[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
"Chcete-li rozesmát Boha, řekněte mu o svých plánech,“ zní legendární citát Woodyho Allena a pravděpodobně to nikdy neplatí víc než v situaci, kdy plánujete vlastní potomky. Já jsem například chtěla mít děti s ideálním věkovým rozdílem dva roky, aby si byly věkově blízké, mohly se navzájem zabavit a odrostly víceméně najednou.
Výsledkem toho je, že mám děti čtyři roky od sebe a nemůžu si tenhle věkový rozdíl vynachválit, protože syn je v pozici staršího bráchy nepřekonatelný a je na něj absolutní spolehnutí, že svou potrhlou mladší sestřičku vždycky pohlídá.
Moje kamarádka Jitka roky hlásila, že chce mít pouze jedno dítě, aby mu mohla věnovat veškerou pozornost a dát mu to nejlepší. Tenhle svět je prý stvořen pro jedináčky.
Proto se aktuálně snaží zvládnout chaos se třemi dětmi – z toho mladší jsou dvojčata – s věkovým odstupem necelé dva roky. Nebo třeba Kamča, moje známá tabulková matka (rozumějte matka, která na všechno aplikuje tabulky a grafy), která si pomocí jakéhosi algoritmu vypočetla, že ideální věkový rozdíl mezi sourozenci je tři a půl roku. Ve skutečnosti ale dělí její starší dceru a mladšího syna téměř devět let.
Na druhou stranu zřejmě neexistují rodiče, kteří by nepřemýšleli nad tím, kdy si pořídit další dítě a jaký věkový rozdíl by byl nejlepší. Jestli se snáze zvládají děti, které jsou si věkově blízko a odrůstají společně, nebo je pro všechny „výhodnější“, když je věkový rozdíl větší a starší sourozenec se může v případě potřeby postarat o toho mladšího. Zjišťovali jsme, co si o optimálním věkovém rozestupu mezi sourozenci myslí odborníci a co můžete čekat.
Jestliže jste před několika týdny porodila, máte za sebou bezproblémové těhotenství, rychlý porod a doma spavé a hodné miminko, možná si říkáte, že není důvod další dítě odkládat. Plánování dalšího potomka ale zbytečně neuspěchejte. Lékaři totiž varují, že pokud těhotenství následují příliš rychle po sobě, zvyšuje se pravděpodobnost komplikací. Rozsáhlá studie z roku 2018 provedená na Harvardu, při které se zkoumalo sto padesát tisíc porodů a jejíž závěry cituje například i BBC, ukázala, že mezi jednotlivými porody by měl být odstup minimálně jednoho roku. Kratší časové rozmezí zvyšuje riziko předčasného porodu, nízké porodní váhy dítěte a úmrtnosti matky i dítěte.
Přecenění vlastních sil a porody příliš brzo za sebou mohou vést i k psychickému vyčerpání, pocitům beznaděje, úzkosti a viny z toho, že žena nezvládá mateřství tak, jak by si představovala a přála.
Dejte svému tělu čas na zotavenou. Potřebují se nejen zahojit všechny jizvy, ale mohou se u vás objevit i snížené hodnoty vápníku nebo železa. Možná se v důsledku toho budete cítit unavená a bez energie. WHO z těchto důvodů dokonce doporučuje odstup mezi jednotlivými těhotenstvími minimálně osmnáct měsíců. „Přecenění vlastních sil a porody příliš brzo za sebou mohou vést i k psychickému vyčerpání, pocitům beznaděje, úzkosti a viny z toho, že žena nezvládá mateřství tak, jak by si představovala a přála,“ upozorňuje psycholožka Zdeňka Dušková. „Intenzivní péče o dvě úplně malé, zcela závislé děti, se samozřejmě zvládnout dá, ale současně je také zdrojem značného stresu.“
Podle průzkumu, který v roce 2019 provedla společnost STEM/MARK, uvedlo pětapadesát procent českých maminek, že výše nákladů, které jsou s rodičovstvím spojeny, je překvapila a zaskočila. Není tedy od věci spočítat si, jestli je váš rodinný rozpočet schopný zvládnout dvě děti velmi podobného věku.
Vědci z University of Notre Dame provedli studii, které se zúčastnilo dvanáct tisíc lidí, a zjistili, že pokud je věkový rozdíl mezi sourozenci větší než dva roky, starší děti dosahují lepších výsledků v matematice i čtení. Autoři výzkumu to vysvětlují tím, že v takových případech mají rodiče víc času věnovat se staršímu dítěti v interakci „jeden na jednoho“.
„Nedá se samozřejmě univerzálně říci, jaký je ideální věkový rozdíl mezi sourozenci. Každá rodina je individuální a má různé podmínky i nastavení, takže každému může vyhovovat něco jiného. Nicméně často se uvádí jako optimální rozestup dva až tři roky,“ říká Zdeňka Dušková. „Dá se předpokládat, že sourozenci v tomto věkovém rozestupu budou mít podobné zájmy, zvládnou podobnou úroveň aktivit, ale i to, že starší dítě lépe přijme svého mladšího sourozence, protože kolem tří let dochází k rozvoji takzvaných tranzitivních citů, což znamená, že dítě dokáže předvídat emoční reakce druhých a dokáže se do nich vcítit.“
Na druhou stranu výzkum, jehož výsledky byly publikovány v odborném magazínu The Journal of the American Medical Association, je v tomto ohledu velkorysejší a tvrdí, že ideálním rozestupem mezi jednotlivými těhotenstvími by mělo být osmnáct až devětapadesát měsíců. A to nejen z biologického hlediska, ale i z hlediska sourozenecké rivality a každodenního fungování rodiny. Cokoli mezi půldruhým rokem a pěti lety se tedy dá označit jako ideál.
Jaké jsou výhody a nevýhody velkého či malého věkového rozdílu mezi dětmi?