný důkaz o tom, že to funguje.

„Kupujeme doma skutečně všechno, co lze. Od zeleniny, jogurtů, másla, pracích rostředků až po čokolády. Něco nám pěstují sousedé, takže jejich produkty nejsou certifikované, ale
víme, odkud pocházejí. A chleba si pečeme svůj. S tím obyčejným se prostě nedá srovnat,“vyjmenovává Adéla Zrubecká.

Adéla Zrubecká (41), vdaná, tři děti, dcery Alexandra a Viktorie (12) a syn Matýsek (1 a 3/4 roku), spolumajitelka firmy Nobilis Tilia, členka Registru kvalifikovaných aromaterapeutů
a National Association for Holistic Aromatherapy, členka Asociace českých aromaterapeutů a autorka knihy Aromaterapie v životě ženy, kterou vydala Mladá fronta.

Bio do rodiny nikdy prosazovat nemusela. S manželem je zajedno a kupují biovýrobky vždy, když je to možné. Děti nijak neprotestují. Pozitiva „bio“ nemusejí nijak odůvodňovat. „Když opomineme zdravotní stránku věci, je to celý filozofický přístup k obhospodařování země,“ vysvětluje. Nabíjí ji příroda a láska bližních a přátel, štve ji naopak malomyslnost, sebestřednost a hloupost. „Na druhou stranu ale vím, že tráva není zelenější na druhé straně plotu a že nakonec nikdo svému osudu neujde. Ráda vidím postupující reformu ve školách a školních jídelnách, lidi, kteří jsou ochotni věnovat svůj volný čas dětem, zvířatům či věcem veřejným a dělají to s chutí, nápadem a potěšením. Mám radost, že můžeme cestovat a když je země voňavá,“ říká. Má ráda svou práci, baví ji učit, setkávat se s novými lidmi, ale miluje i chvíle o samotě a rozjímání. A její krédo? „Carpe diem, užívej dne,“
dodává s úsměvem Adéla Zrubecká.