Porodnické kleště mají sice špatnou pověst, ale stále jsou situace, kdy zachraňují životy! A nejen kleště, ale kupříkladu i „zvon“ neboli vakuumextraktor.
I přes nelichotivou pověst jsou porodnické kleště v rukou zkušeného porodníka požehnáním zachraňujícím životy. Životy dětí, které se z různých důvodů zastaví, přesněji doslova „zaseknou“, v půli cesty na svět a jsou proto ohroženy akutním nedostatkem okysličené krve. Taková situace pak přímo ohrožuje nejen život děťátka, ale i maminky. Tehdy v podstatě neexistuje bezpečnější řešení než použití kleští (forceps), popřípadě vakuumextraktoru (VEX), kterému se laicky říká „zvon“.
Kleště pomáhají už od středověku
Historie používání forcepsu sahá dle písemných záznamů do 16. století našeho letopočtu, je však velmi pravděpodobné, že se podobného nástroje využívalo v různých kulturách ještě mnohem dříve. Kleště se již v začátcích svého používání lišily v provedení dle dané země, a dokonce i dle konkrétního porodníka! V druhé polovině 20. století bylo dokonce známo okolo 600 typů kleští. Zatímco v některý zemích se forceps používá vcelku často, v Čechách se pomocí kleští narodí pouhá 2 až 3 procenta dětí. Což je v porovnání s jinými rozvinutými zeměmi poměrně nízké číslo!
V podobně rizikových situacích, v jakých se používají kleště, lze většinou využít i vakuumextraktor. Což je v podstatě jakýsi zvon s „pumpičkou“ schopnou vytvořit řízený podtlak, zvon se pak umísťuje a pomocí podtlaku přisaje na hlavičku plodu. Toto pevné spojení děťátka se světem mu poté pomáhá v průchodu porodními cestami. Při porodu pomocí VEXu se pochopitelně využívá i kontrakcí a tlaku, které vyvíjí nastávající maminka.
Kdy se používají kleště a kdy VEX?
Porodnické kleště i VEX se používají výhradně v II. době porodní, kdy již nelze přistoupit k císařskému řezu, nejsou tedy v žádném případě jeho alternativou! Při použití kleští i VEXu, se obvykle musí pro bezpečnost maminky i dítěte, a také snadnější manipulaci provést nástřih. Nicméně i použití moderního silikonového vakuumextraktoru má svá omezení. „VEX“ by se neměl používat při podezření na akutní nedostatek kyslíku u děťátka a také se obvykle nevyužívá u nezralých dětí. Nedoporučuje se jej totiž nasazovat na nezralou hlavičku. V některých situacích bohužel dojde k tomu, že je použití VEXu neefektivní a neúčinné, v takové situaci jsou pak kleště jediným možným řešením!
Rizika pro děťátko
Dá se říct, že moderní „zvony“ vyrobené ze silikonu jsou k mamince i děťátku již velmi šetrné, avšak i tak mívá děťátko na hlavičce, v místě působení podtlaku, otok. Ten povětšinou vymizí do 4 dní. V místě pak ještě několik dní zůstává modřinka. Co se týká případných poranění a použití kleští, mají kleště o něco horší pověst, nicméně zde velmi záleží za zkušenostech porodníka a také na dané situaci.
Trochu symbolické v těchto souvislostech je, že termín forceps (kleště) je odvozen od slov formus – horký a capio – uchopovat. Původně byl totiž forceps nástrojem na vytahování něčeho horkého z ohně…