[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Klokánkování nenese svůj název náhodně. Klokani jsou savci s vakem, kteří rodí svá mláďata nevyvinutá. Pomocí drápků se zvládne malý klokánek přichytit k matčině srsti a jen za pomoci čichu a hmatu došplhá k jejímu vaku, kde se přisaje na mléčnou bradavku. Podobně i předčasně narozenému miminku dodávají sílu blízkost a dotyky rodičů.
Podle průzkumů Pampers se 60 % rodičů cítilo po předčasném narození jejich miminka bezmocně, 44 % z nich dokonce provinile. S těmito pocity dovede pomoct právě metoda klokánkování, která spočívá v tom, že miminko leží na holé hrudi rodiče, což mu poskytuje teplo a pohodlí. Předčasňátko se díky tomuto intenzivnímu doteku uklidní, poslouchá tlukot srdce a dech rodiče a i jeho tepová frekvence a dýchání se stabilizují. Lépe pak spinká a rychleji sílí.
Lucie Žáčková, ředitelka organizace Nedoklubko, která pomáhá starat se o předčasně narozené děti v perinatologických centrech a na neonatologických odděleních, k tomu vysvětluje: „Klokánkování je metoda, která se využívá především u miminek, která se narodila předčasně. Spočívá v tom, že je dítě přikládáno přímo na tělo matky či otce, kůží na kůži. Tento přímý dotek dítěti simuluje bezpečné prostředí, připomíná mu prostředí dělohy a pomáhá mu dozrát. Rodičům pak psychicky pomáhá srovnat se s nastalou situací.“
Metoda klokánkování (z anglického Kangaroo Mother Care) byla poprvé vyvinuta v Kolumbii koncem 70. let jako reakce na nedostatek inkubátorů v porodnicích. Matky nedonošených miminek je tehdy nosily 24 hodin denně na svém těle, pod oděvem. Ukázalo se, že takto opečovávané děti méně postihovaly infekce a také přibíraly rychleji než děti v inkubátorech. Studie navíc prokázaly, že klokánkování může pomoct regulovat tělesnou teplotu, srdeční frekvenci a dýchání dítěte stejně jako zlepšit úspěšnost kojení.
Světová zdravotnická organizace od roku 2003 uznává klokánkování jako oficiální metodu nejen pro předčasně narozené děti, ale také pro novorozence s nízkou porodní hmotností, zejména v prostředí s omezenou lékařskou technikou. Je také považováno za cenný postup pro podporu vazby mezi matkou a dítětem a pro zlepšení duševního zdraví matky.
Zvýšená citlivost pokožky novorozenců s sebou však přináší i několik komplikací. Jejich kůže je sytě růžová, v některých případech až skoro průsvitná, protože ji ještě nechrání svrchní vrstva ani tuk. O to intenzivněji děťátka cítí každý dotek, ať už od rodičů, pečujícího personálu nebo z okolního prostředí. Kromě klokánkování je proto také třeba dbát na správnou péči – v porodnicích jsou například díky společným projektům výrobce a prodejců k dispozici speciálně navržené plenky pro miminka vážící pouhých 500 gramů. Citlivou pokožku novorozeňátek je zkrátka třeba opečovávat – aby bylo šťastné a spokojené nejen děťátko, ale také jeho rodiče.