[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„Žádný univerzální postup při výběru kontraceptiva neexistuje, vždy je potřeba vzít v úvahu řadu hledisek, jako jsou věk, parita a zdravotní anamnéza každé jednotlivé žadatelky. Jedné ženě by mohlo vyhovovat zároveň více druhů a typů kontracepce, naopak u jiné je nutné vybrat z úzkého okruhu vhodných kontracepčních přípravků, ať už jde o hormonální tabletu, nitroděložní tělísko nebo některou formu bariérové či operační antikoncepce,“ říká MUDr. Irena Baťková, z gynekologického oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
Zaměříme-li se primárně na hormonální antikoncepci, je nutné zdůraznit, že každá žena by měla být před zahájením aplikace důkladně poučena nejen o způsobu a podmínkách užívání, ale také o možných nežádoucích jevech, které zpočátku mohou (ale nemusejí) užívání hormonálních antikoncepčních preparátů doprovázet a obvykle odezní v průběhu několika měsíců.
Jedná se například o citlivost či bolestivost prsů, občasné nevolnosti, bolesti hlavy či krvácení (špinění) mezi cykly. Pokud však tyto obtíže nehodlají ustoupit, dlouhodobě přetrvávají, nebo se dokonce zhoršují, je na místě konzultace s lékařem a případná změna kontraceptiva. „Negativní dopady hormonální antikoncepce na organismus, které bývají důvodem ke změně jejího typu, či dokonce k vysazení, lze rozdělit na častější, ale méně závažné, a na negativní účinky méně časté až vzácné, ale velmi závažné. Do první skupiny můžeme zařadit zmíněné neplánované špinění nebo krvácení, bolesti hlavy, napětí prsů, nervozitu, emoční labilitu, retenci (zadržování) tekutin, změny libida, nevolnost a zvracení či migrenózní stavy. K vzácným, ale závažným komplikacím užívání hormonální antikoncepce patří riziko vzniku trombózy či embolie nebo cévní mozkové příhody.
Tyto cévní komplikace může signalizovat několik významných příznaků, kterým by uživatelka hormonální antikoncepce měla věnovat zvýšenou pozornost. Jedná se o náhle vzniklé bolesti hlavy, případně kombinované s poruchami vidění, náhle vzniklé bolesti na hrudi, zejména v kombinaci s dušností, bolesti dolních končetin v kombinaci s jejich asymetrickým otokem či náhle vzniklé bolesti břicha,“ upozorňuje lékařka.
K nejdůležitějším obdobím vhodným pro změnu kontracepce patří podle MUDr. Baťkové čas po porodu, dále perimenopauza (od začátku klimakterických obtíží do 1 roku po vlastní menopauze) nebo situace, kdy je u ženy diagnostikováno nové onemocnění.
„Za nejvhodnější antikoncepční metody jsou pro kojící ženy považovány čistě gestagenní preparáty či nitroděložní tělíska. Začátek užívání gestagenní kontracepce se u kojících žen doporučuje po šestinedělí, u nekojících za 3 až 6 týdnů po porodu.
Nitroděložní tělíska se ideálně zavádějí 5 až 8 týdnů po porodu,“ upřesňuje gynekoložka. „V období perimenopauzy je možné aplikovat všechny formy hormonální antikoncepce, samotný vyšší věk ženy nepředstavuje kontraindikaci. Je však třeba si uvědomit, že se stárnutím organismu se choroby a stavy, které užívání hormonálních kontraceptiv ovlivňují, nebo dokonce znemožňují, vyskytují častěji. Kombinovaná hormonální kontracepce přináší ženám v perimenopauze výhody kontroly cyklu, odstranění počínajících klimakterických příznaků i ochranu kostní hmoty. Nejčastěji se doporučuje nízkodávkovaná hormonální kontracepce.
Výhodná jsou nitroděložní tělíska s levonorgestrelem, která mohou po vyhasnutí vlastní hormonální produkce organismu sloužit jako ochrana děložní sliznice při substituční estrogenní léčbě,“ dodává lékařka.
Kombinovanou antikoncepci nelze podat ženám s anamnézou hormonálně závislých nádorů nebo při podezření na ně, dále těm, které prodělaly trombózu či embolii, pacientkám se závažnými vrozenými poruchami krevní srážlivosti, se závažnými jaterními poruchami, trpícím migrénami s aurou, vysokým krevním tlakem nebo kuřačkám starším 35 let.
Obsahuje pouze jednu látku, gestagen, bez přítomnosti estrogenu, proto ji mohou používat ženy, u kterých užívání estrogenů není vhodné, jako jsou například kojící matky, pacientky se zvýšeným rizikem tromboembolie, trpící hypertenzí či diabetem nebo kuřačky starší 35 let. Čistě gestagenní kontracepce nemá vyjma těhotenství a karcinomu prsu v podstatě žádnou absolutní kontraindikaci, samozřejmě je ale třeba u některých stavů a chorob pečlivě a individuálně zvážit její podávání.
Antikoncepční efekt je vyvolán obrannou reakcí děložní sliznice, která má posléze za následek zastavení nebo omezení pohybu spermií, jež proto nemohou vajíčko oplodnit. Hormonální nitroděložní tělíska jsou nejvhodnější volbou pro ženy, které již rodily a další těhotenství plánují až po delším časovém období, nebo pro ženy, jež požadují dlouhodobou a spolehlivou antikoncepci s návratem plodnosti. Vhodné je též v období perimenopauzy (zeslabení krvácení, protektivní působení proti vzniku karcinomu endometria) a pro ženy, které ze závažných zdravotních důvodů nemohou užívat hormonální antikoncepci.
„Doba užívání jednoho druhu hormonální antikoncepce ani hormonální antikoncepce jako takové není nijak omezena, vždy je ale třeba – jak již bylo řečeno výše – postupovat přísně individuálně a přizpůsobit se měnícím se potřebám uživatelky samotné i jejího organismu,“ uzavírá MUDr. Baťková.
U nepravidelného cyklu nebo při takzvaném neplánovaném krvácení mezi cykly, které je nejčastější příčinou ukončení aplikace hormonální antikoncepce, je vhodné vyčkat minimálně tři cykly, zda nedojde k úpravě. Změny preparátů po jednom cyklu nepřinášejí řešení! Vždy je potřeba zjistit, zda je daný preparát užíván správně a pravidelně a zda krvácení nemůže být spojeno s podáváním jiných léků nebo například s kouřením.
Vždy se skládá ze dvou látek, tzn. estrogenu (zpravidla syntetického ethinylestradiolu) a některého z rozličných druhů gestagenů. Na evropském trhu je od roku 2008 též tzv. přirozený estrogen, estradiolvalerát (v kombinaci s dienogestem), který je schopen se v organismu přeměnit na přirozený estrogen – estradiol, jenž se rychleji vstřebává a zároveň rychleji odbourává, čímž méně zatěžuje metabolismus jater. Tím, že režim podávání kopíruje přirozený menstruační cyklus, se daří lépe udržet stabilní hladiny hormonů v krvi, což může ženám přinést méně nežádoucích účinků souvisejících s kolísáním hormonálních hladin (např. právě bolesti hlavy, prsou, poruchy nálady).
Odborná spolupráce: MUDr. Irena Baťková gynekologické oddělení Ústřední vojenské nemocnice Praha www.uvn.cz
(Článek vyšel v časopisu Moje zdraví 5/2014)