[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Oslovili jsme proto Asociaci Dítě a Rodina, z.s., aby nás zasvětlila do problematiky, o které se moc nemluví.
České kojenecké ústavy (KÚ) jsou většinou moderně vybavená zařízení. Děti rozhodně netrpí hladem nebo zimou, mají dostatek hraček a je jim dostupná kvalitní zdravotní péče.
Výzkumy však ukazují, že pro nejmenší děti je velmi potřebné navázat pevnou vazbu ke stálé pečující osobě – obvykle matce. Tato osoba je pak dítěti k dispozici a reaguje na jeho potřeby individuálním způsobem. Děti v kojeneckých ústavech tuto možnost – navzdory často obětavému personálu – nemají.
Sestřičky mají vždy na starosti zároveň více dětí a navíc se střídají na směny. Dítě tak večer uspává jiná osoba, než která k němu přijde ráno po probuzení. Sestřičky také s dětmi nesdílejí svůj skutečný život, jako je to v rodině.
Dítě nevídá sestřičku při běžných činnostech, jaké se odehrávají v rodině, nemůže si tak vytvářet rodinné modely přirozeně – pozorováním a nápodobou – jako tomu je v rodině.
Výzkumy, ale i osobní zkušenosti pěstounů ukazují, že děti umístěné v KÚ, které nemají navázanou pevnou citovou vazbu, mají oproti svým vrstevníkům např. opožděný vývoj řeči, psychomotoriky a dalších dovedností.
Mají problémy navazovat smysluplné vztahy i v pozdějším věku, jsou nejisté a nevěří si, nemají vybudovanou základní důvěru v bezpečí okolního světa, protože je pro ně nejistý, měnící se, nestabilní.
Existují i výzkumy ukazující vliv deprivace v raném věku na vývoj mozku. Profesor Zdeněk Matějček se svými spolupracovníky popsal negativní dopady ústavní péče na děti do 3 let již v šedesátých letech dvacátého století. V rámci výzkumu, který proběhl nedávno v USA, výzkumníci zkoumali rozdíly mezi dětmi v ústavní a pěstounské péči, které musely být odebrány matkám s drogovou závislostí.
Přesto dosahovaly přibližně po roce od umístění do péče děti v pěstounské péči lepších výsledků v komunikaci, socializaci, mentálním i motorickém vývoji než děti umístěné v ústavních zařízeních.
V jiném zahraničním výzkumu srovnávali výzkumníci děti v rodinách s dětmi z kojeneckého ústavu, kde se pracuje na směny a v péči o děti se vystřídá větší počet pracovníků, z hlediska citové vazby. 56 % dětí z ústavní péče mělo nějaké problémy s citovou vazbou, zatímco z dětí z rodin to nebylo ani jedno.
Také se ukázalo, že děti, které byly oblíbené u zdravotních sester, problémy s citovou vazbou neměly (či pouze malé), zatímco ostatní děti ano. Vzhledem k tomu, že v českých KÚ se pracuje na směny a v péči o dítě se obvykle vystřídá větší množství sester, lze u dětí umístěných v českých KÚ taktéž očekávat problémy s citovou vazbou.
Francie, Polsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Rakousko, Itálie, Velká Británie, Slovinsko, Norsko, Island, Maďarsko, Slovensko – ve všech těchto zemích již nejsou do ústavní péče umísťovány žádné děti do 3 let nebo jich je tam umísťován pouze minimální počet (mnohonásobně méně než v ČR).
Video: Kolumbijská policistka zachránila novorozené holčičce život