[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Zatímco krvácení v těhotenství maminky často vyděsí, s tím poporodním počítají. Vyděsit je ale může zrovna tak. Třeba tehdy, pokud si představují, že přijdou v podobné síle jako menstruace, možná o trošku silněji. Může to tak být, ale nemusí. Míra krvácení souvisí s mnoha faktory včetně předchozího průběhu těhotenství i samotného porodu, ale i s tím, co krvácení předchází.
Pečlivá hygiena je v procesu navracení se do původního stavu to nejzásadnější. A to v průběhu celého šestinedělí, kdy probíhá čištění, hojení a regenerace dělohy. První dny po porodu, kdy bývají očistky nejsilnější, je ideální časté sprchování a také častá výměna poporodních vložek. Důležitý je i klidový režim, protože třeba právě chvíle, kdy maminky vykonávají větší fyzickou aktivitu, může být příčinou ještě silnějšího krvácení.
Pokud vás tedy, stejně jako mě po druhém porodu, zalije vlna euforie a budete mít pocit, že můžete skály lámat, vězte, že tahle energie může hodně rychle spadnout dolů. Opatrnost je namístě, kmitat můžete až později.
Kromě větší fyzické aktivity může být krvácení silnější také po delším kojení. Vyplavuje se totiž hormon oxytocin, díky kterému se stahuje děloha a navrací se pomalu do původního stavu. Stejně tak pokud máte více naplněný močový měchýř – protože co si budeme povídat, s novorozeňátkem někdy člověk zapomene i to, že už se mu chce hodnou dobu na toaletu. I v tomto případě vás může zaskočit větší množství očistků.
A co si pod silnějším krvácením představit? Jednoduše to, že porodnická (ne menstruační) vložka prosákne do dvou hodin. Za masivní krvácení je pak považován stav, kdy vložka prosákne do patnácti minut. To už je ale opravdu situace, kdy je namístě volat záchranku nebo jet do nemocnice. Vzhledem k tomu, že se množství krve v těle během těhotenství zvyšuje o padesát procent, ženské tělo je na určitou ztrátu krve dobře připraveno. Někdy ale mohou nastat komplikace, třeba v případě, že se děloha nezmenšuje dostatečně rychle. Může pak dojít k velkým ztrátám krve.
Naopak mírnější nebo celkově kratší krvácení většinou zažívají maminky, které v průběhu porodu prodělaly instrumentální vyčistění dělohy, tedy revizi dutiny děložní. Tento výkon probíhá v rámci císařského řezu nebo po manuálním vyndání placenty. Tedy v případě, že nedojde k jejímu spontánnímu porodu. Pokud je děloha takto vyčištěna, bývá krvácení v naprosté většině v prvních dnech střední, spíš mírné. Maminky pak také přestávají krvácet v průběhu šestinedělí rychleji.
A jak je to s krvácením po císaři? Hned několik mých kamarádek bylo překvapeno, že vůbec krvácejí, když nerodily spontánně. „Krvácení po císařském řezu bývá méně intenzivní, ale mělo by probíhat,“ podotýká porodní asistentka Bětka Samková. I v případě, že žena rodila císařem, je uvnitř poraněná plocha, v místech, kde byla umístěna placenta. Když se pak oddělí od dělohy, v místech, kde byla připojena, zůstanou otevřené cévy, které krvácejí do dělohy. Po porodu placenty se děloha stále zmenšuje, což cévy uzavírá a krvácení rychle ustává.
Pokud máte v anamnéze poruchu srážlivosti či jste si aplikovala v průběhu těhotenství léky na ředění krve, případně jste v minulosti měla závažnější typ anémie v průběhu těhotenství.
Jestliže jste vícerodička nebo po vícečetném těhotenství, případně pokud jste měla nadměrné množství plodové vody (polyhydramnion). V těchto případech bývá děložní sval „roztažený nad míru“, díky tomu může být zavinování dělohy pomalejší a krvácení silnější.
Pokud jste prodělala protrahovaný, to znamená velmi dlouhý, pomalu postupující porodní proces, nebo naopak porodpřekotný, tedy velmi rychlý.
Silnější krvácení může nastat i po instrumentálním porodu či porodu, u kterého se užívá více medikace, případně se medikace užívá delší dobu.