Maminka.czTěhotenství

Když se něco pokazí - 2. díl: Gynekologovi hlaste i malé bolístky

Zuzana Labudová 11.  1.  2012
Když se něco pokazí - 2. díl: Gynekologovi hlaste i malé bolístky
Gynekologovi hlaste i bolístky, které vypadají banálně. Pro jistotu! Pokračování článku...

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

< první="" díl="">

U drobných operačních výkonů, například u cerkláže čípku, jsou závažnější komplikace vzácné. Přesto může dojít ke krvácení z děložního hrdla, k poškození vaku blan s odtokem plodové vody, který může vést k potratu, k zánětlivé komplikaci po výkonu nebo ke vzniku tzv. fibrózní jizvy s následnou poruchou otevírání hrdla děložního při porodu. Lékaři se nicméně snaží, aby možným komplikacím předešli, v čemž jim můžete pomoci tím, že budete dodržovat klidový režim a další pokyny. Čemu se ale většinou příliš předejít nedá, jsou tzv. náhlé břišní příhody, které se nevyhýbají ani budoucím maminkám. „Náhlé příhody břišní v těhotenství představují problém, neboť samotnou graviditu mnohdy mění - a to někdy zcela zásadním způsobem - příznaky choroby, které jsou jinak v netěhotenském stavu typické a relativně dobře rozpoznatelné,“ říká doktor Řičánek.

Typickým příkladem je nejčastější chirurgická komplikace v jiném stavu - zánět slepého střeva, který se vyskytuje asi u jednoho z 1000 až 1500 porodů. V první polovině těhotenství zpravidla nebývá obtížné zánět slepého střeva rozpoznat. Jiná situace však nastává v druhé polovině gravidity. „Diagnostika této pro laika banální choroby je ztížena například zvětšující se dělohou, hormonálními vlivy, nemožností opřít se o laboratorní výsledky zánětlivých ukazatelů v krvi těhotné. Kterou ženu při graviditě občas nebolí břicho, nezvrací nebo nemá průjem?
O tyto příznaky, které jsou pro zánět apendixu příznačné, se lékař nemůže opřít. Přitom na tuto možnost musí pamatovat, neboť při apendicitidě je ohrožena nejen budoucí maminka, ale i plod.

Progrese zánětu slepého střeva je v těhotenství dvakrát až třikrát vyšší, stoupá riziko perforace, tedy roztržení střeva a rozvoj zánětu pobřišnice. Při rozvinutém zánětu hrozí potrat nebo předčasný porod,“ vysvětluje MUDr. Řičánek. Léčba spočívá v odstranění slepého střeva. Lékař je nucen mnohdy operovat již při pouhém podezření na apendicitidu. Pokud stav plodu není ohrožen a těhotenství není blízko termínu porodu, není nutno současně provádět sekci. V opačném případě je nutno graviditu ukončit právě císařským řezem a současně je odstraněno slepé střevo.

ČTĚTE TAKÉ: Těhotenská abeceda S - sex, spánek, sport, strie

Jaké z toho plyne poučení pro budoucí maminky? „Hlaste svému gynekologovi všechny příznaky, byť se vám zdají banální. Ne každé pobolívání „těhotného bříška“ je nevinným problémem. Nezlobte se na ošetřujícího lékaře, když vás pošle s „pobolíváním“ do nemocnice, protože si není jistý. Zánět probíhá velmi rychle a situace se může během několika málo hodin dramaticky zkomplikovat. Nezlobte se ani na operatéra, pokud vám „vyrobí“ nepříliš vzhledný dolní střední řez. Nečiní tak proto, že by byl nešetrný, ale proto, že právě tento řez mu umožňuje spolehlivě prohlédnout orgány dutiny břišní a bezpečně provést plánovaný výkon,“ dodává gynekolog.

Je to bezpečné?

Jedním slovem - je. Za bezpečné se operace budoucích maminek považují už několik let. To ale neznamená, že se nemohou zkomplikovat - podobně jako operace u netěhotných žen a mužů. Zejména chirurgické ovlivňování vrozených vad miminka uvnitř dělohy se začalo rozvíjet v 90. letech minulého století, takže s ním lékaři již mají bohaté zkušenosti. Nejčastěji se používá punkce orgánů plodu, většinou tam, kde se vlivem určitého patologického jevu hromadí tekutina, například v močovém měchýři dítěte. Na rozdíl od těchto punkcí lékaři postupně upustili od tzv. výkonů na otevřené děloze, tedy operací plodu při operativním otevření břicha a dělohy matky.

Byly totiž vysoce rizikové, a i když byly technicky úspěšné, miminko pak často zemřelo na pooperační komplikace. Všechny metody prováděné v těhotenství mají společné to, že se lékaři soustředí nejen na matčino tělo, ale také na to, jak operaci zvládne děťátko v děloze. Protože je známo, že od druhého trimestru již cítí bolest, je nutné vyřešit nejen analgezii pro matku, ale i pro plod. Většina podávaných anestetik naštěstí prochází placentou, a tudíž ovlivňuje jak matku, tak dítě. Anesteziolog si je vědom rizik a předem pečlivě promýšlí dávku anestetika tak, aby oba pacienti necítili bolest a přitom bylo množství léků bezpečné.

Psychická pohoda matky při operaci, před ní a po ní je velmi důležitá pro zdar výkonu a také následnou rekonvalescenci. Je přirozené, že těhotná se zákroku velmi bojí, protože má strach nejen o sebe, ale především o své nenarozené dítě. Proto se lékaři snaží poskytnout nastávajícím maminkám co nejvíce informací, a tak úzkosti co nejúčinněji zmírnit. U některých operací je potřeba „uklidnit“ také plod, aby se během zákroku nehýbal. To se dělá navozením tzv. svalové relaxace, a to podáním účinné látky přímo do plodu nebo do pupečníku. Tím se omezí jeho pohyby asi na 2 až 4 hodiny, dítě ale nemusí být „v narkóze“.

Pak je možné operovat při tzv. analgosedaci matky, kdy je žena utlumena, ale může spolupracovat. K celkové narkóze se přistupuje jenom u velmi úzkostných matek, které by zákrok v analgosedaci těžce prožívaly.

Operace v minulosti

Jiný stav mohou ovlivnit také zákroky, které žena absolvovala ještě před otěhotněním. Pokud máte za sebou nějakou gynekologickou operaci, může být vaše gravidita riziková. Zejména se to týká předchozích zákroků na děloze, tedy císařských řezů (především těch opakovaných), operačního odstraňování myomů, vytětí děložní přepážky a dalších výkonů na děložní dutině, po nichž se v děložní stěně vytváří jizva. Ta je vlivem rozpínání v těhotenství náchylná k prasknutí buď ještě v graviditě, nebo při porodu.

Pakliže jste dřívější sekci absolvovala podélným řezem na přední děložní stěně, mělo by být i následující těhotenství ukončeno stejným způsobem. Pokud lékař zkonstatuje, že těhotenství po předchozím císařském řezu není rizikové, stačí důkladné sledování v průběhu gravidity. Mamince by ale neměly být podávány prostředky zesilující děložní stahy. Po porodu by měl porodník dělohu důsledně prohmatat, aby vyloučil případnou částečnou trhlinu. Pokud je žena po tzv. závěsné operaci, která se provádí k úpravě sestupu dělohy, je ohrožena děložními srůsty, jež mohou být příčinou poloh plodu, které jsou pro porod nevýhodné.

Pak záleží na konkrétní situaci a dohodě s porodníkem. Císařský řez vám gynekolog možná navrhne i v tom případě, že jste při předešlém porodu utrpěla rozsáhlá poranění pochvy a hráze, která se zahojila jizvami. V takovém případě je totiž spontánní porod ohrožen. Některé ženy prošly operací děložního hrdla - zde záleží na jejím rozsahu. Jestliže šlo jen o konizaci čípku či tzv. nízkou amputaci hrdla, průběh těhotenství ani porodu by to ovlivnit nemělo. Při vysoké amputaci hrdla hrozí potrat kvůli jeho nedostatečnému uzávěru, proto se tyto zákroky lékaři snaží provádět až u žen, u nichž je pravděpodobné, že už rodit nebudou.

Témata: Těhotenství, Časopis Maminka, Slepé střevo, Předchozí císař, Matčino tělo, Hormonální vliv, Hlas, Gynekolog, Plánovaný výkon