[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pocity, které doprovázejí příchod miminka, se však mohou lišit podle toho, jestli jste právě přeskočila dvacítku, nebo vám škodolibě klepe na dveře čtyřicítka.
V každé ženě se roztočí kolotoč všemožných pocitů, když zjistí, že čeká miminko. Zda jsou převážně pozitivní, nebo negativní, závisí mimo jiné i na tom, v jaké životní etapě se zrovna nachází. Ptáte se, jaký věk je pro těhotenství ideální?
Na to vám asi jednoznačně neodpovíme (bohužel ani odborníci). Zmapovali jsme však pro vás, jaké jsou hlavní plusy a minusy těhotenství v různém věku, a to jak ze zdravotního a společenského hlediska, tak i z pohledu samotných maminek.
Představte si třeba devatenáctiletou slečnu - užívá si svůj pohodový život, možná ji právě přijali na vysokou nebo nastoupila po střední škole do své první práce. Hlavou se jí honí spousta ideálů a plánů do budoucna, krouží kolem ní pár kluků a má ještě trochu zmatek v hodnotách a životních prioritách. A najednou bum -zjistí, že je těhotná. Ptáte se na první pocity? Mnohé dívky-maminky se na nich shodnou: izolace od kamarádů a strach z budoucnosti. Ale současně, pokud mají v životě zatím trochu chaos a pořádně nevědí, co vlastně chtějí, mají (aspoň pro dalších pár let) jasno.
„Děti jsem vždycky moc chtěla, ale otěhotněla jsem neplánovaně, když mi bylo 20 a mému příteli 19. Do té doby jsem nevěděla, co si počít se svou budoucností, tápala jsem, a najednou bylo rozhodnuto.
Miminko mi dokonale srovnalo priority a přineslo radost do života. Dnes si myslím, že přišlo v pravou chvíli, protože mi ukázalo správný směr,“ hodnotí s odstupem času své první těhotenství dnes 30letá Klára, spokojená maminka tří dětí.
Jste na vrcholu sil a ujasníte si priority
Pokud otěhotníte před dvacítkou nebo lehce po ní, ve většině případů je vhodné (ne-li nutné) přerušit aspoň na pár měsíců školu. V této době to ale pro vás nemusí znamenat konec se vzděláním a dalšími plány. Až se miminko dostane do věku, kdy nebude odkázané jen na vaši péči (nejlépe až dokojíte), můžete se ke studiu vrátit. Mnohé studující maminky dítě ještě více motivuje, uvědomují si, že svým vzděláváním pěstují slibnější budoucnost už nejen pro sebe.
Ovšem jsou i dívky, které se na maminkovskou roli těší už od svých prvních -nácti let. Některé časem ze svých ideálů vystřízliví, jiné jsou nadšené, když se jejich sny vyplní a kolem dvacítky skutečně porodí.
„Zuzka se narodila tři měsíce před mými 20. narozeninami a rozhodně byla plánovaná a očekávaná. Těhotenství bylo naprosto bezproblémové a bez komplikací. Zrovna tak i porod a šestinedělí,“ vypráví Romana. Patří do skupiny maminek, které s mateřstvím neotálely, ale počítaly s ním, a tak přijaly roli maminky naprosto přirozeně.
„Při výchově dítěte nezáleží ani tak na věku, ale hlavně na vyzrálosti ženy,“ dodává Romana. Nesporný je fakt, že v době kolem dvacítky má člověk spoustu energie. A pokud ji mladá, svěží maminka vloží do péče o miminko, bude pro ni mateřství obohacením a ona bude pro děťátko tou nejlepší kamarádkou. To potvrzuje i Klára: „Mateřství mě nadchlo a naprosto pohltilo. Magdalenka byla úžasné miminko, které nám dělalo jen radost. Měla jsem energie na rozdávání a holčičce jsem se věnovala intenzivně.
Vzpomínám si, jak jsem se nemohla dočkat, až se ráno probudí.“
Kamarádi odcházejí a vám chybí zázemí
Kolem dvacítky si užíváte života plnými doušky. Buď studujete vysokou školu se vším, co k tomu patří, nebo jste sehnala bezvadnou práci a možná utratíte půl výplaty za úžasnou značkovou kabelku. Večery většinou trávíte se svými přáteli po barech, na koncertech, v kině. Prostě máte starosti související pouze s vašimi potřebami.
Když do toho přijde miminko, je to šok zejména proto, že se musíte urychleně přizpůsobit mateřským povinnostem a odsunout své vlastní preference na druhé místo. Samozřejmě že se vašim spolužačkám příliš nechce probírat kvalitu či (nedej bože) obsah dětských plínek, problémy s kojením nebo neustálé kruhy pod očima. Tak se kamarádům logicky dříve či později vzdálíte. Ale nezoufejte, a hlavně se neizolujte od okolí. Projděte se s kočárkem po parku a určitě potkáte maminku, k níž budete mít bez ohledu na věk blíž.
„Kolem mě byly maminky třicátnice, které měly za sebou úspěšnou kariéru a čekaly své první vytoužené miminko. Vedle nich já - nedostudovaná, svobodná a bez finančních jistot. Dnes bych nad tím mávla rukou, ale tehdy jsem to dost řešila.
Mé spolužačky začínaly studium na vysoké škole a já jsem se jim vzdálila. Největším problémem asi bylo chybějící materiální zázemí. Neměli jsme vlastní byt ani finance potřebné k jeho koupi. Hodně nám pomáhali rodiče, obě rodiny byly z první vnučky nadšené,“ svěřuje se Klára. Problém se zázemím je u mladých maminek jeden z nejpalčivějších. V případě, že nejsou poblíž rodiče, kteří jim pomohou, může být počátek jejich mateřství negativně poznamenán úzkostí a obavami z budoucnosti.
Kolem třicítky už začne většina žen o mateřství přemýšlet. V této době už jste vyhraněnější, máte jasnější představu o budoucnosti a svém domově. Buď jste zdárně dokončila vysokou školu, nebo už máte za sebou několik úspěšných let v práci a nabízejí se vám stále nové možnosti. Už taky nemáte tolik energie na večerní posedávání po barech. Raději si zalezete doma s knížkou nebo se třeba i podíváte na oddechový seriál.
Být matkou je přirozené a další čekání je riskantní
Mít miminko v tomto věku je dáno přirozeným vývojem a krystalizací hodnot v průběhu času. Cítíte potřebu dát svému životu hlubší smysl a v roli matky se realizovat.
Jste taky o dost „rozumnější“ než kdysi, přistupujete tedy k maminkovské roli zodpovědně. „Kdybych měla miminko dřív, myslela bych asi víc na sebe než na dítě. Ale trochu jsem věkem zpohodlněla a nemám potřebu dítě trápit třeba cestováním či svěřováním do péče cizím lidem. Nemám ale pocit, že o Davídka pečuji přehnaně.
Nechávám ho, ať se snaží sám, sleduji ho zpovzdálí a zasahuji výjimečně. Možná o různých problémech víc přemýšlím, procházím literaturu, internet, časopisy. Někdy se až zhrozím, kolik hodin jsem tomu věnovala,“ hodnotí své mateřství středoškolská učitelka Majka, která si teď, ve svých 34 letech, maximálně užívá ročního syna. Tělo je v této době na těhotenství zcela připraveno. U většiny žen má v tomto věku normální průběh. Gynekolog a porodník MUDr. Michal Koucký sice připouští, že „po 35. roce vzrůstá riziko chromozomálních abnormalit a výskytu komplikací přidružených k těhotenství (například vysoký tlak a cukrovka)“, ale kvalitní perinatologickou péčí lze komplikacím předejít.
Utrpí životní styl a energie ubývá
V této době máte (nebo aspoň většina z vás) dokončené vzdělání, zařízený domov a práci, v níž se realizujete.
Můžete si tedy zpestřovat život cestováním, nakupováním trendových bytových doplňků nebo třeba večeřemi v luxusních restauracích. „Žili jsme s manželem velmi intenzivně -veškerý volný čas jsme věnovali sportu, kultuře a také cestování. Této vášni jsme obětovali i jistotu zaměstnání. Zvykli jsme si na náš životní styl, osobní a finanční nezávislost….“ přiznává Majka výhody života bezdětných třicátníků. Že si podobné slasti dopřáváte? Potom bude mít miminko značný dopad na váš životní styl.
Podle psychologů je důležité uvědomit si, že na prvním místě je teď vaše miminko - vy jste druhá v pořadí a váš partner třetí. Měla byste si říci: Už jsem toho vyzkoušela dost, vstřebala přiměřené množství informací, viděla část světa - a teď je čas na změnu. Je to přirozené a měla byste to respektovat.
Když se vám narodí miminko po třicítce, budete asi mnohem unavenější než vaše o deset let mladší „kolegyně“. Energie ubývá a koloběh spojený s dítětem dokáže slušně vyčerpat. Navíc pokud máte manžela věčně v práci (mezi třicítkou a čtyřicítkou je to u mužů téměř norma) a babičky daleko, máte někdy pocit, že do večera nevydržíte. Ale musíte se vzchopit, protože na vás číhá hora nevyžehleného prádla.
Abyste se udržela v kondici, snažte se dodržovat zásady nezbytné pro zdravé těhotenství: nekuřte, pravidelně cvičte, choďte na procházky, jezte zdravě, a hlavně - hodně odpočívejte.
Naše maminky a babičky se asi nestačí divit. Čím dál víc žen odkládá maminkovské starosti na pozdních „třicet“, nebo dokonce na léta po čtyřicítce.
Většinou jsou to vzdělané ženy, které chtějí dosáhnout určitého postavení v zaměstnání či ve společnosti, nebo ty, jimž zcela zaplňuje život nějaký koníček.
Dosáhla jste úspěchu v práci a máte na děti víc času
Patříte do skupiny žen, které se ihned po studiu zakously do práce a dokázaly takto fungovat třeba dvacet let? Sice jste například jako ambiciózní finanční ředitelka nebo úspěšná kadeřnice trávila většinu dní v práci, dokázala jste se ale mezitím i bavit. Chodit do kina, cestovat, prostě si užívat života. Nebo jste prostě nepoznala toho pravého partnera pro založení rodiny dříve než ve čtyřiceti... Tyto vyzrálé ženy jsou potom dobrými, zodpovědnými matkami. Jsou „moudřejší“ a v neposlední řadě i lépe zajištěné. Mohou svému miminku nabídnout zkušenosti a zázemí domu nebo dokonale zařízeného bytu. A protože mají už za sebou pár let strávených v pracovním stresu, je pro ně mateřství příjemnou změnou.
Musíte být pod lékařským dohledem a nemáte hlídací babičky
Někdy je ale chybou myslet si, že když jste úspěšná podnikatelka, budete taky naprosto dokonalou maminkou. Ne vždy všechno funguje podle vašich představ a vy budete možná rozhozená z toho, že nejste schopná dodržovat všechny svoje zásady. Psychologové tvrdí, že některé ženy po čtyřicítce mají nereálné nároky na sebe samé, protože tak dlouho čekaly na svou rodičovskou roli, aby v ní pak byly perfektní. Ze zdravotního hlediska je každé těhotenství po čtyřicítce považováno za rizikové. „Nemusí nakonec probíhat abnormálně.
Rizikovost spočívá hlavně ve vyšší pravděpodobnosti vzniku vysokého tlaku, cukrovky a chromozomálních odchylek. Vyšší věk v době prvního porodu s sebou nese i sníženou pružnost tkání a poruchy děložní činnosti vedoucí častěji k císařskému řezu. Nicméně pokud se žena cítí zdravá, zejména je-li fyzicky zdatná, není jistě z pohledu porodníka proti těhotenství námitek. Musí být však bedlivě v poradnách sledována,“ hodnotí těhotenství starších maminek MUDr. Koucký. Vaši rodiče jsou starší, nemají už dostatek energie a trpělivosti na to, aby se plně věnovali vnoučatům a užívali si babičkovský a dědečkovský stav se vším všudy. Nepočítejte radši s tím, že se budete moci vrátit po několika měsících do práce... Do takové situace se dostala i Iveta, která má pětiletého syna a nyní je ve svých 42 letech na mateřské s dvouletým Tobíkem.
„Mám velkou nevýhodu oproti jiným maminkám, se kterými se vídám ve školce. Většinou mají aktivní babičky, které se jim, když je potřeba, postarají o děti. Moje maminka už bohužel nežije a rodiče manžela už fyzicky ani psychicky na ty naše raubíře nestačí. Tak mi nezbývá než najmout si chůvu, která ale přijde na dost velké peníze...“ Co dodat? Možná jen to, že všeobecný návod na to, nakdy si naplánovat těhotenství, neexistuje. Vše záleží jen na vaší osobnosti, prioritách a vnitřních touhách. Poslouchejte tedy své tělo a duši - k mateřské roli se určitě přihlásí, až přijde ten pravý čas.
Matkou ve 20 JANA BERNÁŠKOVÁ, Justina (necelé 3 roky)
Ačkoli mi bylo jen lehce přes dvacet, měla jsem roztočený seriál a roli v Divadle na Vinohradech, rozhodli jsme se s partnerem pro dítě. Je o jedenáct let starší, a tak tvrdil: „Je už nejvyšší čas, abych ještě stihl jeho maturitu!“ Ovšem nečekali jsme, že se to povede tak brzy. Ale nelituju ničeho - dítě jsem chtěla a o svoji kariéru se rozhodně nebojím.
Matkou ve 30 ALICE BENDOVÁ (Vašík, necelé 2 roky)
Stala jsem se matkou ve třiatřiceti letech a bylo to tak akorát. Aspoň pro mne. Jednak jsem si napřed chtěla vybudovat nějakou pozici a někam se podívat, jednak jsem chtěla pořádně poznat muže, se kterým chci dítě mít. Ale fakt je, že ve dvaceti letech bych asi byla uvolněnější -prvorodičky mého věku bývají až moc úzkostlivé a někdy i poněkud trhlé.
Matkou ve 40 VALERIE ZAWADSKÁ, Honzík (14 let), Roman (11 let)
Druhého syna jsem porodila tři týdny před svými čtyřicátinami, dostali jsme ho vlastně k narozeninám. A jak se říká, že starší maminky mají méně trpělivosti, tak u mne to bylo právě naopak. Už jsem se nehonila za kariérou a za požitky běžného života. Vůbec mi nevadí, že budu mít své syny „na krku“ ještě po padesátce, jsou to naprosto samostatné jednotky.