Maminka.czZdraví

Klíšťata si už ostří kusadla! Rady, jak se jim vyhnout

Tereza Víchová 21.  3.  2014
Měří sotva pár milimetrů, ale obavy o zdraví dětí způsobují obrovské. Klíšťata jsou čím dál nebezpečnější a právě startuje jejich sezóna. Přinášíme pár rad, jak si obávaného strašáka domů nepřinést.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Kolem klíšťat panuje spousta mýtů a nemoci borelióza a encefalitida jsou jedním ze strašáků, kterých se bojíme po každém návratu z lesa nebo procházky v parku.

Při správném preventivním působení však můžeme riziko nakažení dítěte nebo nás samotných výrazně snížit. Nakažené klíště také ještě nutně neznamená, že se nemoc skutečně přenese. A když už ano, s opatrností a při včasném zásahu lékaře můžeme její průběh velmi výrazně ovlivnit a předejít tak následkům, jež bývají zejména u starších lidí velmi vážné.

Pozor si musí dát celá rodina

Klíště dovede hodně znepříjemnit život. Nejvyšší nemocnost jeho vinou byla podle údajů Státního zdravotního ústavu zaznamenaná za poslední dobu v roce 2006, a to 1029 případů onemocnění. V roce 2011 to bylo 861 lidí. Že může být setkání s klíštětem až fatální, dokazuje další údaj – 5 z těchto lidí totiž zemřelo. Pro matky malých dětí jedna další důležitá zpráva – byli to neočkovaní dospělí jedinci vyšších věkových skupin.

Poučení hned do začátku tedy zní, abychom ohledně klíšťat dali pozor i na babičky a dědy, nejen na děti. Dětí, které onemocní boreliózou nebo encefalitidou, je sice nejvíce (ve věkové skupině 5–9 let), ale děti tyto nemoci zpravidla prodělají bez větších problémů či dokonce následků, na rozdíl od starších lidí.

Nikde nejste v bezpečí, žijí všude

Pokud jezdíte na prázdniny do jižních Čech a máte chalupu v lese, připravte se na to, že se s potvůrkou jménem klíště dřív nebo později určitě setkáte. Oblast jihočeské kotliny si totiž neochvějně drží prvenství ve výskytu klíšťové encefalitidy.

Klíšťatům bohužel hraje do karet postupné oteplování, a tak se začínají objevovat více i v místech s vyšší nadmořskou výškou – na severozápadě Čech, severní Moravě a třeba také na Českomoravské vrchovině. Pokud jste dosud žili v domnění, že klíště číhá pouze v lese, je to omyl. Chytit ho totiž můžete i ve větším parku nebo na zahradě. Jednoduše všude tam, kde jsou listnaté a smíšené porosty, především jejich okraje zarostlé křovinami a bujnou bylinnou vegetací. Vyskytují se i ve stržích a prohlubních terénu a u břehů vodních toků a ploch. Až se tedy váš potomek vrhne do křoví u lesa za míčkem, který mu tam při hraní spadl, buďte velmi ostražití. Pravděpodobně se tam totiž mohl setkat s obávaným klíštětem.

Sledujte aktuální informace

„Nejspolehlivější informace o klíšťatech a jejich výskytu má Státní zdravotní ústav, který spolupracuje s Českým hydrometeorologickým ústavem,“ uvádí primář dětského oddělení nemocnice v Kolíně MUDr. René Hrdlička. „Pouze na údaje těchto dvou institucí se dá spolehnout.“ A na stránkách výše uvedených institucí se můžete přes léto i průběžně seznamovat s předpovědí aktivity klíšťat, podobně jako si rodiče alergiků pročítají třeba pylové zpravodajství. Český hydrometeorologický ústav vydává vždy před víkendem třístupňovou varovnou předpověď, která mnohé napoví a poradí, co dělat, abychom se setkání s klíštětem vyhnuli. To je ale vzhledem k faktu, že je tento hmyz nejaktivnější v období květen až červenec, kdy jsou i děti nejvíce venku, velmi obtížné. Sezona však klíšťatům začíná už v polovině března a končí první polovinou listopadu. Nezbývá tedy nic jiného, než dbát na správnou prevenci téměř po celý rok.

Bezpečná ochrana – vyhnout se jim

Nejjednodušší cesta, jak se vyhnout chorobám, které klíšťata přenášejí a jež člověka ohrožují, je vůbec se s malými vetřelci nesetkat. Prevence je alfou i omegou správného přístupu.

Dodržováním následujících rad snížíte riziko napadení klíštětem:

  1. Volte oblečení (zejména pak kalhoty) z hladké, světlé látky (nevhodné je tmavé oblečení z látky s vlasem).
  1. Používejte repelentní přípravek, který je vhodné aplikovat na oblečení, zejména na spodní část nohou, od kolen níže. Pokud je u přípravku uvedeno dávkování a doba účinku na komáry, je třeba počítat s tím, že pro klíšťata bude účinnost tohoto prostředku přibližně poloviční.
  1. V terénu, který je ohrožen výskytem klíšťat, si nesedejte (nelehejte) na zem, ani při použití pokrývky jako podložky.
  1. Pohybujte se pokud možno pouze po cestách a nevstupujte volně do trávy, bylinné vegetace a křoví.
  1. Při chůzi občas prohlédněte spodní část nohou (nohavice, punčochy) a sejmete eventuálně zachycená klíšťata (právě proto je výhodné mít na sobě oblečení světlé barvy).
  1. Na místa, o nichž víme, že jsou ohrožena klíšťaty, s sebou raději neberte psy a v případě nutnosti je mějte jen na vodítku a snažte se je hlídat, aby nevstupovali do porostů apod.

„Nejdůležitější ze všeho je důkladná prohlídka dítěte po návratu z lesa či jiných nebezpečných míst,“ zdůrazňuje primář Hrdlička. „Dítě musíme svléknout donaha a velmi pečlivě ho prohlédnout. Soustředíme se na místa ve vlasech, za ušima, v tříslech i v oblasti genitálií.“ Tím to ale nekončí, prohlídku je vhodné druhý den opakovat. Klíště totiž může nikým nezpozorováno několik hodin cestovat po těle, než se přichytí. Navíc člověka mohou napadnout i nedospělá klíšťata, jejichž objevení je skutečně jen pro bedlivé oko: nenasátá larva je totiž v průměru velká jen 0,8 mm.

Podívejte se na další tipy, jak se chycení klíšťat vyhnout

Jak klíště bezpečně vytáhnout

Obezřetnost se vyplácí, ale není samozřejmě stoprocentní záruka, že se nějaké zapomenuté klíště někde na těle nezabydlelo. Ani to není důvod k panice. Musíme však mít na paměti, že můžeme možné infekci zabránit rychlostí. Přisáté klíště totiž ještě automaticky neznamená nákazu, a to ani tehdy, když je samo nakažené. Čím déle klíště saje krev, tím je nebezpečnější.
S postupující dobou sání se u klíštěte zvyšuje sekrece slin, přičemž dochází k množení viru obsaženého ve slinných žlázách a zvyšuje se dávka předaného patogenu. Tak může být ovlivněn celý další infekční proces a jeho klinické projevy.

Tady je návod, jak klíště bezpečně odstranit:

1. Místo vydezinfikujte.

2. Raději klíště nevytáčejte, mohlo by se přetrhnout. Lepší je klíště vyviklat. Je možné použít i umělohmotnou pinzetu, kterou seženete třeba v drogerii nebo lékárně. K jeho vytažení můžete použít i komerčně vyráběné umělohmotné karty se zářezy.

3. Po odstranění místo znovu vydezinfikujte.

4. I při maximální opatrnosti se ale může stát, že hlavička klíštěte zůstane v kůži. Jak dál postupovat?„Když se nepodaří vyndat klíště celé, dezinfikujeme místo dvakrát denně, dokud se zcela nezhojí,“ radí primář Hrdlička. „Většinou to místo zrudne, případně se vytvoří malé hnisavé ložisko, ale obvykle není potřeba chirurgicky odstraňovat. Hlavní množství mikrobů je stejně v tělíčku klíštěte, které jsme již vyndali,“ upozornil Hrdlička.

5. Vytažené klíště zabalte do kousku papíru a na nehořlavém podkladu jej jednoduše spalte. V žádném případě jej nerozmačkávejte nebo nesplachujte do záchodu. Vytažené klíště představuje stále infekční materiál.

Nemoci, které děsí

Klíšťová encefalitida a lymská borelióza. Každá z nich má jiné projevy, ale jedno je jim společné: potkat mohou kohokoli, ohroženější jsou děti především proto, že se často pohybují v přírodě, lehají si na zem a pravděpodobnost, že chytí klíště, je tak poměrně velká. U dětí a mladistvých je nejčastějším projevem onemocnění meningitida, tedy zánět mozkových blan. V případě starších lidí se zase častěji objevuje horší průběh a trvalé následky (k nim patří obrny horních končetin, poruchy koncentrace, chronické bolesti hlavy, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese).

„Encefalitida a borelióza jsou dvě nejznámější nemoci způsobené klíšťaty, další jsou u nás velmi vzácné,“ shrnuje primář. „Aby se člověk nakazil, musí být klíště infikované, nejvíce nemocných se dlouhodobě vyskytuje v jižních Čechách, na Vysočině či Jesenicku.“ Klíště se však nevyhýbá ani velkým městům, jako je Praha nebo Brno, a jejich okolí.

Kousnutí ještě automaticky neznamená nákazu

„Ne vždy, když klíště mělo boreliózu nebo encefalitidu, se pacient musí nakazit,“ vysvětluje lékař. „Člověk tak z výsledku může mít maximálně větší stres, že se encefalitida nebo borelióza projeví, ačkoli to tak vůbec dopadnout nemusí, a to ničemu nepomáhá.“ Primář Hrdlička tak doporučuje dítě hlídat a trochu více ho sledovat v několika ohrožených týdnech po odstranění klíštěte.

To se určitě vyplatí, protože promeškáme-li úvodní fázi nemoci, která se dá řešit poměrně jednoduše, druhý útok přijde poměrně záhy. „Za další měsíc či dva se projeví stadium neuroboreliózy, provázené úpornými bolestmi hlavy a neurologickými problémy,“ přibližuje lékař. „Pacient je po prokázání onemocnění léčen opět antibiotiky, ale tentokrát už mu musí být podávána nitrožilně.“

Prevencí encefalitidy je očkování

Očkovat ano, či ne? Co je dobré a co je jen zbytečné zatěžování organismu dítěte? Už úvodem je potřeba říct, že očkování je nedílnou součástí efektivní prevence proti encefalitidě. Bohužel je očkování zatím možné právě jen proti encefalitidě. „Proti borelióze ještě ani dlouho existovat nebude, protože tím, že mikrob žije v buňce, je výroba vakcíny extrémně složitá,“ objasňuje primář Hrdlička. „V případě očkování proti encefalitidě rozhodnutí leží na rodičích.

Spolehlivost očkování je vysoká, ale dítě, které žije městským způsobem života a pohybuje se převážně jen ve městě, nemá příliš velká rizika, že klíště chytne a nakazí se. Pokud ale dítě pravidelně tráví s babičkou léto na chalupě v Jeseníkách nebo jižních Čechách či rodina podniká pravidelné a časté výlety do přírody, i když třeba jen do okolí města, pak bych asi očkování přece jen doporučil.“

Očkovací dávky jsou tři a přeočkovává se po pěti letech, starší lidé po třech. Vzhledem k faktu, že malé děti mají v prvních dvou letech života očkovacích látek hojné množství, je lepší počkat, až toto období pomine. Očkování bychom ale vždy měli doporučit prarodičům, na které se tolik nemyslí, i když následky nemocí od klíšťat mohou být fatální právě pro ně.
Ačkoli se zdánlivě jedná o velmi malého, tudíž nevinného obyvatele lesů a různých porostů, může se klíště stát nepříjemným návštěvníkem kůže našich dětí i nás samotných.

Mysleme tedy na preventivní opatření. Se správným přístupem se pak procházek do lesa nemusíme tolik obávat a můžeme si naplno užívat chvilky strávené v přírodě.


Nevěřte všemu, co se říká o klíšťatech

*Vybírají si oběti se „sladkou“ krví. – Klíště si nevybírá.

*Žijí na stromech a skáčou dolů. – Žijí v trávě a keřích. *Kusadla klíštěte jsou nejvíce infikovaná. – Nejvíce mikroorganismů se nachází v tělíčku.

*Prokáže-li laboratorní vyšetření, že je „naše vyndané klíště“ nakaženo encefalitidou či lymskou borreliózou, máme ji také. – Ne, nakažené klíště neznamená automaticky, že jsme se stoprocentně rovněž nakazili.

*Po návratu z lesa stačí sprcha nebo omytí žínkou, to nás klíšťat zbaví. – Toto v žádném případě k odstranění klíšťat nefunguje! Důležitá je důsledná kontrola.

(Celý článek vyšel v časopise Maminka 3/2014)

Témata: Zdraví, Časopis Maminka, Prvenství, Laboratorní vyšetření, Správný přístup, Omytí, Babí léto, Jak, Larva, Řád, Jeseník, Kus, Kousnutí, Ložisko, René Hrdlička, Nejčastější projev, Preventivní opatření, Infekční materiál, Meningitida, Klíšťová encefalitida, Zdraví na Heureka.cz