Maminka.czČasopis Maminka

Když plenka zrůžoví…

Monika Tomsová 25.  4.  2013
Když plenka zrůžoví…
Chystáte se přebalit svoje miminko. Jemně ho položíte na pultík a láskyplně k němu promlouváte. Rozepnete dupačky, povytáhnete košilku, lehounce zafoukáte na odhalené bříško. Sotva odlepíte pásky držící plínku na svém místě a zvědavě nakouknete do jejích útrob, ztuhne vám úsměv na rtech.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

o, co spatříte, vás upřímně vyděsí: se žlutou barvou moči ostře kontrastují karmínové kapky. Ruce se vám neovladatelně rozklepou, v duchu naskakují hororové scénáře, nahlas drmolíte: Prosím, prosím, prosím, ať to není nic vážného! Snad zbaštilo cihlu! Nežádoucí nadělení v podobě tmavých skvrn vás může nepříjemně zaskočit už v porodnici. Obzvlášť pokud jste novopečenou maminkou holčičky.

Když ještě byla u vás v bříšku, předávala jste jí mimo jiné i hormony. Ty po porodu z jejího tělíčka postupně odcházejí, což bývá doprovázeno dvou- až třídenním slabým krvácením. Přivolané sestřičky vás pravděpodobně uklidní, že se jedná o tzv. pseudomenstruaci, obvyklý jev, kvůli kterému si nemusíte dělat starosti. Jak špinění začalo, tak také samo bez jakýchkoli zásahů ustane.

S krůpějemi životodárné tekutiny si snadno spletete hnědé soli kyseliny močové. Pár hodin či dní po porodu se vám v prsech vyrábí průzračná, případně bělavá kapalina kolostrum, kterou svého mrňouska zpočátku krmíte. Jeho moč potom připomíná tmavě žlutou smetanu, v níž se mohou objevit výše zmíněné krystalky. Až se vaše ňadra nalijí mlékem a děťátko se naučí řádně baštit, jeho plínka zazáří světle sluníčkovou a znepokojivé fleky zmizí. Jestli se jim ale u vašeho pokladu zalíbilo, ačkoli už ho přes týden poctivě kojíte nebo ládujete umělou výživou, nechce se mu moc čurat, a když už, nemá odstín moči daleko do okrové, a k tomu připočtete fakt, že ani nijak zvlášť nepřibírá na váze, dojděte se poradit s lékařem. Mohlo by se stát, že potomek je, přes veškeré úsilí zajistit mu potřebné živiny, dehydrovaný.

Neplakat nad rozlitým mlékem

Objevíte-li při přebalování ratolesti cokoli, co se vám nezdá, na nic nečekejte a proberte pochybnosti s pediatrem. Raději osobně (dítko s sebou) než po telefonu. A ani ten nejlepší z nejlepších vám na dálku, podle vašeho zmateného popisu, nedokáže stoprocentně říci, že se jedná o tuhle (a žádnou jinou) diagnózu. Zato ze vzorku moči, zachyceného nejlépe ze středního proudu, určí ledacos. Stačí sice malé množství, ale získat ho, to chce opravdu um, jistou obratnost, notabene i součinnost vašeho děťátka. Jste-li s ním ještě v porodnici, převezme tento úkol na svá bedra tamější zdravotnický personál. Rozbalí mrňouska a se zkumavkou v ruce trpělivě číhá, dokud nezačne čurat, aby v příhodném okamžiku ukořistil potřebný exemplář.

Další variantou je, že mu na genitál nalepí speciální sběrný sáček a teprve potom jeho obsah přelije do zkumavky. Pokud jste ale byla už z nemocnice propuštěna, psychicky se připravte na eventualitu, že si na lovce Pampaliniho budete hrát vy osobně. Ale nebojte, sestřička vám všechno náležitě vysvětlí. Prostým ponořením testovacího lakmusového papírku do nabrané moči doktor zjistí, zda ji kalí krev, či nikoli.

Potřebuje-li přesnější rozbor, pošle vzorek do laboratoře k bližšímu prozkoumání.
Během pár dní bude mít výsledky v ruce a domluvíte se, jak postupovat dál. Znáte to, raději plašit zbytečně a oddechnout si než si později rvát vlasy zoufalstvím, že jste zanedbala něco, čemu jste měla věnovat pozornost. Třeba i vy se ulehčeně rozesmějete, až v ordinaci odhalíte, že krev, jež vás tolik polekala, ve skutečnosti pochází z nepatrné ranky na zadečku robátka, kde mu vyrašila vyrážka, s níž rázně zatočí pečlivé promazávání pokožky.

Jindy maminky smrtelně blednou, zahlédnou-li tmavou, kolikrát jako noc černou stolici miminka, avšak doktor mnohdy jejich obavy rozptýlí ujištěním, že se jedná o reakci na léky. V knize Základy dětského lékařství (František Stožický, Kateřina Pizingerová a kolektiv autorů, Dětská klinika, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, 2006) se mimo jiné dočtete, že novorozenec při kojení nasaje kromě mléka i krev z popraskané bradavky, a tu si nesyslí uvnitř těla, nýbrž ji vyloučí ven. Ať ve stolici, nebo si ublinkne – a hle, pomrkává na vás ruměná příměs!

Ovšem těžko coby laik vypátráte, zda se jedná skutečně o tento případ. Nejeden opatrovník si také lámal hlavu nad záhadou, kde se v počurané plence nemluvněte berou malé „žmolky“, než mu došlo, že to má na svědomí její pohlcovací vrstva, která „mění kapalinu na gel“. Bohužel ne všechny takové objevy se dají zamést pod koberec jako úsměvné historky. Nezvykle vypadající moč, stolice, přítomnost krve kdekoli si naléhavě žádá poradu s pediatrem.

Průtokový ohřívač

Sotva děťátko nakrmíte, nastává tanec: obsah žaludku letí ven vrchem i spodem, přikrášlený navíc tenkými červenými provázky, celkově miminko neprospívá a není ve své kůži. Za těmito obtížemi by mohla vězet potravinová alergie. Nejčastěji kojencům nesedí rajčata, sója, vaječný bílek, pšeničná mouka, kapr, makrela, jahody, citrusy a další. Potvrdí-li se podezření, budete muset dát vale nežádoucí poživatině a vyškrtnout ji po dobu kojení ze svého jídelníčku, neboť alergeny mají tu nepříjemnou vlastnost vetřít se z vaší stravy do mateřského mléka a potažmo nadělat vzpomínanou paseku.

Avšak vyhlídky jsou nadějné – potravinová intolerance má šanci s věkem vymizet. Na všelijakých fórech a diskusích maminky hojně probírají alergii na kravské mléko, respektive na jeho bílkovinu, jež patří patrně mezi ty nejčastější. Jestliže kojíte, rozloučíte se na nějaký čas s mléčnými výrobky, chystáte-li umělou výživu, doporučují odborníci přípravky s upravenou bílkovinnou složkou, tzv. hydrolyzáty.

Pediatr vám k tomu jistě řekne víc. Pro jistotu si s sebou přibalte i špinavou plínku, ať mu předvedete, jaké „dárečky“ ta vaše ratolest vyrábí. Dále mohou novorozenci měřit své síly třeba s rotaviry. Že s nimi svádí lítý boj i váš drobek, lze vysledovat nejen podle průjmů s červánkovým nádechem, ale také podle toho, že se nedožaduje jídla, horkostí a vyprahlostí směle konkuruje Sahaře a působí dojmem „mouchy, snězte si mě“.

Naproti tomu krev v moči zhusta naznačuje infekci močových cest. Avšak nejmenší z nejmenších v tomto případě solidně klamou tělem. Zvlášť jde-li o horní cesty močové. Jsou sice rozmrzelí, horečka jim vylétne na neslušně vysokou hodnotu, kde čile setrvává, ale jinak nic.

Ani co by se za nehet vešlo! Žádné další vodítko, podle něhož by se doktor plácl do čela a s přehledem stanovil diagnózu. Kruh se nám uzavírá, ke slovu přichází odběr moči k biochemickému rozboru. A to by v tom byl čert, aby lékař nepřišel na kloub tomu, co vašemu zlatíčku schází.

Témata: Děti, Časopis Maminka, Dětské lékařství, Plen, Plenka, Nadělení, Pšeničná mouka, Lékařská fakulta, Vaječný bílek, Kapalina, Plínka, Potravinová alergie, Obvyklý jev