Maminka.czzvyky

Svatojánská noc: Proč je kouzelná a jaké pověry a tradice se s ní pojí? Natrhejte si svatojánské bylinky, jsou léčivé

simPavlína Zítková 23.  6.  2024
Svatojánská noc je noc plná magie, kouzel, síly. Mnoho tradic se přitom dochovalo do dnešní zrychlené doby. Zpomalte proto s námi a připravte se na tento krásný svátek. Jaké se s ním pojí pověry a pověsti? A proč je vhodné v tuto dobu trhat bylinky a květy?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Proběhlý letní slunovrat ohlásil, že slunce je v plné síle a nic nebrání tomu, abychom skočili do léta – období plného tepla, úrody a síly. A právě svatojánská noc nám do léta otevírá dveře naplno. Je to velký evropský lidový svátek, který je nejen oslavou letního období, ale také narození Jana Křtitele.

Svatojánskou noc budeme slavit z 23. na 24. června. Jan Křtitel byl prorokem a kazatelem, který připravoval lid na příchod Vykupitele. Křtil mnoho lidí v posvátné řece Jordán, včetně Ježíše Krista.

VIDEO: Letní slunovrat/Noc Kupala s Helen Stanku

Svatojánské ohně a kouzla magické noci

Se svatojánskou nocí jsou pevně spjaté ohně, které se v dávných časech nejčastěji zapalovaly na kopcích. Přes ně se skákalo, aby si lidé zajistili pevné zdraví a mladé zasnoubené dvojice oheň přeskakovaly, aby měly šťastné manželství.

Zapálené ohně sloužily také k zapalování košťat, která se pak vyhazovala do vzduchu, nebo se s nimi kroužilo, aby držela čarodějnice v bezpečné vzdálenosti. Není divu, protože právě o svatojánské noci se po lesích proháněly divoženky, čarodějnice a lesní ženy. Věřilo se, že se dívají do oken a lidské děti vyměňují za svoje. Také lákaly muže do tance, pokud některý svolil, špatně to s ním dopadlo, rozsápaly ho.

Vedle divoženek a čarodějnic ještě ožívaly bludičky, tedy duše zemřelých nepokřtěných dětí, tzv. nekřtěňátek. Ty lákaly poutníky do bažin, a bylo je možné zahnat jen nadávkami a kletbami. Dobrý člověk se jich ale bát nemusel.

Dědictví našich babiček: nezapomeňte na svatojánské bylinky

Ke Svatojánské noci také neodmyslitelně patří „svatojánské kvítí“, které má opodstatnění i ve fyziologii rostlin.

“Když se rozhlédneme kolem sebe, je červen měsícem květů. Rostliny od jara dostatečně narostly, nasbíraly síly a jsou v plném rozkvětu. Svatojánská noc navazuje na slavnosti letního slunovratu. Slunce dosahuje svého vrcholu a dny jsou nejdelší v celém roce. Oproti letním parným měsícům je v přírodě ještě dostatek vláhy a zároveň nehrozí dlouhé deště, které dle pranostik přicházejí pravidelně na sklonku června,” vysvětluje Ing. Kateřina Jindrová, projektantka zahrad pro děti.

Máte tedy ideální podmínky pro sběr bylin „na květ“ i bez síly dorůstajícího měsíce nebo souvislosti s pohanskou magií. “V tuto chvíli je ideální čas na sběr bylin, které po odkvětu začnou tvořit plody a nedají nám šanci další sklizně: třezalka, mateřídouška, heřmánek, černobýl řebříček, dobromysl, chrpa, sléz… Nemusíme se omezit ale pouze na květy. Doba je ideální i pro sběr natí, které musíme sklidit ještě před květem – typicky meduňka, bazalka, brutnák, kontryhel nebo máta,” dodává Kateřina Jindrová.

Čarovná moc svatojánských bylin. Třezalka pomáhá při popáleninách i opruzeninách

Čáry se svatojánským kvítím

Vůně léta a bylinek prostupovala snad všemi svatojánskými tradicemi. Když si nezadaná dívka dala pod polštář svatojánské kvítí, trhané za přísných pravidel v podvečer sv. Jana (devět přesně určených bylin), tak se jí měl ve snu zjevit její nastávající.

Nevěsty pak zašívaly čarovné byliny, nejlépe kapradí, do límečku ženichovy košile a těšily se na šťastné manželství. A komu se nevydařilo manželství, mohl alespoň potěšit srdce i žaludek úžasnou svatojánskou ořechovkou (nevhodné pro děti), která má nejen úžasnou chuť, ale i léčebnou sílu! Přečtěte si celý recept na svatojánskou ořechovku.

Témata: Tradice, svátek, léto, Bylinky pro ženy, čarodějnice, zvyky, magie, Pověry, Jindrová, Kateřina Jindrová, Svatojánská noc, Jan Křtitel, Kouzlo, Byliny, Meduňka, Jana, Helen Stank, Květ, Bylinky, Pověra, No Nam, Ježíš Kristus, Noc, Helen Stanko