[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Podle průzkumu C.S. Mott Children's Hospital National Poll on Children's Health je 6 z 10 matek s dětmi ve věku do 5 let za svou výchovu okolím kritizováno. Nejčastěji za kázeň (70 %), stravu a výživu (52 %), spánek (46 %), kojení / krmení z lahve (39 %), bezpečnost (20 %) a péči o děti (16 %).
Samozřejmě že něco jako mom shaming tu bylo vždycky. Zejména některé babičky, ale i maminky či sousedky byly v podobných poznámkách velmistryně, že? Nicméně anonymita sociálních sítí otevřela těmhle jedovatostem a někdy až krutostem pole netušené. Co se na něm odehrává, a to bohužel zejména "mezi námi matkami", jsme probrali se spisovatelkou, autorkou blogu se svérázným názvem Nasraná máma Terezou Marouškovou. Přečtěte si její komentáře k 12 nejčastějším hláškám, které zavánějí mom shamingem na sto honů. A nechte si napovědět, jak na ně zareagovat, aniž byste poztrácela glanc či užila nějaký ten vulgárnější výraz. I tak se vám ohromně uleví!
CO NA TO NASRANÁ MÁMA: Jo. Tak tohle každý mámě vyloženě pomůže. Jako by nestačil ten tlak, že spousta dětí ve věku toho jejího už sedí/chodí/mluví. Jako by nestačily tabulky, které její Jarda plní zpravidla za pět dvanáct. Ne, nesedí. Ne, nechodí. NE! Nemluví. "A mluvíte na něj?" Ne asi. Kolektivně doma mlčíme, aby se náhodou nerozmluvil! Díky, že si zase připadám jako největší loser matka v okolí.
CO NA TO NASRANÁ MÁMA: Vážně chceš slyšet tu long story o tom, jak jsme vysazovali dudlík – nasazovali dudlík – vysazovali dudlík – vyhazovali dudlík – kupovali dudlík – omezovali dudlík jen na noc – "jakože" ztratili dudlík – byli bez dudlíku – znovunavrátili dudlík, protože dovolená – odevzdali dudlík čertovi – zase kupovali dudlík. A ta o plenách je taky dobrá! Pojď, všechno ti to povyprávím.
CO NA TO NASRANÁ MÁMA: Jsme jenom lidi. Nejsme roboti. A nějak se v poslední době zapomíná na to, že i mámy mají nárok dělat chyby. Mají nárok, aby jim občas ruply nervy. Aby daly průchod svým emocím. I za cenu toho, že v danou chvíli nejsou mámy „podle učebnice“. Tahle nutnost být nepřetržitě dokonalá vzbuzuje v matkách tolik mindráků, že postupně ztrácí důvěru samy v sebe. Přešlap není selhání. A máma není stroj.
CO NA TO NASRANÁ MÁMA: Aneb dovolila si svému dítěti dát v hotelu u snídaně do rukou tablet. Protože zkrátka potřebovala svých pár minut klidu k tomu, aby si vypila čaj, nabrala síly a mohla zbytek dne strávit uspokojováním jeho potřeb. Vážně si nezaslouží ani těch ubohých patnáct dvacet minut pro sebe, aniž by ji někdo moralizoval?!
CO NA TO NASRANÁ MÁMA: Počkej, rodíš ty, nebo já? Eh? Já? Tak se starej o sebe!
CO NA TO NASRANÁ MÁMA: Ou, tenkej led. Současný trend někdy až přehnané glorifikace kojení způsobil, že mámy, které nekojí, propadají pocitům méněcennosti. A když ke své otázce přidáte patřičně šokovaný, soustrastný, ba dokonce pohoršený podtón, můžete takovou mámu snadno knockoutovat. Existuje asi tisíc důvodů, proč žena nekojí. Možná nemohla, možná to vzdala, možná nechtěla. Ať jde o cokoliv, nikomu nepřísluší ji soudit.
CO NA TO NASRANÁ MÁMA: Tak tady musím kápnout božskou: podobné výroky jsem jako bezdětná měla na jazyku taky. Vlastní zkušenost je zjevně nepřenositelná. Teď už vím, že:
A fakt si nepotřebuje v diskusích přečíst, že si za takové, jako je ona, pak chlapi hledají náhradu a dobře jim tak!
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Nasraná Máma (@nasranamama)
Příspěvek sdílený Nasraná Máma (@nasranamama)
CO NA TO NASRANÁ MÁMA: Není mateřství jako mateřství. Není dítě jako dítě. A není matka jako matka. Co prožívá jedna, nemusí ani zdaleka kopírovat to, co prožívá ta druhá. Zatímco jedna žena může mít dva spavé, relativně samoobslužné potomky, druhá po měsících nespaní s jedním jede na rezervy, dítě vyžaduje nepřetržitě její pozornost, a když má konečně „padla“, je ráda, že může půl hodiny koukat na prázdno do zdi. Zatímco pro jednu je mateřská skutečně dovolená a i ty zátěžové momenty si dokáže užívat, pro jinou to může být fyzicky i psychicky ten nejnáročnější job, který kdy zažila. Nesuďme podle sebe. Je to fakt blbost.
CO NA TO NASRANÁ MÁMA: A jsme zase u toho. Je tady taková věc, kterou mnozí pořád zjevně nepochopili. Každá nejsme stejná! "Ty bys nemohla? Prima. A já bych zase mohla.“ Jako matky neustále vyhodnocujeme. Potřeby dítěte, svoje potřeby, potřeby partnera a taky rodiny jako celku. Jak ty potřeby skloubit, aby to fungovalo. Aby byli všichni co nejvíc spokojení, ba dokonce šťastní. A podle toho pak jednáme. Volíme cesty, které shledáváme v rámci možností nejschůdnější. Cesty ušité nám na míru. Ne vám na míru. NÁM! OK?
CO NA TO NASRANÁ MÁMA: „A ty jsi jako sociálka? Nebo naše pediatrička? Emeritní agentka StB? Nebo o co tady jako jde?"
I mámy mají nárok dělat chyby. Mají nárok, aby jim občas ruply nervy!
Někdo v těhotenství kromě biologického materiálu určeného k výsadku nepřibere ani deko, někdo přibere třiadvacet kilo. (Jako já.) Někdo kojením „jakobynic“ zhubne do pár měsíců i o kila, která měl před těhotenstvím, někdo se s tím pere roky a tělo mu akorát hází klacky pod nohy. Někdo dobíjí ztracenou energii z nočního vstávání rychlými cukry, někdo samým zoufalstvím zapomíná jíst a ztrácí se před očima. Pro někoho je priorita dostat se zpátky do formy, protože je to jeden z hlavních pilířů jeho dobré psychiky – takže cvičí. Pro někoho je priorita využít těch pár chvil volného času k odpočinku u telky s nohama nahoře. Boj s nároky společnosti na to, jak bychom měly jako matky vypadat, nás mnohdy uvrhá do koloběhu toxických myšlenek. A čím víc se v tom kruhu točíme, tím hlouběji se propadáme. Co třeba místo poukazování na naše rádoby nedostatky poukázat na to, v čem skórujeme? Ať konečně pochopíme, že za něco stojíme, i když nevypadáme jako ten zástup primabalerín z Instagramu?
CO NA TO NASRANÁ MÁMA: Tohle je jeden z největších evergreenů „mama univerza“ a klenot mezi komentáři českého internetu. Stačí nahlas vyslovit, že jste se s příchodem dítěte ocitla v nějakém psychickém diskomfortu či že si to mateřství – nedej Bože – neužíváte, a hned koupíte virtuální dělo, po kterém vám div nevypadají všechny zuby. Jako by snad to, že neskáčete radostí do stropu, že jste už měsíce nesvěsila ruce a padáte na hubu vyčerpáním, znamenalo, že jste špatná máma a měli by vám vyoperovat dělohu. Ne! Žádný pocity z vás nedělají špatnou mámu. A NE! Není se za co stydět.
"Nekorektní blog pro zpruzené matky" vznikl s úmyslem sdružit pár desítek, možná stovek maminek, které se nebojí veřejně přiznat, že mateřství není zdaleka taková idyla, jak se na sociálních sítích prezentuje. Během půl roku na sebe nabalil více než deset tisíc lidí a získal ocenění Mamablog roku 2021 a 2022. V éře trendu "positive vibes" a instagramových klišé poskytuje Nasraná máma alternativu pro ženy, jimž už jednoduše tečou nervy a které se v tom cítí mnohdy samy. V roce 2021 vyšla jeho autorce Tereze Marouškové knižní prvotina Nasraná máma: Nekorektní průvodce těhotenstvím od početí k porodu a loni pokračování s podtitulem Nekorektní průvodce prvním rokem mateřství.