[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Většina českých žen je v době svého těhotenství přesvědčena, že bude své miminko kojit. A skutečně z českých porodnic odchází více než 95 procent novorozenců jako plně kojených dětí. V šesti měsících už ale kojí jen necelá čtvrtina žen, takže zbylé tři čtvrtiny dětí baští umělou kojeneckou výživu. Oba způsoby mají svoje výhody a nevýhody, statistika však jasně ukazuje, že kojení není nic automatického. Bohužel většina žen to zjistí až poté, co se při kojení doslova trápí.
Přestože většina prvorodiček považuje před porodem kojení za něco naprosto přirozeného, po narození dítěte je mnoho z nich zaskočeno nejrůznějšími problémy, s nimiž se musejí potýkat.
Například osmatřicetiletá Alena z Prahy vzpomíná, že po prvním porodu doslova probrečela několik týdnů, po něž se zoufale snažila nakrmit své dítě z prsu. „Před šestnácti lety se o potížích s kojením moc nemluvilo, takže i když jsem navštěvovala předporodní kurz, kojením jsem se v podstatě vůbec nezabývala. Brala jsem to tak, že prostě budu kojit. Jenže v porodnici ze mě byla nešťastná dokonce i dětská sestra. Ať jsme dělaly cokoli, kojení se mi prostě nedařilo a mléko jsem ze sebe dolovala doslova po kapkách. Strašně mě stresovalo, jak se v porodnici miminka váží před kojením a po kojení. Zatímco moje spolubydlící hned od prvního dne pokaždé nakojila 30 až 40 gramů, můj syn nebyl po kojení, které mi navíc dalo tolik zabrat, těžší ani o gram. Třetí den už jsem byla tak vystresovaná a Ondra zhubl natolik, že mi lékařka raději doporučila, abych dokrmovala,“ vzpomíná Alena.
Kombinací kojení a dokrmování nakonec chlapeček začal přibírat a společně s maminkou mohl být propuštěn domů. Alena po letech přiznává, že údaje z některých vážení raději zfalšovala.
V domácím prostředí a s pečující maminkou za zády se sice Alena trochu uklidnila, potíže s kojením ale neustaly. „Udělala jsem všechno možné i nemožné. Několikrát u mě byla laktační poradkyně, krmila jsem se doporučenými potravinami, lila do sebe litry vody, mléka, melty, zkoušela jsem i černé pivo, které údajně pomáhá… Nakonec jsem nedělala nic jiného, než že jsem se stále dokola pokoušela kojit, a stejně jsem vždycky musela Ondru řvoucího hladem dokrmit z láhve. Na kontrolu po šestinedělí jsem se sotva doplazila a můj gynekolog mi tehdy řekl, že si mám rozmyslet, jestli chci být svému synovi skutečnou mámou, nebo se doslova odrovnat a skončit v nemocnici. Tehdy jsem si řekla dost,“ vypravuje Alena.
Pediatrovi druhý den oznámila, že s pokusy o kojení končí, on její rozhodnutí okamžitě schválil a společně vybrali pro Ondru vhodné umělé mléko. „Neumíte si představit tu úlevu! Rozhodnutí ve mně postupně zrálo, ale ještě v okamžiku, kdy jsem ho vyslovila, jsem si jím nebyla úplně jistá. Jakmile jsem však Ondru nakrmila dvakrát po sobě z láhve, aniž bych se s ním předtím prala a pokoušela se ho nakojit, věděla jsem, že jsem udělala dobře. Ondra se konečně smál, prospal skoro celou noc a já jsem si konečně oddychla,“ dodává Alena.
(Kateřina Bukáčková, výživová a laktační poradkyně)
Pokud o kojení stojíte, je třeba se jím zabývat ještě předtím, než se děťátko narodí. V každém případě je nutné ještě v těhotenství zkontrolovat bradavky.
Vpáčené či ploché bradavky, které by v počátcích kojení mohly činit problém, je možné masírovat a vytahovat, existují také speciální formovače do podprsenky, které prsy na kojení připraví.
Nejčastějším prvním problémem je bolestivé nalití prsů mezi druhým a čtvrtým dnem po porodu. Často se prsy nalijí doslova během pár okamžiků, někdy se přidá i horečka. Na oteklých prsech pak bradavka zapadne a pro novorozence je těžké ji uchopit. Tady pomůže jediné: mezi kojeními prsy ledovat, aby otok splaskl, a těsně před přiložením miminka naopak ňadra nahřát, aby se mléko uvolnilo.
Kojte co nejčastěji; jakmile máte pocit plnosti, přiložte děťátko nebo prsy odstříkejte do úlevy. Pokud vydržíte alespoň osmačtyřicet hodin, prsy se uvolní a bude po problému.
Ať už jste se rozhodla, že kojit nebudete, nebo se to tak prostě seběhlo, absenci kojení si nevyčítejte. „Pokoušela jsem se kojit i dceru, která se narodila čtyři roky po Ondrovi, opět to ale nešlo,“ pokračuje Alena se svým příběhem. „Situace byla úplně stejná, a tak jsem se odmítla trápit a na umělou výživu jsme přešli už v Aniččiných dvou týdnech. Já sama jsem věděla, že je to správné rozhodnutí, ale mnoho lidí, dokonce i úplně cizích, se mě docela neomaleně a s výčitkou ptalo, proč nekojím. Trvalo mi to, ale nakonec jsem si uvědomila, že přece nemusím nikomu nic vysvětlovat. Prostě nekojím, tečka,“ dodává Alena.
K tomu jí pomohly i informace pediatra o tom, že dnešní umělá výživa se svým složením mateřskému mléku zásadním způsobem přibližuje. Kromě toho je výroba velmi přísně kontrolována a umělá výživa od prověřených výrobců má stabilní kvalitu.
Pokud právě stojíte před rozhodnutím, jaké mléko svému potomkovi vybrat, asi vás překvapilo množství druhů umělé mléčné výživy, které je na trhu. Výrobků existuje opravdu řada, takže je nutné pečlivě vybírat. Především je třeba koupit mléko pro danou věkovou kategorii: pro novorozence je to mléko počáteční, na obalu označené jedničkou.
Tato mléka jsou nejpodobnější mateřskému a jsou to produkty komplexní výživy dítěte, není k nim tedy třeba přidávat nic dalšího. Pro děti od čtyř do šesti měsíců se hodí mléko s dvojkou, tedy pokračovací výživa, u níž se předpokládá, že miminko se již také přikrmuje.
Pro batolata jsou pak určena mléka s trojkou a čtyřkou. Kromě nich existují rovněž výrobky umělé mléčné výživy pro speciální situace, zejména produkty pro nedonošené novorozence, miminka s refluxem či děti s alergií na bílkovinu kravského mléka. O použití těchto výrobků je nutné se vždy poradit s dětským lékařem či lékařkou.
Určitý typ alergie má v rodinné anamnéze už většina českých dětí. V takovém případě se doporučuje použití tzv. HA mléčné výživy. Umělé mléko s tímto označením je určeno kojencům s určitým rizikem rozvoje alergie v budoucnu, zejména se to týká dětí, jejichž rodiče či starší sourozenci nějakou alergií trpí.
HA mléko obsahuje zbytky alergenů, ovšem v tak malém množství, že nejsou pro dítě alergizující, tedy samotnou alergii nevyvolají, ale naopak tímto způsobem trénují jeho imunitní systém. Dítě se tak prostřednictvím umělé výživy setká s alergeny v podobě, která je neohrozí, ale naopak posílí jeho odolnost a připraví ho na pozdější přímý kontakt s alergizujícími látkami. To pro děti ohrožené alergií představuje výraznou výhodu.
Zatímco umělé mléko je přísně kontrolováno a jeho kvalita i hygienické standardy jsou zcela stabilní, totéž neplatí o pomůckách, s nimiž děťátko krmíte, tedy zejména o lahvičkách, savičkách a odměrkách. Ty se při špatné hygieně mohou stát semeništěm bakterií, které by vašemu miminku mohly způsobit zdravotní potíže v podobě bolestí bříška, průjmu či závažnějších potravinových nákaz. Proto potřeby pro krmení opravdu důkladně myjte po každém použití a nezapomeňte je sterilizovat.
Záleží na vás, zda investujete do sterilizátoru, nebo zvolíte tradiční a osvědčenou metodu vyváření v hrnci s vodou alespoň po dobu 10 minut. Lahvičky a savičky poté nechte důkladně okapat a vyschnout na čisté utěrce. V obchodech s kojeneckými potřebami najdete i speciální tekuté mycí prostředky na láhve a savičky, jež jsou vyrobeny z přírodních substancí, neobsahují žádné parfémy ani barviva a jejich pH je neutrální. Zbytky mléka, kaší, šťáv či obilovin odstraní pomocí enzymů, takže na nich neulpí žádné nečistoty, které by vašemu děťátku mohly způsobit žaludeční potíže.
Jaké kojenecké mléko doporučujete rodičům pro první podání?
Jako první by se mělo podat hypoalergenní mléko. K těm nejkvalitnějším patří Beba HA1 a Nutrilon HA1, ovšem úplně všechny produkty tzv. jedničkové řady musí odpovídat přísným normám, aby se mléko svým složením co nejvíce přibližovalo mateřskému mléku.
Co když umělá výživa miminku nechutná?
Pokud miminku určitý druh umělé mléčné výživy nechutná, je jistě možné vyzkoušet jiný produkt. Jen není vhodné zkoušet více druhů mléka během pár dní, protože to by pak mohlo děťátku způsobit například průjem, nadýmání či zácpu. Které mléko mají podle vašich zkušeností děti nejraději? Skoro všem dětem chutná Sunar, je totiž nejsladší.
(MUDr. Klára Šillerová dětská lékařka)