[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Většina z nás se před rizikem zakousnutí klíštěte chrání převážně v teplém letním období. Možná ale nevíte, že hlavní sezona výskytu klíšťat je na jaře a na podzim. Proč to tak je? Při velmi vysokých teplotách totiž tito parazité zalézají pod zem (kde přežívají přisátá na hlodavcích), nejraději mají vlhko, kterého si nejvíce užijí právě v jarních a podzimních měsících. Málokdo tuší, že začínají být aktivní již při 5 °C.
Také jste už slyšeli, že svou „oběť“ si klíště vybírá podle „chuti a vůně“ krve, případně to, že na lidi s určitou krevní skupinou jdou klíšťata podstatně méně než na ostatní? Jde o mýtus. Klíště reaguje v první řadě na pachy, které každý tvor včetně člověka vydává. Dalším velkým omylem je představa, že klíšťata na nás padají ze stromu. Nikoli, žijí ve vysoké trávě a nízkých křovinách a porostech.
Život klíštěte má tři vývojové fáze – larva, nymfa a dospělé klíště. Larva je velice drobná a většinou se přisává na drobné savce nebo ptáky. Nymfa je o trochu větší a oproti larvě si vybírá k přisátí o něco větší zvířata – psy či kočky. Nasátá nymfa odpadne a projde metamorfózou v dospělé klíště, tzv. imago.
Zajímavostí je, že aby klíště dospělo, potřebuje tři různé hostitele z odlišných ekologických skupin. Je proto možné, že se může nakazit například od zvířete, se kterým vy vůbec nemusíte přijít do kontaktu. Celý vývojový cyklus klíštěte může trvat dva až tři roky. Krev sají jen samičky a bez potravy vydrží až rok.
Klíšťata mohou na člověka přenášet různé nemoci, přičemž se můžete nakazit, aniž byste na sobě nějaké našli. „Z velké části to jsou právě klíšťata či jejich nymfy, které častokrát nejde zpozorovat při běžné prohlídce kůže. Jednoduše řečeno neviditelně se přisají a stejně tak i odpadnou,“ upozorňuje MUDr. Rodion Schwarz, praktický lékař pro dospělé z Přílepské ordinace, a pokračuje: „Symptomy se projeví většinou již po několika dnech, někdy však i týdnech či měsících.“
Stoprocentní ochranu vám nezajistí žádný, ani ten sebelepší přípravek, sprej, odpuzující náramek, dlouhé rukávy ani pevné a vysoké boty, klíště můžete chytit kdykoli při pobytu venku. Odcházíte do lesa či na procházku s klidným svědomím, jelikož jste před odchodem použili repelent? Ano, je to lepší než nic, nemůžete se na něj ale slepě spoléhat. Jedinou, skutečně účinnou prevencí proti napadení infikovaným klíštětem je očkování.
Klíště může na vašem těle kolovat celé hodiny, než najde to nejvhodnější místo k přisátí. Nejčastěji si vybírá části pokožky, které jsou jemné a mají trochu zvýšenou vlhkost – třísla, podpaží, přední stranu břicha (okolí pupku, podbřišek), podkolenní jamky či místo za ušima.
Objevily se ale i případy, kdy se klíště přichytilo na oční spojivku nebo genitálie. U dětí je zapotřebí, abyste po každé venkovní aktivitě, procházce nebo pobytu na zahradě bedlivě zkontrolovali také krk, zátylek, chodidla a pokožku mezi vlasy.
Často tápeme, jaký je vlastně správný a bezpečný postup, jak se přisátého klíštěte co nejrychleji zbavit. Z nedávného průzkumu společnosti STEM/MARK vyplývá, že až 50 % lidí používá zcela nevhodný způsob, a to ten, že klíště zakápnou olejem nebo krémem a vykroutí proti směru hodinových ručiček. Na tuto radu našich babiček raději zapomeňte. Jediné, čeho dosáhnete, je, že se klíště začne dusit a rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do vašeho krevního oběhu.
Takže pokud najdete na kůži zakousnuté klíště, rozhodně s ním nekruťte. Nejlepší způsob, jak ho odstranit, je použít speciální kartu s průřezem nebo ho vyviklat lehkým kýváním ze strany na stranu (v lékárně seženete speciální pinzetu). Můžete si vzít na pomoc kus gázy nebo žínku a lehce s nimi po kůži pohybovat do té doby, než se klíště pustí.
Jedním z nejzávažnějších onemocnění, kterými se můžete od klíštěte nakazit, je virová klíšťová encefalitida. Charakteristickými příznaky jsou silné bolesti hlavy, schvácenost a únava, světloplachost, bolest svalů či kloubů (počáteční stadium je podobné jako u chřipky).
Ve druhé fázi se přidávají také zvracení, třes či horečka. Jasným a ne zcela známým příznakem je také ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk není schopen dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je nutné okamžitě odjet do nemocnice a nechat se vyšetřit neurologem. Jedinou prevencí proti této (v některých případech až smrtelné) nemoci je očkování, na které vám i vašim ratolestem přispívají zdravotní pojišťovny v rámci svých preventivních programů z veřejného zdravotního pojištění.
Nejvhodnější dobou, kdy se nechat očkovat, jsou zimní měsíce, ale ani nyní není pozdě. Využít můžete také tzv. zkráceného schématu, kdy se druhá dávka, po níž jste již chráněni, aplikuje po dvou týdnech (více se dozvíte na pozorkliste.cz).
Ptáte se, od jakého věku je vhodné nechat ratolest očkovat proti klíšťové encefalitidě? A jaké je možné u nejmenších očekávat vedlejší účinky očkování? „Děti je možné očkovat od jednoho roku věku. Pokud jde o nežádoucí reakce, za více než 20 let své praxe jsem zaznamenal jen zvýšenou tělesnou teplotu, a i to jen vzácně. Nejčastější reakcí bývá bolestivost v místě vpichu, ale to lze považovat za banalitu. Spektrum nežádoucích účinků popisovaných ve studiích lze najít v příbalové informaci, která je volně dostupná i na internetu. V praxi však drtivou většinu z nich skutečně nevidíme,“ popisuje doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., epidemiolog a odborník na prevenci infekčních onemocnění.
Pokud uvažujete o očkování dětí, nezapomeňte na sebe a své rodiče. U seniorů je totiž nejvyšší pravděpodobnost závažného průběhu a komplikací. Imunitu přitom poskytnou už první dvě dávky, které se aplikují v rozestupu dvou týdnů až tří měsíců podle aktivity klíšťat (resp. ročního období). Očkování je možné u vašeho pediatra, praktického lékaře nebo ve specializovaném očkovacím centru.
Nechat potomky očkovat se určitě vyplatí. Při nákaze virem klíšťové encefalitidy může totiž dojít k zánětu mozkových blan, jehož následkem jsou nezřídka nespecifické potíže, jako jsou nespavost, poruchy koncentrace nebo paměti vedoucí ke zhoršení prospěchu ve škole. Onemocnění mívá nezřídka celoživotní následky.
Jde o infekční onemocnění mozku a mozkových blan, které způsobuje virus, který se nejčastěji přenáší právě kousnutím klíštěte. Inkubační doba trvá asi sedm až 14 dnů, může to být však i měsíc. Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh. V první fázi mohou příznaky připomínat chřipku. Nejdříve se objevují bolesti hlavy, únava, horečka, nevolnost a bolesti svalů a kloubů. Po několika dnech obtíže samy odezní. Poté zpravidla následuje období 1 až 2 týdnů bez příznaků. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a může dojít k úplnému uzdravení.
Druhá fáze onemocnění se uvede nástupem krutých bolestí hlavy, které jsou provázeny horečkami, světloplachostí, nevolnostmi, a přidává se zvracení. Příznaky poškození nervového systému jsou ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy paměti a dezorientace. Je nutná hospitalizace nemocného a léčba za pomoci infuzí. Asi u jedné čtvrtiny pacientů přetrvají trvalé následky, ke kterým patří chronické bolesti hlavy, obrny horních končetin, poruchy koncentrace nebo spánku.
Onemocnění způsobuje bakterie Borellia burgdorferi. Přenášejí ji klíšťata, a to v každém vývojovém stadiu od larev přes nymfy až po dospělé klíště, a proto se někdy nazývá i klíšťová borelióza. Poté, co se klíště přisaje na zvíře nebo člověka, bakterie se přemisťuje do slin klíštěte a následně pak do těla hostitele. Přenos nenastane tedy okamžitě, ale v průběhu několika hodin, a proto okamžitým vytažením přisátého klíštěte snížíte riziko nákazy. Mezi příznaky patří vedle typické ohraničené skvrny na kůži s bílým středem také únava, malátnost, bolest hlavy, horečka, bolest svalů a otoky lymfatických uzlin. Nemoc se léčí antibiotiky.
Bakterie, které přenášejí klíšťata, napadají bílé krvinky, které tak přichází o svou obrannou funkci. Mezi projevy nemoci patří bolesti hlavy a svalů, můžou se vyskytnout vyrážka i různá ochrnutí. Léčba nemoci spočívá v užívání antibiotik. Neléčená ehrlichióza ohrožuje na životě.
Někdy je nazývána také zaječí nemoc. Jde o bakteriální onemocnění hlodavců a zajíců, klíšťata ho přenášejí na člověka. Příznaky spočívají v zánětu lymfatických uzlin a cév, nekróze a horečnatých stavech. Nutné je podat antibiotika, a pokud nedojde k léčbě, může nemoc vést k úmrtí.
Tímto onemocněním jsou postiženi obvykle starší pacienti, doprovází lymskou boreliózu. Typické jsou zvětšení jater, žloutenka, horečka, nechutenství, bolest svalů a kloubů či únava a dušnost. Léčba spočívá v podávání antibiotik.
Onemocnění, které na člověka zpravidla přenese kočka či pes. Projevy nemoci jsou: horečka, zduřelé uzliny, postižení kůže. Léčí se zpravidla antibiotiky.