[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Podle posledních informací Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy SZÚ prodělalo u nás v loňském roce infekci meningokokem B nebo C celkem 22 dětí mladších pěti let (nejvíce nemocných bylo ve věku do jednoho roku). Tři z nich nepřežily.
Závažné a prudce invazivní infekční onemocnění probíhá buď ve formě meningitidy (zánětu mozkových blan), nebo jako celkové horečnaté onemocnění. V krajním případě může skončit celkovým krvácením s akutním selháním nadledvin, sepsí (otravou krve) a toxickým šokem. Původcem nemoci je mikroorganismus Neisseria meningitidis. Ten se až u 10 % zdravých lidí vyskytuje v horních cestách dýchacích, aniž by jim působil jakékoli obtíže. U těchto osob nepropukne závažné meningokokové onemocnění, naopak u nich dochází k tvorbě ochranných protilátek, a tím i k budování přirozené imunity. Tito „nosiči“ představují ale veliké riziko nákazy pro ostatní.
Meningokoková bakterie se šíří výhradně mezi lidmi, a to vzdušnou cestou, obvykle při úzkém kontaktu – kašlem, kýcháním a podobně. Stačí tak, aby si děti vyměnily zubní kartáček, olízly stejnou hračku nebo se podělily o lízátko. Nejohroženější skupinou jsou děti do 4 let věku a dospívající mezi 15 a 19 lety. Ideálním prostředím pro množení bakterií je nosohltan, odkud se šíří do ostatních tkání a orgánů. U nejmenších dětí je nejčastějším zdrojem nákazy rodinný příslušník – bezpříznakový nosič bakterie. Často se může jednat i o jednoho z rodičů, prarodičů nebo staršího sourozence.
Buďte obezřetní. Meningokoková nákaza připomíná na začátku běžnou chřipku, symptomy jsou velmi podobné. V prvních zhruba čtyřech hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi a zvracením, bolestmi kloubů a břicha. Přibližně po osmi hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje či přecitlivělost na světlo. Mohou se objevit červenofialové skvrny na kůži. A po 16 až 24 hodinách může nastat delirium, celková zmatenost a bezvědomí. Onemocnění zpravidla nastupuje náhle a probíhá krátce. Během několika hodin může zcela zdravé dítě upadnout do velmi závažného stavu. Naprosto zásadní je proto včasná diagnostika a okamžité nasazení správné léčby. Proto pokud máte i sebemenší podezření, je třeba okamžitě volat lékaře. Rozhoduje se nejen o závažnosti trvalých následků, často i o samotném životě pacienta. Trvalé následky bývají (i přes včasný zásah lékařů) alarmující, ať už jde o ztrátu sluchu, epileptické záchvaty nebo amputace končetin.
„Pokud má pacient vysokou horečku a objeví se u něj vyrážka (krvavé skvrnky na kůži), která po zatlačení sklenicí či jiným průhledným předmětem nevymizí, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc,“ varuje dětská lékařka MUDr. Hana Cabrnochová, MBA. Základem komplexní léčby jsou antibiotika. Nezřídka je nutná i umělá plicní ventilace a připojení na dialýzu, protože nemocnému často selhávají plíce, ledviny i další orgány.
Jak je možné ubránit se nákaze? Nejúčinnější prevencí a ochranou je očkování (nepovinné, hradíte ho z vlastních prostředků), na které přispívají částkou až do 2500 Kč některé zdravotní pojišťovny, a to dětem i dospělým.
Nejčastější séroskupiny meningokoka, které se u nás vyskytují, jsou B a C. V loňském roce došlo také k onemocněním způsobeným séroskupinou W a Y. V Česku jsou dnes k dispozici vakcíny, které pokrývají nejčastější skupiny bakterií meningokoka – jedny pokrývají bakterie séroskupiny A, C, W, Y a druhé séroskupiny B.
Očkování proti meningokokovým onemocněním, která jsou zvlášť nebezpečná pro nevyzrálý imunitní systém kojenců, je doporučováno už ve dvou měsících věku. Pokud je první dávka očkovací látky podána už v této časné fázi, je nutné zvolit očkovací schéma 3+1. Celkově tedy dítě dostane tři dávky základního očkování s minimálním odstupem 1 měsíc mezi dávkami a čtvrtou posilující, takzvaný booster, pak mezi 12. a 15. měsícem věku. Na základě nových medicínských poznatků se teď k tomuto osvědčenému schématu přidává druhé.
Kojence je nově možné očkovat také ve schématu 2+1, kdy je první dávka podána ve věku od 3 do 5 měsíců, druhá s minimálně dvouměsíčním odstupem a booster opět mezi 12. a 15. měsícem. Díky tomu je možné vakcinaci proti meningokoku skupiny B jednodušeji zařadit do očkovacího kalendáře. Rodiče kojenců navíc ušetří jednu návštěvu pediatra i nezanedbatelné finanční prostředky. „Při schématu 2+1 se očkování proti meningokoku skupiny B stane dostupnější, a to i pro rodiny, které si nemohly tuto investici dovolit, přestože chtěly své děti chránit. Finanční úspora je při schématu 2+1 až 3000 Kč,“ uvádí Communication Manager společnosti GSK Jakub Hofmann.
Společně s tím představila společnost GSK také úpravu v očkování proti meningokoku u dětí ve věku od 2 do 10 let. Ty jsou očkovány dvěma dávkami a rozestup mezi nimi je nově stanoven na minimálně jeden měsíc, čímž dochází k rychlejšímu nástupu ochrany. Také v tomto případě mohou rodiče očkování podle nového schématu 2+1 zvolit hned.