[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Mám doma syna (prvorozeného) i dceru a dlouho jsem hlasitě vykřikovala, že genderové rozdíly jsou pouze předsudky vnucené společností. Když se narodila Tereza, pokorně jsem zmlkla. Velice rychle totiž začalo být jasné, že kluci a holky jsou skutečně zcela odlišný živočišný druh.
A to už od narození. Jsou jinak založení, jinak vnímají a jsou pro ně důležité úplně odlišné věci. A ubezpečuji vás, že se sociálními předsudky to nemá vůbec nic společného.
Rozdíly mezi kluky a holčičkami se začínají projevovat hned po narození. Kluci jsou větší a také v průměru víc váží. Rozdíl několika centimetrů mezi nimi přetrvává až do školních let, kdy začnou dívky chlapce dorůstat. V dospívání ale kluci holkám definitivně „odskočí“ a rozdíl ve výšce už se jen prohloubí.
I když se říká, že kluci začínají chodit dřív než děvčata, žádná z provedených studií to nepotvrdila. Spíše se zdá, že jde jen o mýtus, který přežívá po generace. Co je ale bezpochyby potvrzené, je převaha kluků v takzvané hrubé motorice. Jestliže jste matkou syna, počítejte s tím, že bude mnohem víc a dřív běhat, skákat nebo dřív jezdit na kole než dcery vašich kamarádek.
„Je také normální, že se chlapci projevují impulzivněji a často i poněkud agresivněji než dívky. Souvisí to s rozdílnou hladinou mužských a ženských hormonů, přičemž mužský testosteron s sebou zkrátka nese větší sklony k agresivitě. Pokud to nepřesahuje rámec dětských strkanic, není potřeba se tím nijak znepokojovat,“ doplňuje psycholožka Marcela Vojířová.
Rozdíly mezi dívkami a chlapci poznáte i v okamžiku, kdy se budete snažit naučit je na nočník. Dvouletá rozsáhlá studie provedená v roce 2002 na Medical College of Wisconsin ukázala, že holčičky vydrží přes den bez plen v průměrném věku 32,5 měsíce, kdežto kluci ve věku 35 měsíců. Dívky začnou projevovat zájem o nočník ve 24 měsících, kluci o dva měsíce později. Ke stejnému výsledku dospěly i další výzkumy.
Narodila se vám holčička? Potom je pravděpodobné, že s vámi už od narození bude častěji vyhledávat oční kontakt. Dokonce bude lépe napodobovat mimiku a výraz lidí, kteří na ni právě mluví. To souvisí se zájmem o obličeje lidí kolem, který je u holčiček větší než u kluků.
Nejspíš bude také šikovnější v jemné motorice (a dost možná, že strčí do kapsy i svého staršího bratra). „Holčičky se například rychleji naučí ovládat nůžky nebo správně držet tužku a vybarvit s ní obrázek, aniž by přetahovaly. Obvykle také mají větší zájem právě o kreslení, vyrábění a podobné činnosti,“ říká psycholožka.
Když je budete potřebovat zabavit, u holčiček uspějete už od miminkovského věku předčítáním knížek, recitováním básniček nebo zpíváním písniček. Je totiž dokázáno, že děvčata jsou lepšími posluchači než chlapci (podle četných výzkumů i osobních zkušeností mnoha žen jim to vydrží až do dospělosti).
Také preferují zvuk lidského hlasu před jakýmikoli jinými zvuky. Právě tomu odborníci přičítají skutečnost, že dívky dříve než chlapci rozumějí tomu, co jim říkáte, a začínají také dřív mluvit (obvykle se udává, že holčičky začínají mluvit ve věku kolem dvanácti měsíců, kdežto chlapci v průměru až o dva měsíce později). Rychlejší rozvoj řeči vydrží děvčatům i v průběhu dalších let.
Například ve věku šestnácti měsíců používají dívky zhruba dvakrát tolik slov než chlapci. Podle výzkumu z roku 2012 provedeného na Telethon Institute for Child Health Research na University of Western Australia to má souvislost s vyšší hladinou testosteronu u chlapců. Ten by totiž měl zpomalovat vyzrávání řečového centra v mozku. Nemusíte se ale děsit, protože než nastoupí do školy, bude slovní zásoba děvčat a chlapců vyrovnaná.
Ať si feministky říkají, co chtějí, vědci už dávno zjistili, že rozdílné preference kluků a holčiček jsou vrozené. Je v podstatě úplně jedno, jestli budou obklopeni „pohlavně neutrálními“ hračkami, protože stejně budou preferovat ty, které jsou vlastní jejich pohlaví.
Například studie z loňského roku provedená na City University London zjistila, že už devítiměsíční holčičky sáhnou mnohem spíše po panence nebo růžovém medvídkovi než po autíčku, bagru nebo modrém plyšákovi, které zase naopak preferovali stejně staří chlapečci.
„To, že chlapci jsou zaměřeni víc pohybově, mají lepší hrubou motoriku i prostorovou představivost, je dáno jednoduše biologickými předpoklady. Na druhou stranu děvčata projevují mnohem větší zájem o tváře a mají lepší jemnou motoriku,“ potvrzuje už zmíněný trend vedoucí výzkumu Brenda Todd.
„I když je samozřejmě každé dítě jiné, většina z nich od narození vyhledává hračky, které jsou tradičně spojovány s jejich pohlavím. To znamená, že holčičky si hrají častěji s panenkami a nádobíčkem než s autíčky a míčem – nezávisle na tom, jaké hračky jim rodiče nabízejí.“
Připravte se také na to, že už v batolecím věku si bude vaše dcera hrát na maminku opatrující miminko nebo budete na pískovišti pomlaskávat nad dorty, které vám uvaří z písku. Stejně tak už roční kluci budou kroutit s čímkoli kulatým a napodobovat řidiče auta. Přitom to skutečně není důkazem toho, že byste svému potomkovi vštěpovali genderové stereotypy. Tenhle typ her pozorovali vědci i u dětí, jejichž rodiče se důsledně snažili vychovávat je zcela neutrálně.
Také máte holčičku a chlapečka a vidíte rozdíly v jejich vývoji?