[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Adriana Iliescu se narodila v roce 1938 v Rumunsku. Pracovala jako vysokoškolská pedagožka a také psala knihy pro děti (celkem jich vyšlo 25). Ve dvaceti letech se vdala, ale její manžel nechtěl mít děti. Nakonec se rozvedli a Adriana se soustředila na svou univerzitní kariéru. „Vždycky jsem chtěla mít dítě, ale byla jsem tak zaneprázdněná, že jsem nikdy neměla partnera,“ vysvětlila.
Po dítěti velmi toužila. Devět let se léčila s neplodností a snažila se otěhotnět, ale všechny pokusy byly neúspěšné. Nakonec se rozhodla vyzkoušet umělé oplodnění. Na tom by nebylo nic divného, kdyby jí v té době nebylo 65 let. Ačkoli chápala, že jde o obrovské riziko a mnoho lidí bude její rozhodnutí odsuzovat, ze všeho nejvíc se chtěla stát matkou.
Žena čekala dokonce trojčata (spermie a vajíčka pocházela od dárců), ale dvě z nenarozených dětí zemřely ještě před narozením. Vymodlená dcera Eliza spatřila světlo světa 16. ledna 2005 v Bukurešti. Protože šlo o předčasný porod, byla okamžitě převezena na jednotku intenzivní péče. Jako správná matka se Adriana snažila být dceři stále nablízku. Vše dobře dopadlo a po čase je z nemocnice propustili.
Adriana je silně věřící, a tak se rozhodla, že dceru pokřtí. Někteří představitelé církve však považovali její rozhodnutí mít dítě v tak vysokém věku za velmi sobecké. Během obřadu na ni jeptišky vrhaly obviňující pohledy, a Adriana se dokonce doslechla, že jedna z nich nazvala Elizu „výplodem temné síly“. Sama Adriana si naopak myslí, že jí dceru seslal Bůh.
"Jsem zdravá a fit a nikdy jsem neměla žádné nemoci," řekla pár let po narození dcery. "Nekouřím a nepiju. Pokud budu žít stejně dlouho jako mí rodiče, bude Elize dvacet, až zemřu.“ Přesto myslela i na „zadní vrátka“. Dohodla se s lékařem, který ji provázel procesem umělého oplodnění, že v případě její smrti se on stane kmotrem dívky a jejím oficiálním opatrovníkem až do plnoletosti.
Přestože ji na procházce s dcerou cizí lidi oslovovali jako „babičku“, nikdy netrpěla žádnými předsudky. Mnohokrát dokázala, že její rozhodnutí stát se matkou bylo víc než jen sobecké přání. A důchodový věk měl jednu výhodu – mohla veškerý svůj čas věnovat výchově. Do své jediné dcery vkládala všechny své síly, zkušenosti a znalosti. A snažila se žít aktivním životem.
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Școala Sfântul Calinic (@scoalasfcalinic)
Příspěvek sdílený Școala Sfântul Calinic (@scoalasfcalinic)
Vynaložené úsilí se vyplatilo. Její dcera miluje studium, jako teenagerka vyhrála mnoho školních soutěží. I když přiznala, že kvůli věku své matky zažila ve škole i nepříjemné chvilky, na svou mámu nedá dopustit. Dnes už plnoletá Eliza byla vždy premiantkou třídy a dobré výsledky ve škole jí pomohly dostat se na vysokou školu. Chce jít ve stopách své matky a stát se učitelkou rumunštiny a angličtiny, proto se přihlásila na literární fakultu Bukurešťské univerzity. A byla úspěšně přijata. Navíc chce studovat i filozofickou fakultu. Problém je školné, protože stát přispívá na studium jen na jedné fakultě, proto mladá žena neví, zda bude moct studovat oba obory současně. Adriana Iliescu je odhodlána pomoct své dceři, jak jen to půjde.
"Eliza si vede dobře, ale čeká ji spousta práce. Učí se, připravuje krásné projekty. Jsem hrdá máma," řekla v rozhovoru pro Click. Jediné, co jim komplikuje život, je špatná finanční situace. I když se snaží brát věci z té lepší stránky, žijí velmi skromně, silné vzájemné pouto však zůstává.