[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„I když dříve znělo učení druhého jazyka od dvou nebo od tří let věku jako úplné sci-fi, dnešní výzkumy se na věc dívají úplně jinak. Lidský mozek je v prvních letech svého vývoje nejflexibilnější a schopný se učit čemukoli, s čím přijde do kontaktu. Pokud se v takto nízkém věku začnou děti učit cizí jazyk formou hry a přirozené interakce, ani si neuvědomí, že se něčemu učí. Vše je pro ně nové a vše přirozeně a se zájmem přijímají,“ vysvětluje Alžběta Protivanská, psycholožka a psychoterapeutka.
Kromě toho, že se dítě díky brzkému startu naučí rychle a správně anglický jazyk, nemívá později problémy ani s jinými školními předměty. „Děti, které byly odmala vystaveny dvěma jazykům, mají větší kontrolu nad jednotlivými složkami poznávacího procesu. Dokážou se lépe a déle soustředit, rychleji se rozhodují, mají lepší paměť nebo dokáží jednoduše plnit několik úkolů najednou. Všechny tyto výhody byly jazykovědci pozorovány již ve věku sedmi měsíců,“ říká Lucie Bechná z jazykové školy Helen Doron English v České republice.
Pravdou je, že bez znalosti angličtiny se dnes neobejdeme, a platí to pro pracovní i osobní život. A realitou zůstává, že každý, kdo začne s výukou jakéhokoli cizího jazyka pozdě, nemá šanci zvládnout ho tak dokonale jako ti, kteří se mu věnují odmala. Podle vědců roste mozek a jeho kapacita nejvíce do šesti let. V tomto období se vytváří a upevňuje největší množství spojení (synapsí) mezi jednotlivými neurony. Tato spojení se vytvářejí během fyzické a mentální stimulace a tou může být každá nová informace. Lidská řeč je natolik komplikovaná dovednost, že již samotné učení se mateřskému jazyku je velmi intenzivní stimulací, a pokud se dítě v raném věku učí ještě dalšímu jazyku, je tato stimulace dvojnásobná.
Váháte, kdy a jakým způsobem začít vaše robátko seznamovat se základy angličtiny? Na prvním místě je metoda výuky, která by podle psychologů a pedagogů měla být taková, při níž si dítě cizí jazyk osvojuje stejnými principy jako mateřštinu – hrou, říkánkami a písničkami. „Čím více smyslů děti při výuce zapojují, tím je učení efektivnější. Proto je vhodné v hodinách nepoužívat jen sluch a zrak, ale také ochutnávat, hmatat, zapojovat čich, dělat různé pokusy nebo imitovat zvířata,“ uvádí lektorka Lucie Bechná.
Děti předškolního věku by se měly anglickému jazyku věnovat několikrát v týdnu – alespoň jednou týdně v jazykové škole nebo kurzu s učitelem a doma si následně procvičovat získané poznatky s pomocí rodičů, knížek a také moderních technologií, například jazykových herních aplikací na tabletu nebo počítači.
Nemusíte se ani trochu obávat, že byste batolatům nebo dětem v předškolním věku způsobili výukou cizího jazyka zbytečnou zátěž. Váháte, zda potomka přihlásit do kurzu, například v rámci mateřské školky nebo rodinného centra? Udělejte to. „Správně koncipované kurzy jsou založeny na stejném principu, na jakém se děti učí svůj rodný jazyk. Díky opakovanému poslechu nahrávek a pozitivní podpoře při upevňování jazykových znalostí se angličtinu učí stejně přirozeně jako mateřštinu,“ říká lektorka Lucie Bechná. Naprosto zásadní je celková atmosféra, ve které výuka probíhá, a také přístup samotných rodičů. Ti by se měli vyvarovat vytváření jakéhokoli „tlaku“ na výkon a zbytečně dítě nestresovat, do ničeho ho nenutit, protože pokud bude mrňous ve stresu, je možné, že se kromě neschopnosti naučit nový jazyk objeví i problémy v rozvoji učení se tomu mateřskému.
„Pokud se budeme snažit živit skrze dítě vlastní ambice, nemůže to dopadnout dobře. Pro zdravý vývoj je nezbytné, aby dítě mělo ve svém životě i nestrukturovaný čas, ve kterém se může svobodně rozhodnout, čemu se bude věnovat. Pokud mu už od školky vytvoříme přeplněný program, nikdy se nenaučí zacházet se svým časem a energií. Zabraňujeme tak přirozenému rozvoji jeho osobnosti a připravujeme problémy, které se objeví v pozdějším životě,“ zdůrazňuje psycholožka Alžběta Protivanská.