Maminka.czDěti a mateřství

Klára: Stačil okamžik nepozornosti a náš syn (2) se málem utopil

Klára se nám svěřila s nejhorším okamžikem svého života. Stačila jen chvilka nepozornosti a neštěstí bylo málem na světě.
30. 7. 2014
Klára: Stačil okamžik nepozornosti a náš syn (2) se málem utopil

„Berte toto prosím jako varování všem rodičům,“ začíná své vyprávění Klára. „Protože nikdo si nikdy nemyslí, že by se podobná věc mohla přihodit jim až do té doby, než se skutečně přihodí. A vážně jde jen o vteřinu nepozornosti, kterou nemusíte ani zavinit vy sami, ale někdo jiný, kdo vás nějak vyruší. Neberte prosím bezpečnost svých dětí na lehkou váhu. My tak málem přišli o to nejcennější, co máme…“

Ten den jsme byli u bazénu jako první. Bylo něco po deváté. Manžel si rád v klidu zaplaval, a i když tam ani odpoledne nebývalo narváno, rána přeci jen bývala nejklidnější. Náš dvouletý syn tátu rád pozoroval ze břehu a běhal po okrajích bazénu za ním. Většinou bohužel bez rukávků, protože ty jsme mu nasazovali, jen když šel plavat a on si je jen na „koukání“ odmítal brát.

Nespouštěla jsem z něj oči… Až na jednu chvilku

Já jsem ležela na lehátku, Martin si plaval své bazény a Tomík pobíhal po stranách bazénu. Nespouštěla jsem z něj oči, ale pak se mě přišla recepční zeptat, jestli může potvrdit naši účast na výletu ten den odpoledne. Přikývla jsem, jako že jasně, podepsala ji nějaké papíry a pak jsem pohled obrátila zpátky k vodě. Manžel stále nerušeně plaval, všechno bylo v pořádku.

Kde je mé dítě?

Zavřela jsem na vteřinu oči a v tu ránu je zděšeně otevřela. Všechno NEbylo v pořádku! Kde je Tom? Okamžitě mě zachvátila panika. Samozřejmě mě hned napadlo to nejhorší, ale ještě jsem se tomu bránila uvěřit. Doufala jsem, že ho zahlídnu na chodníčku, jak si hraje s kamínky, nebo u ozdobných tisů, kterým rád trhal konečky větví. Během vteřiny jsem tyto místa obhlédla, ovšem po Tomovi ani památky. To už mě ale nohy nesly k bazénu.

Ze všech sil se držel nad hladinou

Synovo ve vodě zmítající se tělo jsem uviděla, až když jsem přiběhla těsně k okraji. Zřejmě mu nevyšel krok a spadnul dolů těsně podél stěny. Manžel ho musel akorát v tu chvíli míjet a být k němu už otočený zády. Přirozený reflex naštěstí zafungoval a syn se ze všech sil snažil udržet nad hladinou. Vodu při pádu bohudík nevdechl, jinak by klesl pod hladinu a naše pomoc by už přišla asi pozdě.

V šoku, ale naživu

Okamžitě jsem ho popadla za paži a vytáhla ven. Kašlal vodu, lapal po dechu a samozřejmě hrozně plakal. Ale byl naživu. Manžel akorát vylézal z bazénu a pospíchal k nám. Opravdu Tomáška zahlédl naposledy, když kolem něj proplavával. Těsně po tom tam musel syn spadnout, a jelikož manžel plave spíše pod vodou, nic samozřejmě neslyšel.

Naše chyba

Když se na to dívám zpětně, měli jsme velké štěstí v neštěstí. Že Tom nevdechl vodu a nepotopil se, že se udržel nad hladinou, že jsem byla tak blízko bazénu… Bylo to pro něj taky velké ponaučení. Další dva dny do vody vůbec nechtěl, a i když se potom osmělil, bylo vidět, že z ní má velký respekt, což je jedině dobře. Celé to ale samozřejmě byla naše chyba, že jsme ho nechali samotného pobíhat po kraji bez rukávků a mysleli si, že ho můžeme ohlídat. "Nikdy už takovou chybu neudělám,“ uzavírá poučeně Klára.

Témata: Děti, Velký respekt, Syn, Velké štěstí
Mohlo by vás zajímat
Jak přežít zimní chmury? Tipy, které vás z toho dostanou
Syn má jinou barvu kůže než táta. Podezírali mě z nevěry
Oprašte tradici vánočních přání. Vyrobte si je sami, třeba z knoflíků
Chřipková sezóna v těhotenství. Jak ji zvládnout bez úhony a na co si dát pozor?

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

 

Předplatné

Aktuální číslo časopisu