[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Infikovaná klíšťata mohou ohrozit každého, kdo se pohybuje v přírodě. „Rizikovou skupinou jsou zahrádkáři, sadaři, ale i rybáři či houbaři. Pokud někdo provozuje koníčka v přírodě, může být vystaven riziku nákazy, a to i oblastech, které byly ještě před pár lety bezpečné. To samé platí i o lidech, kteří v přírodě pracují, například dělníci těžící stromy, lesníci či myslivci,“ popisuje MUDr. Rastislav Maďar, PhD., člen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a předseda Koalice pro podporu očkování.
Ohroženi jsou i turisté, cyklisté, vodáci či milovníci raftingu, kteří se pohybují po březích řek a kempují v táborech. Stejně jako i ti, kdo se do přírody vydají jen na procházku, nebo si udělají výlet do lesa a jdou sbírat borůvky či maliny. Nebezpečí jsou vystaveny i děti na výletech, na školách v přírodě či na letních táborech. „Problém je v tom, že k přenosu infekce stačí klíště přisáté dvě hodiny. Za tu dobu vstoupí do člověka množství virů, které postačuje k rozvoji onemocnění,“ říká doc. Maďar.
Rizikovou skupinou jsou i pejskaři, či majitelé koček, které mají volný přístup ven. Zvířata totiž klíště mohou přinést domů na své srsti, a pokud z nich klíště spadne, je člověk jeho snadným cílem. „Zvíře si klíště přinese domů i z parku, nebo ze zahrady, velmi často jsou ve stínu a na vlhčích místech, ve vyšším travnatém porostu, v houští nebo v živých plotech. Už dávno neplatí, že klíštětem jsme ohroženi jen ve volné přírodě,“ vysvětluje docent Maďar.
Klíšťová encefalitida je onemocnění, na nějž medicína nezná účinnou léčbu. Antibiotika v terapii virových onemocnění nepřinášejí efekt, a tak léčba této infekce spočívá pouze v tlumení příznaků onemocnění, následky prodělané nemoci mohou být vážné. A právě proto lékaři kladou důraz na prevenci v podobě vakcinace. „Rodiče mají tendenci nechat vakcinovat své děti, to je samozřejmě v pořádku. Potíž je však v tom, že často zapomínají na sebe. Přitom klíšťová encefalitida má u dospělých horší průběh a může zanechat řadu trvalých následků vedoucích až k plné invaliditě. Nejvíc ohroženou skupinou jsou ale senioři, proto by se měli chránit prioritně oni,“ popisuje Rastislav Maďar.
Klíšťata jsou aktivní po dobu všech jarních, letních a podzimních měsíců. „Očkování je možné po celý rok, nejsou měsíce, kdy by nemělo účinek, či by bylo zbytečné. Vakcinace probíhá ve třech základních dávkách, již 14 dní po druhé dávce nastupuje vysoký ochranný účinek. Přeočkování je doporučováno po třech či pěti letech v závislosti na věku a použité vakcíně,“ dodává docent Maďar. Podle období, kdy se očkování zahájí, lékař doporučí buď klasické, nebo zkrácené vakcinační schéma. „V chladnějších měsících, kdy jsou klíšťata málo aktivní a pravděpodobnost nákazy je nižší, doporučujeme klasické očkovací schéma, kdy je doba mezi jednotlivými dávkami delší. V pozdějších jarních a letních měsících, kdy jsou klíšťata vysoce aktivní, volíme spíše zkrácené vakcinační schéma. To proto, aby ochranný účinek nastoupil co nejdříve. Čtrnáct dní po první dávce je podaná dávka druhá. Za další dva týdny již nastupuje ochranný účinek. Další očkování je následně stejné jako u klasického schématu,“ vysvětluje doc. Maďar.
Dospělí i děti se mohou nechat očkovat u svého praktického lékaře nebo v očkovacím centru. Cena jedné dávky vakcíny je zhruba 800 korun, na očkování přispívají zdravotní pojišťovny až do výše 1500 korun. Jejich přehled najdete na www.pozorkliste.cz.
Vakcíny proti klíšťové encefalitidě: FSME-IMMUN 0,5 ml a FSME-IMMUN 0,25 ml. Výdej léčivých přípravků (vakcín) je vázán na lékařský předpis. Vakcína FSME-IMMUN nechrání 100 % očkovaných. Přečtěte si, prosím, pečlivě příbalovou informaci.
FSM-2018.01.061