Maminka.czČasopis Maminka

Když je koníček životní náplní: Čeští manželé mají na Fuerteventuře školu surfu

Michaela Láchová 8.  8.  2021
Kdo někdy okusil surfování, ví, že ten pocit, když chytneš vlnu, se nedá popsat. Je to jednoduše návyková záležitost. Své o tom ví i Petr s Katkou. Manželé, kteří surfování doslova propadli. Na španělské Fuerteventuře lásce k tomuto sportu učí nejen své děti, ale i žáky surfařské školy, kterou zde společně založili.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

„Vždycky jsem chtěla jet na delší dobu do Španělska, klidně sbírat pomeranče. 
Můj, tehdy ještě partner, dnes už manžel Petr chtěl zase vyrazit někam, kde by se dalo windsurfovat. A tak jsme se vydali na jih Španělska dodávkou a začali pracovat ve steak housu. Téměř dva roky jsme bydleli v obytném autě na pláži,“
vypráví sympatická dvojnásobná máma Katka s tím, že po dvou letech se situace opakovala, tentokrát ale zamířili na Kanárské ostrovy, kde také s manželem nakonec zůstali.

Oba se zamilovali do surfování a to se také stalo hlavní náplní jejich života. Dokonce i tou pracovní, protože si na Fuerteventuře, konkrétně v oblasti Corralejo, založili surfařskou školu, ve které učí jak začátečníky, kteří na prkně nikdy nestáli, tak pokročilé. „Není nic lepšího, než si zajezdit na vlnách a užívat si volnosti, kterou tento nádherný sport nabízí,“ říká Katka. 

Děti řádí na surfu už od tří let 


Lásku k surfování předali Katka s Petrem přirozeně i svým dvěma dětem, které postavili na prkno, jakmile to jen trošku šlo. „Ve dvou a půl letech už uměli oba plavat a ve třech už jsme zkoušeli surf,“ směje se Katka. Jak ale druhým dechem dodává, ty správné síly nabrali až kolem sedmi let, kdy se začali ve vodě skvěle orientovat. „Do té doby oba jezdili, ale až po sedmém roku se do toho uměli pořádně opřít a my jsme začali sklízet ovoce,“ říká. 

Obě děti se narodily na Kanárských ostrovech, a přestože s rodiči doma mluví jen česky, perfektně ovládají i španělštinu, ve které probíhá výuka ve škole. Domluví se ale i anglicky, francouzsky a italsky, protože jejich spolužáci ve třídě pocházejí z různých koutů světa. I to vnímají Katka s Petrem jako velkou výhodu. 

Proč to nezkusit? 

Počkat si na vlnu a pak se jen nechat vést. Jak jednoduše to vypadá. Jak je ale ve skutečnosti těžké naučit se surfovat? „Snažíme se lidem, kteří se chtějí něco naučit, hodně přizpůsobovat. Chceme, aby se cítili bezpečně, se začátečníky nechodíme do žádných obrovských vln. Máme sice záchranářské kurzy, ale o to víc si dáváme pozor,“ vysvětluje Katka, která se svým manželem kromě kurzů pro začátečníky i pokročilé pořádá i kurzy pro handicapované. 

„Na surfování nás nejvíc baví spojení sportu s nádhernou přírodou. A taky počasí, protože jsme v zemi věčného jara,“ říkají Katka s Petrem. A jestli na Fuerteventuře vůbec něco postrádají? „Jasně že ano. Rodinu, kamarády, les… Kvůli covidu jsme nebyli doma téměř rok a moc nám všichni chyběli. Nikdy jsme ani nesnili o tom, že budeme žít takhle, ale žije se nám tady krásně,“ dodává Katka. Jejich surfařská škola Bluewave School funguje díky příznivému počasí na Fuerteventuře po celý rok.

Témata: Časopis Maminka, Rodičovství, Výchova, Sport, Handicap, ostrov, surfování, Škola, Náplň, Fuerteventura, Živo, Španělsko, Manžel, Katka, Surf, Koníček, Sport na Heureka.cz