[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Až 30 procent miminek trpí po narození kojeneckou nebo také tříměsíční kolikou. Jak uvádějí pediatři, je to jeden z nejčastějších problémů, které v ordinacích s maminkami řeší. Podle odborníků je hlavní příčinou koliky nezralost trávicího systému, respektive chybějící střevní mikroflóra, která se u kojenců teprve postupně utváří. Takzvané prdíky trápí občas každé dítě.
Často kvůli polykání vzduchu při krmení, jindy jsou na vině stopy nadýmavých jídel v mateřském mléce, méně častým důvodem je nesnášenlivost určitých potravin, například bílkoviny kravského mléka. K zažívacím potížím může ovšem přispět i neklidná rodinná atmosféra, protože každé miminko potřebuje nejen pravidelný režim, ale i pocit bezpečí a důvěry. Pokud ovšem jinak zdravý kojenec opakovaně pláče po krmení nebo v podvečer, může jít o jeden z příznaků takzvané tříměsíční koliky.
Kojenecká kolika se obvykle objevuje v prvních čtyřech týdnech po narození a zpravidla ustává po třetím měsíci věku. Tímto problémem trpí kluci i holčičky, děti kojené i ty na umělé výživě.
Miminko má nafouklé bříško, které ho bolí, různě se kroutí, prohýbá, přitahuje nožičky k tělu, zatíná pěstičky a rudne v obličeji. A hlavně – má záchvaty neutišitelného pláče, který může trvat i několik hodin. Objevuje se ve stejnou denní dobu (mnohdy právě pozdě odpoledne a večer) a provází ho říhání, kručení v bříšku a jiné „podezřelé“ zvuky ze zažívacího traktu.
Vyzkoušejte osvědčené tipy, které ale pomohou většinou jen na chvilku. Útěchou vám může být, že kolika se ne nadarmo nazývá tříměsíční, skutečně brzy odezní.
Jejich éterické oleje zmírňují napětí hladkého svalstva, působí protikřečově a harmonizují trávení. Masírujte kruhovým pohybem po směru hodinových ručiček, pomalu a jemně. Masáže provádějte ve vyhřáté místnosti, aby bylo bříško neustále v teple. Miminko můžete začít masírovat asi týden po porodu, nejdřív jemně zastudena lisovaným mandlovým olejem nebo olejem z meruňkových jader. Éterické oleje je možné používat nejdřív od 9. týdne života dítěte. Masáž je možné provádět jednou týdně, později i častěji. Každá masáž má však svá jasná pravidla.
Pokud máte pocit, že uděláte miminku dobře, když mu dopřejete víc prášku, než je předepsáno, jen mu uškodíte a naopak přivoláte zácpu a bolesti. Naštěstí jsou na trhu pomocníci, nejrůznější kojenecká mléka složením přímo uzpůsobená na tyto obtíže. Stačí se poradit s pediatrem, určitě vám další produkty doporučí. Některé studie pozitivně hodnotí vliv probiotických mléčných bakterií ve střevech, ty můžete dodat dítěti buď přímo v produktech z lékárny, nebo prostřednictvím mlék obohacených o probiotika.
To je klasika prvních měsíců. Odříhnutí, na něž po krmení toužebně čeká každá maminka, často končí ve formě ublinknutí na rameni. Stejně jako v případě koliky jde o naprosto fyziologický jev. Když se jedná o množství asi 5–10 ml, můžete být bez obav. Dítěti se uleví, přebytečné mléko spolu s napolykaným vzduchem přirozeně odejde. Některé děti si odříhnou bezprostředně po nakrmení, jiným to trvá nekonečně dlouho. Důležité je, jak se dítě po nakrmení projevuje. Když je klidné, spokojené a usne, nemusíte mít obavy.
O tom, že ho bolí bříško, svědčí neklid, kroutivé pohyby a pláč. Tlačí ho napolykaný vzduch, který zůstal v zažívacím traktu a je potřeba se ho zbavit. Opatrnost je namístě, když po jídle u miminka dochází k záchvatům kašle nebo potížím s dýcháním, to už může jít o gastroezofageální reflux. Dítě v takovém případě opakovaně ublinkává, zároveň mírně zvrací, špatně saje, je dráždivé, nepřibývá na váze a hůř spí. Příznaky se liší podle věku, může i chrčivě dýchat, především po jídle, má ucpaný nosík a vypadá, jako by mělo rýmu. U nedonošených dětí je riziko větší, hrozí i přerušení dechu či zánět plic z vdechnutého mléka.
U kojenců se gastroezofageální reflux objevuje v prvních třech měsících života a považuje se za fyziologický, když se neobjeví žádné další obtíže než ublinkávání. Říká se mu fyziologický reflux – zasahuje jen krátce do dolní části jícnu a nevyvolává žádné příznaky. Růstem dítěte se obvykle vše upraví. Není většinou třeba žádná speciální léčba, jen změna hustoty mléka, polohy při krmení a frekvence podávání stravy. U starších dětí už se problém léčit musí. Důležitá je včasná a správná diagnostika. Pečlivý dětský lékař reflux odhadne a pošle miminko na sonografické vyšetření.
K ublinkávání nebo zvracení dochází nejčastěji, když miminko leží dlouho na zádech. Někdy stačí polohovat, zvednout mu hlavičku a horní část trupu. Po kojení nebo krmení z lahvičky nechte dítě ve vzpřímené poloze a šetrně a pomalu s ním manipulujte. Rozvoji refluxu můžete zabránit tím, že ho budete krmit pravidelně a spíš v menších (a častějších) dávkách. Je vhodné zahušťovat stravu – jde to i u plně kojeného miminka speciálními přípravky, nebo podávat před kojením rýžový odvar. Vždy je nutná konzultace s pediatrem, protože příčinou ublinkávání může být kromě gastroezofageálního refluxu nějaká anatomická odlišnost a další příčiny.
Článek vyšel v časopisu Maminka 9/2013